Nedávná migrační krize a bezprostřední kontakt Evropy s islámem podnítil svým způsobem zájem o historii. Ožily obrazy křižáků v boji s muslimy ve Svaté zemi, část Evropanů náhle nalezla svoje křesťanské kořeny. Historie dostávala za úkol nalézt evropskou identitu. Jenže historie nenabízí hotové odpovědi na otázky, které jsou aktuální zrovna tady a teď a které by navíc vycházely plně vstříc zadavateli. 1) Materiálu ke zpracování (historického i aktuálního) se ale nabízí dost, s některými tématy se svěřím.
Historická věda je poměrně stálým oborem se stabilním okruhem témat si stabilním okruhem metod bádání. Občas se do ní ale promítají aktuální společenské jevy, což se dá brát jako ohrožení, nebo jako výzva, nebo jako obohacení. Ze západního světa tak promlouvá levicově/liberální proud zaměřený na ochranu menšin všeho druhu.
Umberto Eco svým monumentálním dílem oživil zájem o středověk, inspiroval mnohé myslitele k přemýšlení o vlivu středověku na dnesní společnost, o „novém středověku“, opakujících se kulturních jevech.
Dvacáté století poznalo řadu nových vědeckých metod a postupů, které ovlivnily historické bádání. Od positivismu, který považoval fakta za jednoznačné otisky minulosti, přes strukturalismus, který viděl lidskou společnost komplikovanou, přes kulturní a lingvistický obrat až k metodám francouzské školy, známé jako Annales.
Jaroslav Polách: Páni z Krumlova, Veduta 2014
Po předchozí domluvě s panem archeologem jsme dnes vyrazili na dohledávání okolí depotu slovanských radliček. Ráno jsem přijel před archeo-depozitář, kde již kolega vyčkával, poněvadž jsem měl asi deset minut zpoždění kvůli provozu na hlavní třídě v Teplicích. Vyrazili jsme hned na sedmou hodinu, abychom na místo přijeli akorát při rozednění.
Jak už to tak bývá, ač chceme, nebo ne, dříve, či později, snad každému z nás se občas podaří vykopat něco, o co by bylo potřeba se podělit s archeology, aby ostatní lidi také viděli, co vše je stále možné odkrýt pod zemí a poté shlédnout v muzeu. Malinko poodhalit historii naší země, kde možná právě ten další nález, který teprve čeká na odhalení – ten Váš, možná posune vpřed historii, či přímo přepíše dějiny.Článek z pohledu detektoráře
Jakub Jiří Jukl: Jan Smiřický ze Smiřic +1453. Vzestup a pád zakladatele slavného rodu. Veduta, České Budějovice 2012.
Robert Antonín: Ideální panovník českého středověku, Nakladatelství Lidové noviny, Praha 2013
Jiří Jánský: Dobrohostové z Ronšperka a na Poběžovicích, rod erbu Berana. Domažlice, Nakladatelství Českého lesa 2013.