Hynek z Kolštejna

Przemysl de Nyestieyky
Český šlechtic, husitský vojevůdce, před 1420 - +7.9.1427

Hynek z Kolštejna byl příslušníkem šlechtického rodu pánů z Valdštejna. Jeho genealogické zařazení je však stále diskutabilní a dokonce ani není zcela jednoznačné, zda-li Heník z Kolštejna (1401-1409), je toutéž osobou nebo přímo otec Hynkův?

Ve většině případů se psával (Hynko de Colsstain, Hynkone de Kolssteyn) po svém sídle, hradu Kolštejnu v Jeseníkách (dnešní Branná) a stejně jej nazývaly i dobové prameny včetně kronik. Na Kolštejně ale nejspíš příliš času netrávil a setrvával zde pouze příležitostně, neboť byl příliš vojensky a aktivně politicky zaneprázdněn po celých Čechách i za hranicemi.

Hynek z Kolštejna podle Bartoloměje Paprockého z Hlohol, 17. století.

Jak napovídají jihlavské popravčí knihy, účastnil se Hynek pravděpodobně i činnosti předhusitských bojových družin, kde získával potřebné válečné zkušenosti. Leč první zmínkou o něm zůstává z roku 1420, kdy byl přítomen v panském poselstvu ve Vratislavi (Wrocław). S nabídkou české koruny polskému králi byl na polsko-litevské misi celkem třikrát.

Za svou kariéru se stal hejtmanem Jaroměře, Litoměřic (1421), Prahy nebo Slaného (1425). V letech 1423-1424 se dvakrát účastnil vojenského tažení na Moravu. Účastnil se téměř všech významných obležení a dobývání, včetně Vyšehradu r. 1420, nebo naopak neúspěšného obležení hradu v Mostě (1426).

Jeho jméno figuruje jak v zemském landfrýdu (1422), tak o dva roky dříve v manifestu proti Zikmundovi. Roku 1422 byl v Praze spolu s Janem Žižkou a dalšími zvolen do panské rady devatenácti rozsudích. O rok později byl na svatohavelském sněmu jmenován za jednoho ze 12. zemských správců.

Několikrát šikoval své vojsko společně s Žižkou, jindy se krátce dostal údajně i do sporu s ním. Roku 1425 musel na nedlouho dokonce čelit útokům táboritů. Dokonce na něj byl spáchán neúspěšný atentát.

Završením jeho kariéry byla účast v jedné z nejvýznamnějších vítězných bitev své doby u Ústí (nad Labem) roku 1426.Jako jeden z nejvěrnějších přátel Korybutových, po jeho zajetí, se za každou cenu prosazoval o jeho vysvobození, netušíc, že je vězněn na někdejším jeho rodovém Valdštejně. Proto byl mezi těmi, kteří v Kolíně roku 1427 osnovali přepadení Prahy a předání jí do moci Zikmundovi.

Po vyzrazení se jim to však stalo osudným a Hynek byl poblíž Staroměstského náměstí v domě u Slona zavražděn lotrem Makovcem, jak jej nazývají kroniky, (Janem Makovcem z Měrunic) kterého Hynek nedlouho předtím osvobodil od šibenice.