Dobové dokumenty

České kroniky pozdního středověku

Jan Boukal
Písemné prameny, s jejichž pomocí se lze přiblížit poznání minulosti, zpravidla rozlišujeme na prameny úřední (diplomatické) a vyprávěcí (narativní). Tento text představí ve stručnosti české vyprávěcí prameny pozdního středověku. Nejznámějšími a patrně nejatraktivnějšími prameny tohoto druhu jsou kroniky – rozsáhlejší texty, které obsahují chronologicky řazené texty o historii, jíž autor často hodnotí a někdy i doplňuje o přepisy důležitých historických dokumentů. Pokud se jedná o pouhé popisné zaznamenávání událostí, nazývá se text letopis.

Zlatá bula Ondřeje II.

Jan Škvrňák
Zlatá bula uherského krále Ondřeje II., která byla vydána 24. 4. 1222 v Stoličném Bělehradě, byla podobně jako Magna carta libertatum, listinou vzniklou na nátlak šlechty po vojenských neúspěších krále, která regulovala vztahy především mezi králem a šlechtou. V případě uherského státu se Ondřej II. Několikrát neúspěšně pokusil dobýt Halič, toho využila střední šlechta (zde označovaní jako iobagiones nebo služebníci – servientes) k tomu, aby si nechala potvrdit některé požadavky (které ovšem nebyly do budoucna ze strany krále dodržovány). Listina potvrzuje řádný soud, svolávání sněmu, zprošťuje šlechtu a duchovenstvo platit daně, potvrzuje svobodnou držbu. Nově není vyžadována neplacená vojenská účast za hranicemi země a v závěrečné pasáži Ondřej umožňuje šlechtě právo odporovat králi (obecně známé ius resistendi, i když zde není takto pojmenováno).

Magna carta libertatum

Jan Škvrňák
Velká listina svobod, přijatá králem Janem I. Bezzemkem nedlouho po prohrané bitvě u Bouvines, stojí na počátku anglického parlamentu. Zde je její překlad (i s pozdějšími doplňky krále):

Kronika tzv. Galla anonyma - kniha první

Jan Škvrňák
První polská kronika, vzniknuvší několik let před dílem Kosmy (mezi l. 1112 - 1117) v originále Cronicae et gesta ducum sive principum Polonorum byla sepsána neznámým mužem, zřejmě členem kanceláře Boleslava Křivoústého, který je později označován jako Gall anonym.<br> Dílo se člení na tři knihy. První kniha (úryvky):

Návrh spojenecké smlouvy mezi Václavem II. a Filipem IV. Sličným

Acoma
(cca konec května 1303)<br> Na jaře roku 1301 vymřeli v Uhrách po meči Arpádovci a díky podpoře uherských magnátů se podařilo Přemyslovcům nebývale rozšířit území. Českému králi Václavovi II. patřila nejen česká, ale i polská koruna a jeho syn Václav III. byl zvolen uherským králem Ladislavem V. Posilování moci a vlivu přemyslovské dynastie však bylo trnem v oku papeže Bonifáce VIII. a papežem dosud neuznaného římského krále Albrechta Habsburského.