Říše středověké Afriky

Když se řekne středověk, většina lidí si představí středověk evropský – dobu králů, rytířů, hradů a katedrál. Dokonce i ve školním dějepise se učí (až na výjimky) o středověku evropském. Je to patrně dáno tím, že námi užívaná periodizace dějin má svůj původ právě v Evropě. Lze si však zákonitě položit otázku – jinde se v téže době nic neodehrávalo, nevznikaly a nezanikaly státy, nemáme k nim nic hmotného dochováno?

Temná komnata Jaroslava Moudrého

Jaroslav Moudrý patří k nemnoha knížatům středověké Rusi, o nichž padne řeč na hodinách dějepisu. Veliký zakladatel chrámů, milovník moudrosti a hráč na poli mezinárodní politiky. Za jeho vlády prestiž Rusi opět stoupla, jeho dcery si braly krále celé Evropy. Než se však ocitl u moci, spáchal Jaroslav hned několik činů, o nichž bychom snad mohli říct, že byly až hanebné.

Záhada Znojemské rotundy

Jedna z posledních velkých záhad naší historie. O její vyřešení se pokusila již celá řada renomovaných historiků i badatelů-amatérů, ale každý, kdo se o to zatím pokusil, si na ní vylámal zuby. Některým se podařilo přinést průlomový výklad určitého aspektu, jiným i přes příliš fantaskní teorie podstatný detail, který zprvu unikal pozornosti, přesto všechno ale žádná z dosud publikovaných teorií nepřinesla uspokojivé řešení. Vždy se totiž dá některé zdánlivě objasněné tvrzení zpochybnit. A má vůbec záhada znojemské rotundy řešení? Opravdu zobrazuje genealogickou posloupnost Přemyslovců? Nebo je zobrazuje podle úplně jiného klíče? Nebo je to jen hříčka umělecké tvorby, která si pohrává s myšlením moderního člověka, tak odlišného od toho středověkého?

Arnošt z Pardubic nebyl třetím ...

I když mě lucemburské období nikdy nepřitahovalo, přečetl jsem si monografii věnovanou prvnímu pražskému arcibiskupovi. Zajímalo mě, jak si autorka poradila s původem arcibiskupova rodu a možnými dozvuky předchozí éry.

České kroniky pozdního středověku

Písemné prameny, s jejichž pomocí se lze přiblížit poznání minulosti, zpravidla rozlišujeme na prameny úřední (diplomatické) a vyprávěcí (narativní). Tento text představí ve stručnosti české vyprávěcí prameny pozdního středověku. Nejznámějšími a patrně nejatraktivnějšími prameny tohoto druhu jsou kroniky – rozsáhlejší texty, které obsahují chronologicky řazené texty o historii, jíž autor často hodnotí a někdy i doplňuje o přepisy důležitých historických dokumentů. Pokud se jedná o pouhé popisné zaznamenávání událostí, nazývá se text letopis.

Právo jako součást evropské identity: Ke střetu Evropy a islámu

Nedávná migrační krize a bezprostřední kontakt Evropy s islámem podnítil svým způsobem zájem o historii. Ožily obrazy křižáků v boji s muslimy ve Svaté zemi, část Evropanů náhle nalezla svoje křesťanské kořeny. Historie dostávala za úkol nalézt evropskou identitu. Jenže historie nenabízí hotové odpovědi na otázky, které jsou aktuální zrovna tady a teď a které by navíc vycházely plně vstříc zadavateli. 1) Materiálu ke zpracování (historického i aktuálního) se ale nabízí dost, s některými tématy se svěřím.