Šlechta

Habart z Hertenberka

Jan Boukal
Habart z Hertenberka byl poměrně zajímavou postavou našich dějin. Dokázal využít svých schopností, kontaktů a doby nakloněné nižší šlechtě ke společenskému a mocenskému vzestupu, díky čemuž se mu na čas podařilo obnovit někdejší prestiž svého rodu.

Zlatá doba Striebornej ruže - 9. časť

Mildi
Na začiatku roku 1350 je Vilém z Lanštejna zase v okolí českého a rímskeho kráľa Karla, nakoľko sa očakávalo narodenie kráľovského potomka. Vilém z Landštejna 12. ledna 1350 vystupuje ako svedok na listine Rusa z Litic, ktorou potvrdzuje prijatie 600 kôp českých grošov od bratov z Rožmberka, ktoré zanechal jeho žene jej brat Heřman z Miličína. Zloženie svedkov naznačuje, že sa jednalo o rodinnú záležitosť, kedy sa Rus z Litic snažil ako svedkov využiť príbuzných. (Vilém z Landštejna, Jetrich a Remund z Kostolomlat a páni z Rožmberka).

Zlatá doba Striebornej ruže - 8.časť

Mildi
Rok 1342 bol rokom dohodnutého odchodu kráľa Jana Lucemburského z Českého kráľovstva. Za svoj 2 ročný pobyt mimo Čiech sa kráľ Jan nechal od markraběho Karla vyplatiť. Draho zaplatené právo vládnuť chcel Karel prirodzene čo najlepšie využiť a hneď začal vládnuť podľa svojch predstáv.

Úvahy o majetkovém postavení Vršovců a původu jejich moci

Martin Juřička
Vzhledem k tomu, že jediný velmožský rod, pro který máme dochovaný nějaký komplexnější soubor informací i před 12. stoletím jsou Vršovci, jsou pro nás neustále významným objektem bádání, neboť nám mohou leccos napovědět o urozených mužích raného středověku. Přestože Vršovcům již bylo věnováno poměrně dost pozornosti, dosud nikdo se nijak podrobněji nevěnoval jejich majetkovému postavení. Vzhledem k současnému trendu v české medievistice, který začíná tzv. středoevropský model vývoje raně středověkých Čech odmítat, zní tato problematika velmi zajímavě a proto se pokusím podrobněji rozebrat otázku, zda byla primárním zdrojem moci Vršovců beneficia, tedy majetky spojené s knížecími úřady, nebo spíše jejich vlastní alodní majetek. Vycházet budu především z Kosmovy kroniky, která je jediným pramenem, který nám dovoluje nějakým komplexnějším způsobem sledovat osudy Vršovců v 11. a na počátku 12. stol. Svoji práci budu stavět na několika prokazatelných (nebo alespoň velice pravděpodobných) skutečnostech, které nám Kosmova kronika (ve spojení s dalšími prameny) i přes svou jistou tendenčnost podává. Pokud přijmeme události líčené Kosmou za alespoň částečně pravdivé, lze určitě počítat se dvojím vražděním Vršovců v letech 1003 a 1014, které kromě Kosmy shodně popisují také Quedlinburské anály a kronika Dětmara z Merserurku, se skutečností, že se Vršovci objevovali jako družiníci a úředníci Břetislava II., který je však od svého dvora později vyhnal a zbavil je knížecích úřadů, dále s tím, že je brzy poté do svých služeb opět přijal Bořivoj II. a navrátil jim jejich úřady a nakonec také s jejich třetím vyvražděním v roce 1108 knížetem Svatoplukem.

Lev z Klobouk

Tomáš Müller
Osoba Lva z Klobouk, zakladatele kláštera v brněnských Zábrdovicích, je příkladem úspěšné kariéry jedince na začátku 13. století, která neskončila založením významného rodu, ale kláštera.