Středověk
Dnes je: 21. 10. 2021  | Hlavni strana | Seznam rubrik | Odkazy | RSS | Forum |  
Hlavn menu
Novinky
17.11.2019: Biskup Ota
27.10.2019: Biskupov
Biskupov Gotpold a Fridrich a tak biskupsk nk Arnot.

15.09.2019: lechtina
Vratislava, manelka Kojaty z Mostu.
Posledn komente
  • Listinu v roce 1251 nemohl vydat Premysl Otakar I., ten uz nezil. (Hrabata z Hckeswagenu msto zbohatnut na kolonizaci padek rodu)
  • Zdrojem (dlem) nen Codex diplomaticus et epistolaris Moraviae IV., ale Codex diplomaticus et epist . . . (Potvrzen biskupstv v Litomyli)
  • Neskr bola vo Vrane Komenda Johanitov a priorom sa tam stali dokonca aj Imrich Bebek a Albert de Na . . . (Bitka na rieke Slanej 11. aprla 1241)
  • Jakub de Mont Royale - vemajster pre Uhorsko, Chorvtsko a Slavniu v Dalmtskej Vrane. (Bitka na rieke Slanej 11. aprla 1241)
  • Dobr den, jet je na strnkch vydavatele, nln.cz (Recenze knihy Pni ze Svojna)
  • Sociln st a ostatn






    Dnen vro:

    1097 - vro potek oblhn Antiochie kiky  
    1125 - mrt zemel Kosmas, vznamn esk kronik  
    1221 - mrt pi porodu zesnula Alix, vvodkyn bretask  
    1260 - vro pape Alexandr IV. vydv upesujc listinu k Pemyslovm levobokm - jsou zbaveni nelegitimnho pvodu, ale nesmj nastoupit na esk krlovsk trn  
    1278 - mrt zemel biskup Jan III. z Draic  
    1422 - mrt zemel duevn chor Karel VI. Francouzsk  
    1435 - ostatn praskm arcibiskupem zvolen Jan Rokycana  
    1440 - ostatn po nkolikadennm soudnm procesu se Gilles de Reis piznal k vradm, muen, sodomii a vyvolvn bla  
    Pemyslovci

    * Zhada Znojemsk rotundy

    Vydno dne 07. 06. 2020 (3872 peten)

    Jedna z poslednch velkch zhad na historie. O jej vyeen se pokusila ji cel ada renomovanch historik i badatel-amatr, ale kad, kdo se o to zatm pokusil, si na n vylmal zuby. Nkterm se podailo pinst prlomov vklad uritho aspektu, jinm i pes pli fantaskn teorie podstatn detail, kter zprvu unikal pozornosti, pesto vechno ale dn z dosud publikovanch teori nepinesla uspokojiv een. Vdy se toti d nkter zdnliv objasnn tvrzen zpochybnit. A m vbec zhada znojemsk rotundy een? Opravdu zobrazuje genealogickou posloupnost Pemyslovc? Nebo je zobrazuje podle pln jinho kle? Nebo je to jen hka umleck tvorby, kter si pohrv s mylenm modernho lovka, tak odlinho od toho stedovkho?

    Cel lnek... | Autor: Wladislaus | Poet koment: 3 | Pidat koment | Informan e-mailVytisknout lnek

    lechta

    * Arnot zPardubic nebyl tetm ...

    Vydno dne 10. 05. 2020 (2777 peten)

    I kdy m lucembursk obdob nikdy nepitahovalo, peetl jsem si monografii vnovanou prvnmu praskmu arcibiskupovi.1 Zajmalo m, jak si autorka poradila s pvodem arcibiskupova rodu a monmi dozvuky pedchoz ry.

    Cel lnek... | Autor: Petr Povoln | Poet koment: 0 | Pidat koment | Informan e-mailVytisknout lnek

    Dobov dokumenty

    * esk kroniky pozdnho stedovku

    Vydno dne 15. 03. 2020 (3799 peten)

    Psemn prameny, sjejich pomoc se lze piblit poznn minulosti, zpravidla rozliujeme na prameny edn (diplomatick) a vyprvc (narativn). Tento text pedstav ve strunosti esk vyprvc prameny pozdnho stedovku. Nejznmjmi a patrn nejatraktivnjmi prameny tohoto druhu jsou kroniky rozshlej texty, kter obsahuj chronologicky azen texty o historii, j autor asto hodnot a nkdy i dopluje o pepisy dleitch historickch dokument. Pokud se jedn o pouh popisn zaznamenvn udlost, nazv se text letopis.

    Cel lnek... | Autor: Jan Boukal | Poet koment: 0 | Pidat koment | Informan e-mailVytisknout lnek

    Stedovk dnes

    * Prvo jako soust evropsk identity: Ke stetu Evropy a islmu

    Vydno dne 01. 03. 2020 (2961 peten)

    Nedvn migran krize a bezprostedn kontakt Evropy s islmem podntil svm zpsobem zjem o historii. Oily obrazy kik v boji s muslimy ve Svat zemi, st Evropan nhle nalezla svoje kesansk koeny. Historie dostvala za kol nalzt evropskou identitu. Jene historie nenabz hotov odpovdi na otzky, kter jsou aktuln zrovna tady a te a kter by navc vychzely pln vstc zadavateli. 1) Materilu ke zpracovn (historickho i aktulnho) se ale nabz dost, s nktermi tmaty se svm.

    Cel lnek... | Autor: Lubo Rokos | Poet koment: 0 | Pidat koment | Informan e-mailVytisknout lnek

    esk djiny

    * esko-polsk boje o bytomskokozelsk knectv vletech 1281-1355

    Vydno dne 26. 05. 2019 (4317 peten)

    Knectv kozelskobytomsk vzniklo ke konci XII stolet vdsledku rozdlen knectv opolsko-ratiboskho1. Nezaujmalo pli velkou oblast, odpovdalo velikosti asi dvou velkch okres dnen doby. Knectv se nachzelo na hornm Slezsku a hraniilo s knectvmi: tnsko-ratiboskm na jihu, opolskm na severu, knectvm opavskm na zpad a se Zem krakovskou vMalopolsku (zem korunovace polskch krl). Vdjepisn literatue knectv bytomsko-kozelsk pinle krodov linii opolskch Piastovc2. Po poten politick nezvislosti se stalo knectv pedmtem polsko-eskho soupeen. Vdob rozpadu vpodstat kad knectv vedlo vlastn lokln politiku a uznvali vldu knectv krakovskho jen formln.

    Cel lnek... | Autor: Szymon Solak | Poet koment: 0 | Pidat koment | Informan e-mailVytisknout lnek

    lechta

    * Rod z (Velkho) Veova

    Vydno dne 13. 01. 2019 (3599 peten)

    Podle kronike Dalimila patili mezi esk pny bojujcmi sBranibory tak dva vchodoet lechtici jmnem Mutina, odlien predikty ze Skuhrova a Veova. 1) Ktmto vtznm stetm mlo dojt nedaleko jejich sdla, vppad Mutiny Veovskho u Hoinvsi.2) Problmem je, e Mutinov nejsou doloeni vdiplomatickch pramenech a jejich existence je nejist. Tak een Dalimil napsal svoji verovanou kroniku kolem roku 1310, tedy piblin s ticetiletm odstupem. 3) August Sedlek a jeho nsledovnci kladou tyto udlosti piblin do potku 80. let 13. stolet a povauj za zajmav, e Dalimil spojil prv tyto boje skonkrtnmi msty ve vchodnch echch.4)

    Cel lnek... | Autor: Petr Povoln | Poet koment: 0 | Pidat koment | Informan e-mailVytisknout lnek

    Stedovk dnes

    * ernot herci ve hrch o stedovku

    Vydno dne 18. 11. 2018 (4695 peten)

    Historick vda je pomrn stlm oborem se stabilnm okruhem tmat si stabilnm okruhem metod bdn. Obas se do n ale promtaj aktuln spoleensk jevy, co se d brt jako ohroen, nebo jako vzva, nebo jako obohacen. Ze zpadnho svta tak promlouv levicov/liberln proud zamen na ochranu menin veho druhu.

    Cel lnek... | Autor: Lubo Rokos | Poet koment: 0 | Pidat koment | Informan e-mailVytisknout lnek

    Evropsk djiny

    * Svat Olaf Viking, svtec, vn krl

    Vydno dne 23. 09. 2018 (7549 peten)

    Svat Olaf je nejznmj norsk svtec, tento bval vikinsk krl christianizoval Norsko. Njakou dobu po jeho smrti zaala bt prosazovna idea, e jakoto vn krl vldne Norm i nadle z nebes a aktulnm krlm jejich moc propjuje. To je souasn idea, kter se vztahuje i k eskmu kneti sv. Vclavovi. Takovto prost analogie jet nesta ke ztotonn vznamu obou vldc/svtc, okolnosti tto ideje se zejm li, jak uvidme. Podoba obou svtc ale pivd i k tomu, jak si byl sten podobn ran esk a ran norsk stt, nebo k tomu, jestli mohla fungovat i kulturn vmna obou zem.

    Cel lnek... | Autor: Lubo Rokos | Poet koment: 0 | Pidat koment | Informan e-mailVytisknout lnek

    Stedovk dnes

    * Neomedievalismus

    Vydno dne 02. 09. 2018 (4342 peten)

    Umberto Eco svm monumentlnm dlem oivil zjem o stedovk, inspiroval mnoh myslitele k pemlen o vlivu stedovku na dnesn spolenost, o novm stedovku, opakujcch se kulturnch jevech.

    Cel lnek... | Autor: Jan kvrk | Poet koment: 1 | Pidat koment | Informan e-mailVytisknout lnek

    index | 1-9 | nsledujc | Celkem 406 lnk

    Nae knihy
    Pemysl Otakar II.


    Zvi z Falkentejna
    Kalend ermskch akc
    Kalend
    <<  jen  >>
    PotSttPSoNe
        1 2 3
    4 5 6 7 8 9 10
    11 12 13 14 15 16 17
    18 19 20 21 22 23 24
    25 26 27 28 29 30 31

    Hus 2015 VOJSKO.net - �eskoslovensk� i sv�tov� zbran� a vojensk� technika Husit� - Kto� js� bo�� bojovn�ci via historia Putov�n� Hrocha