Rok 1342 bol rokom dohodnutého odchodu kráľa Jana Lucemburského z Českého kráľovstva. Za svoj 2 ročný pobyt mimo Čiech sa kráľ Jan nechal od markraběho Karla vyplatiť. Draho zaplatené právo vládnuť chcel Karel prirodzene čo najlepšie využiť a hneď začal vládnuť podľa svojch predstáv.
, moravský nižší šlechtic, cca 1350-1409?
moravský nižší šlechtic; *před 1370 - +po 1428
před 1350 - 13. 8. 1403
moravský nižší šlechtic, před 1350 - 1415/6
moravský nižší šlechtic, *60. léta 14. století - +po 1417
Vzhledem k tomu, že jediný velmožský rod, pro který máme dochovaný nějaký komplexnější soubor informací i před 12. stoletím jsou Vršovci, jsou pro nás neustále významným objektem bádání, neboť nám mohou leccos napovědět o urozených mužích raného středověku. Přestože Vršovcům již bylo věnováno poměrně dost pozornosti, dosud nikdo se nijak podrobněji nevěnoval jejich majetkovému postavení. Vzhledem k současnému trendu v české medievistice, který začíná tzv. středoevropský model vývoje raně středověkých Čech odmítat, zní tato problematika velmi zajímavě a proto se pokusím podrobněji rozebrat otázku, zda byla primárním zdrojem moci Vršovců beneficia, tedy majetky spojené s knížecími úřady, nebo spíše jejich vlastní alodní majetek.
Osoba Lva z Klobouk, zakladatele kláštera v brněnských Zábrdovicích, je příkladem úspěšné kariéry jedince na začátku 13. století, která neskončila založením významného rodu, ale kláštera.
Podnětem pro angažmá porýnských Hückeswagenů byla vlastně svatá Anežka. Poté, co nevyšel její sňatek s Jindřichem Štaufem, zájem o její ruku projevili Angličané v roce 1226, Přemyslovna se měla stát ženou jejich mladého krále Jindřicha III. Jako vyjednávač sňatku byl určen porýnský hrabě z okruhu kolínského arcibiskupa, Arnold z Hückeswagenu (Arnaldo de Hogensuag).
moravský šlechtic, cca 80. léta 13. století - 30. léta 14. století