Šlechta

Zlatá doba Striebornej ruže - 8.časť

Rok 1342 bol rokom dohodnutého odchodu kráľa Jana Lucemburského z Českého kráľovstva. Za svoj 2 ročný pobyt mimo Čiech sa kráľ Jan nechal od markraběho Karla vyplatiť. Draho zaplatené právo vládnuť chcel Karel prirodzene čo najlepšie využiť a hneď začal vládnuť podľa svojch predstáv.

Úvahy o majetkovém postavení Vršovců a původu jejich moci

Vzhledem k tomu, že jediný velmožský rod, pro který máme dochovaný nějaký komplexnější soubor informací i před 12. stoletím jsou Vršovci, jsou pro nás neustále významným objektem bádání, neboť nám mohou leccos napovědět o urozených mužích raného středověku. Přestože Vršovcům již bylo věnováno poměrně dost pozornosti, dosud nikdo se nijak podrobněji nevěnoval jejich majetkovému postavení. Vzhledem k současnému trendu v české medievistice, který začíná tzv. středoevropský model vývoje raně středověkých Čech odmítat, zní tato problematika velmi zajímavě a proto se pokusím podrobněji rozebrat otázku, zda byla primárním zdrojem moci Vršovců beneficia, tedy majetky spojené s knížecími úřady, nebo spíše jejich vlastní alodní majetek.

Lev z Klobouk

Osoba Lva z Klobouk, zakladatele kláštera v brněnských Zábrdovicích, je příkladem úspěšné kariéry jedince na začátku 13. století, která neskončila založením významného rodu, ale kláštera.

Hrabata z Hückeswagenu – místo zbohatnutí na kolonizaci úpadek rodu

Podnětem pro angažmá porýnských Hückeswagenů na severní Moravy byla vlastně pozdější přemyslovská světice Anežka. Poté, co nevyšel sňatek s Jindřichem Štaufem, zájem o její ruku v roce 1226 projevili Angličané, Přemyslovna se měla stát chotí jejich mladého krále Jindřicha III. Jako vyjednávač sňatku byl určen porýnský hrabě a leník kolínského arcibiskupa Engelberta II. z Bergu, Arnold z Hückeswagenu (Arnaldo de Hogensuag).