Hroznata z Knířova

NA

Když jsem v roce 1988 narazil v čerstvě vydaných dějinách Tábora na jméno Hroznaty z Hinerova, netušil jsem, že pravděpodobnou identitu tohoto muže objevím až za třicet let. 1) Podle Františka Šmahela byl právě Hroznata posledním chýnovským kastelánem, bohužel ani v poznámkovém aparátu neuvedl, jak k této hypotéze dospěl.2) Do roku 1250, než se Chýnov dostal do majetku pražského biskupství, je v písemných pramenech doložen pouze kastelán Oldřich.3) Editor diplomatáře lokalitu skrývající se za predikátem de Hinerov neidentifikoval a nepřiřadil k ní české toponymum. 4) Známý východočeský historik František Musil ztotožnil Hinerov s obcí Knířovem, ležícím v těsném sousedství Vysokého Mýta.5) Hroznata z Knířova se objevil jen na listině krále Přemysla Otakara I. pro litomyšlské premonstráty, stejně jako další drobní šlechtici sousedící s klášterními statky.6) Navzdory ranému výskytu predikátu, se Knířov nikdy nestal trvalým sídlem vladyckého rodu a přes obvyklé tvrzení místní pověsti, zde nestálo opevněné sídlo.

1) Šmahel František.: Dějiny Tábora I., str. 95., Jihočeské nakladatelství 1988     

2) Dějiny Tábora I., str. 131, poznámka č. 34; V této poznámce autoři uvádějí, že v listině je zapsán bez úřadu a jeho zařazení jako chýnovského kastelána je hypotetické. Ale stále netuším, co je k této hypotéze dovedlo.     

3) CDB II č. 231 s. 220; Listina je z roku 1222 a jediný známý chýnovský kastelán je zde uveden jako Olricus castellanus de Chinow.<>br    

4) CDB II č. 289 s. 290; Podle Františka Musila panovník touto listinou z roku 1226 rozšiřuje soudní práva opatů premonstrátského kláštera v Litomyšli.    

5) Musil František: Hrady zámky a tvrze okresu Ústí nad Orlicí, s. 41    

6) Je to sice jen spekulace ale zároveň mohl zastávat nějaký nižší správní úřad na Vraclavi. Petr Povolný