Jakub Konček z Prus

, moravský nižší šlechtic, cca 1350-1409?

Poprvé v pramenech se objevuje v roce 1368 jako Jakub Konček s bratry Jankem, Ctiborem a Janáčem (a šesti mužskými potomky), kdy získávají léno od markraběte Jošta – v Prusech dvůr s poplužím, jedenáct lánů, dva podsedky, mlýn, lázeň, a dvě hospody, v Žabokrkách dvůr s poplužím, deset lánů, čtyři podsedky a konečně ve Vážanech tři lány.

Jakub řečený Koneček z Prus prodává Dománkovi z Hulína polovinu Srbců a tamější dvůr v roce 1373, naopak kupuje pět hřiven platu v Boškovicích od Vojtěcha z Vážan, které dává jako věno své ženě Machně. Vojtěchovi z Vážan prodává více než dva lány ve Vážanech. Krátce poté je uveden zcela s jiným predikátem – bratři Janek, Jakub Konček a Mikšík z Turovic, synové Medvídka z Turovic uzavírají na své majetky nedíl. O rok později kupuje majetky Ludvíka z Ubušína ve Vitčicích, tyto majetky získala manželka Jakubova bratra Jana, Kateřina. V roce 1381 Jakub uzavírá nedíl s bratrem Mikešem z Vážan na majetky ve Vážanech.

O rok později získává věno Markéty, tou dobou vdovy Jana ve Vítčicích, 150 kop (v roce 1384 je postupuje Mikešovi). Další majetky ve Vítčicích přibývají záhy, Jakub s bratrem Mikšem kupují od Ješka Kužela z Žeravic dvůr, patnáct lánů a dvě hospody.

V roce 1383 je Jakub leníkem olomouckého biskupa v Štolbachu a na části Moštěnic, společně se Zbyslavem z Dřínového.

V roce 1384 proběhne nedíl Jakuba, Mikeše a jejich synovce Jana, syna Janka z Vítčic. Když v roce 1385 na biskupském soudu Jindřich z Nevojic žaluje Pavlíka a Hanuše, činí poručníkem sporu Jakuba Konečka z Prus.

V roce 1386 uzavírá spolek s Petrem z Heroltic na jeho tamější majetky. Své majetky ve Vážanech a Boškovicích prodává v roce 1391 dvojici bratrů z okruhu markraběte – Maršíkovi a Mysliborovi z Radovesic.

V roce 1390 je Jakub jedním z členů rozsáhlého tribunálu, který řešil spor Jindřicha z Tamfeldu s bratry Michalem a Vlčkem. Je také poslem k deskám v sporu Kuníka z Drahotuš s Trojkou z Lubčic. Taktéž ho pohání žid Josef z Brna, kterého později zastupuje Smil.

V listině z roku 1391, kdy Michael z Choryně uzavírá (pod patronací olomouckého biskupa) spolek s Vlčkem z Říkovic spolek, je jedním ze svědků Jakub Konček ze Štolbachu, později je i jedním z ručitelů věna Vlčka, Jakub svědčí ještě na několika listinách biskupa. Zároveň je také ve sporu s Oldřichem Hechtem (jako zástupce Jindřicha z Nevojic o majetek v Němčicích), kde ale přinesl tři biskupské listiny a nemá tak odpovídat. Tehdy je také jedním ze tří ručitelů Michálka z Bařic ve sporu s jeho otčímem Jindřichem z Tamfeldu. Zároveň pohání o sto hřiven Vavřince z Jestřebí.

V roce 1392 Jindřich z Nevojic zapisuje své majetky, celkem šest vesnic v okolí Nevojic, brněnským židům Merklinovi a Mendlínovi, ti nevojické zboží obratem zapisují Jakubu Končekovi z Prus. Jakub deset hřiven platu dává jako věno manželce Machně a vstupuje do spolku se Zbyňkem z Dřínového. Jakub je na biskupském soudu pohnán od Ješka z Tuřan, krátce na to pohání Jakub deset poddaných z Moštěnic a později Bernharda Hechta z Schutzendorfu o sto hřiven v Mostěnicích, rozhodnuto bylo na počátku roku 1393, že Bernard má odpovídat jen z léna.

Markéta, manželka Jakuba, se vzdává svého věna v Štolbachu.

Další žaloba ohledně Moštěnic je podána v roce 1393, na Jana z Šonvaldu, o padesát hřiven.

Na sklonku věku, v roce 1399 (tehdy to je alespoň po markraběcí válce zapsáno), od Pavla z Boškovic získává jeden lán v Boškovicích. Nevojické panství (dvě vesnice jsou uváděny jako pusté, těžko říct, zda v důsledku válek) Jakubovi nevydrželo příliš dlouho, již po další válce (1406) ho prodává Mikuláši z Bystřice. Stejný rok je uváděn jako stupník Měška (Mecha) z Vítčic (bratr Mikeš?) při jeho věnu manželce Anně (jako strýc je uváděn Oneš z Přestavlk). Dále na biskupském soudě společně s Jindřichem ze Soběbřich žaluje Mikuláše Zuba z Podvěřic.

Když jsou obnoveny v roce 1405 půhonné knihy, je uvedena žaloba Zdeňka z Věžek na Jakuba Kon (zbytek chybí, editor domýšlel Koniáše), dle mého soudu se žaloba týká Končeka, který se dříve psal podle blízkého Štolbachu. To potvrzuje zápis o několik stránek dále, Kateřina, manželka Zdeňka z Věžek, když Jakub dlužil čtrnáct z dvaceti kop za věno.

O rok později ho žaluje Vok z Kojšova o čtyřicet hřiven, že je rukojmím za Zdeňka z Vežek. Další žaloba Jakuba směřuje na Vojtěcha ze Zborovic, který otálel se zaplacením věna Jakubově dceři Anně, ve výši 130 hřiven.

Zápis z roku 1408 vyjeví Končekovi rodinné poměry. Smil z Melic, syn Vojtěcha, mění věno své matky Anny z Heroltic na Zborovice. Anna (uváděna jako z Prus) vstupuje do spolku na majetky, jak v Herolticích, tak i v Zborovicích s Jakubem a Zbyslavem z Dřínového. Jakub také podává útok na Smila z Melic.

Jakub Konček, psaný podle Zdounek, je poháněn (rok 1409) od Kateřiny Habartové ze Sulejovic, o sto hřiven, za to, že jí odkoupil její základ.

Když Zbyněk z Dřínového zapisuje své dceři Dorotě, ženě Martina z Drahanovic (stalo se tak v roce 1409) věno, jako ručitel je uváděn právě Jakub z Prus. Zároveň mění i své (manželky) věno, z Úhřec na Vzdounky (k rukám Martina z Drahanovic), stále jde o 10 hřiven ročního platu.

Markrabě Jošt v roce 1412 (ten zemřel roku 1411, k zápisu tedy došlo až po jeho smrti) zapisuje Jakubu Končekovi a Zbyslavu z Dřínového zdounecké panství (městečko a 4 vesnice), v dalších zápisech svůj odpor proti synům Konečka vyjadřují Štěpán z Vartnova a Štěpán z Holštejna. Sporné obdarování je řešeno na stránkách pohonných knih již v roce 1411, tehdy „Konečka, kterakž jemu kolvěk pravé jméno dějí, ze Vzdúněk“ žaluje Štěpán z Vartnova. O pár stran později Štěpán žalobu opakuje, jmenuje už přímo syna Jakuba. Tento spor je odložen do Brna, kde mají být i zkoumány zemské desky. Zcela nepochybně tak musí jít o starší dar (1409 nebo před), který našel cestu do zemských desek až po smrti hlavních aktérů. Tehdy (1411) také jeho manželka Machna, dcera Jindřicha z Nevojic, žaluje Oldřicha z Kunoviček a Bohušic, že jí odkoupil její „základ“ po zesnulém otci. Koně, odění, postlání ohodnotila na 60 hřiven. Poručníkem jmenovala Hrocha z Ořechovic.

V roce 1412 vdova Machna z Nevojic, uzavírá nedíl na své věno, deset kop platu ve Zdounkách se svými syny Jakubem a Podobou. Konečkův syn je v tomto roce opět žalován Štěpánem z Vartnova o vzdounecké zboží – to je odloženo do Brna. Další žaloba, na 100 hřiven je podána v roce 1415 a je vyřešena poklidem. V pozdější žaloba Jakuba mladšího je Zbyněk z Dřínového jmenován jako jeho strýc. Oba bratři se později v trhových knihách objevují až v roce 1418, kdy za 160 kop prodávají Soběsuky bratrům Smilovi a Buškovi (v dalším zápisu Vojtěchovi a Smilovi) z Melic a Vojtěchovi a Smilovi za 140 kop Svrčovice.

V roce 1420 (Podoba ze stránek zemských desek mizí) Jakub (mladší) prodává 2,5 lánu ve Zdounkách Hrochovi z Ořechovic. Jakub je při otevření desek v roce 1437 uváděn jako mrtvý, když jsou zmiňováni jeho ručitelé Jan z Vitčic a Mikuláš Cikán z Čelechovic a jeho bývalá manželka Eliška z Roštína.

Jan Škvrňák