Jan Škvrňák

Hrabata z Hückeswagenu – místo zbohatnutí na kolonizaci úpadek rodu

Podnětem pro angažmá porýnských Hückeswagenů byla vlastně svatá Anežka. Poté, co nevyšel její sňatek s Jindřichem Štaufem, zájem o její ruku projevili Angličané v roce 1226, Přemyslovna se měla stát ženou jejich mladého krále Jindřicha III. Jako vyjednávač sňatku byl určen porýnský hrabě z okruhu kolínského arcibiskupa, Arnold z Hückeswagenu (Arnaldo de Hogensuag).

Rytířství

Ač je dnes silně zakořeněná představa rytíře jako statného bojovníka v lesklém brnění a na mohutném oři, vždy připraveného chránit vdovy a sirotky, bojovat proti zlu, samotný termín „rytíř“ během středověku od svého vzniku prošel několikerou proměnou. Nejdříve to byl jezdec, bojovník (ritter). Později tímto slovem byl označován vybraný bojovník, ne ještě nutně šlechtic, poctěný pasováním. Této problematice se bude věnovat tento článek, důvodem je i to, že tak je tento pojem i dnes nejvíce chápán. Pro doplnění, od vrcholného a především v pozdním středověku slovo rytíř (miles, pl. milites) označovalo i nižší šlechtu, která nemusela být vůbec pasovaná. Slovem rytíř byl označován také dnešní šachový kůň.Aktualizovaný článek

Zemské právo v polovině 14. století.

Na rozdíl od dneška, kdy existuje právo pro všechny závazné, dělené do okruhů (trestní, dědické) ve středověku postavení člověka určovalo, podle jakého práva může být souzen. Ve Francké říši existovaly zákoníky pro jednotlivé národy, kromě toho jinak byl chápán svobodný a neurozený. Nás ale zajímají české země 14. století. Pomiňme okrajové práva jako horní (zákoník Václava II. Ius regale montanorum a viniční práva, zbudou tři základní okruhy – právo městské, církevní a zemské.

Děpoltici

Dnes neznámý vedlejší přemyslovský rozrod sehrál v Čechách knížecích a královských v 12. a na počátku 13. století nezanedbatelnou roli. Od bratra druhého českého krále - obránce bratrových zájmů, přes udělení Čech v léno, až k vyhnanství a vymření větve ve Slezsku.

Moravské markraběcí války

Soužití tří synů moravského markraběte Jana Jindřicha (+1375) bylo velmi komplikované, existovaly období, kdy všichni bratři spolu dokázali vycházet a vzájemně se podporovat (snaha prosadit nevlastního bratra Jana na olomoucký biskupský stolec v 80. letech 14. století, stejně jako vzorná spolupráce Jošta s Prokopem ve stejné dekádě), ale mnohem častěji se kroky příbuzných široce rozcházely, takzvané moravské markraběcí války trvaly značnou část dospělého života mladšího markraběte Prokopa.

Vláda Přemysla Otakara II. (1253 - 1261)

Když na svém dvoře v Počáplech 22. září 1253 zemřel Václav I., jeho nejstaršímu synu nic nebránilo k nástupu na trůn. Mladý Přemyslovec měl už za sebou první vladařské krůčky, několik let byl markrabětem na Moravě a také vévodou rakouským a štýrským. Právě Rakousy a Štýrsko byly jablkem sváru mezi středoevropskými panovníky.