husité

Římský, český a uherský král, braniborský markrabě, *14.2. 1368 - +9. 12. 1437

český šlechtic, tvůrce landfrídů, poč. 15. st. - 27. 8. 1444

Po smrti Albrechta Habsburského byl v roce 1440 zvolen novým uherským králem tehdejší panovník Polska, Jagellonec Vladislav, který nebyl ovšem uznán všemi. (Jenom pro zajímavost a jako důkaz provázání středoevropských poměrů, v Čechách byla respektována práva Albrechtova syna Ladislava, skupina prosazující českým králem Vladislavova bratra Kazimíra neuspěla.) Vladislav byl úspěšný ve válce proti Turkům. Jeho tažení (společně s faktickým vládcem Uher Janem Hunyadym) v roce 1443 bylo úspěšné. Uherská vojska obsadila Niš a Sofii a uzavřela mír, o který poprvé v dějinách Balkánu požádali Osmané.

Nejstarší zachovaný opis Hodětínova vojenského řádu pochází z 17. století ze sborníku staroměstského kancléře Jakuba Včelína.

Na počátku 15. století řada Poláků, především ze Slezska – Slezsko patřilo do svazku zemí Koruny české – studovala nebo učila na pražské universitě a každý den se tak setkávala s učením českých reformistů. Většina Poláků (později působili v Krakově) zastávala posice umírněného nominalismu proti realismu Husovi skupiny. Řada Poláků ze Slezska se ovšem stala stoupenci učení Jana Husa – ve Slezsku mělo husitství nejvíce straníků, během celé husitské revoluce bylo Slezsko převážně protihusitské.

Příslušník vysoké šlechty, nejvýznamnější majitel hradu Ralsko, př. 1383 - +1433

Český šlechtic, táborský hejtman, loupeživý rytíř, dobrodruh, žoldák polského krále a straník Jagellonské kandidatury - člověk s nepochybně zajímavým životním osudem.

Moravský rytíř, husitský hejtman, nájemní žoldák a loupeživý rytíř, *před 1433 - +po 1466

Český rytíř, před 1405 - +po 1451

Český šlechtic, husitský vojevůdce, před 1420 - +7.9.1427