Boleslav nebo Bolek (polsky Bolko), řečený Surový nebo Krutý, po svém otci zdědil v roce 1278 javorské knížectví, v roce 1291 od staršího bratra získal knížectví svídnické. V závěru svého života působil jako regent vratislavského a lehnického knížectví, kontroloval tak většinu Dolního Slezska. Pozdější kronikář Jan Długosz o něm píše, že vládl surově a spravedlivě.
Boleslav II. řečený Rogatka nebo také Holý či Lysý byl lezský kníže z rodu Piastovců, v letech 1241-1248 slezský (vratislavský) kníže, 1248-1278 kníže lehnický, 1248-1251 kníže hlohovský, narodil se někdy v 20. letech 13. století a zemřel 26. 12. 1278.
Jindřich IV. řečený Pravý (latinsky Probus) byl vratislavský kníže (1273-1290), krakovský kníže (1288-1290) a stínavský kníže (1289-1290), žil 1257/8 - 23.6. 1290. Tento Piastovec s polskými královskými ambicemi proslul také jako jako minnesänger, Codex Manesse ho zobrazuje jako úspěšného turnajníka.
Na začátku března 1241 překročila armáda Mongolů polské hranice, po sérii vítězných bitev a dobytých měst mířila pod vedením Bajdara a Kaidua dál na západ. Měl se jim postavit Jindřich II. Pobožný, vládce tehdy vyspělého Slezska. Na začátku dubna Mongolové začali obléhat Vratislav.
Na rozdíl od rozděleného Polska, bylo české království ve 13. století stabilním státním útvarem, který se pozvolna stával hegemonem v prostoru střední Evropy, na východních hranicích Říše.
V roce 1138 umírá polský kníže Boleslav III. Křivoústý, který podobně jako Břetislav I. Český, řešil situaci jednoho knížectví a mnoha možných následníků. Zemi rozdělil mezi své čtyři syny, vrchním knížetem Polska a vládcem měl být nejstarší Piastovec. Tím začíná období rozdrobenosti této středoevropské země. Výsledkem byly nekonečné boje mezi Piastovci o trůn, trvající až do 14. století. Nejstarším členem rodu byl Vladislav, nazývaný díky úspěšnému úsilí nevlastních bratrů Vyhnanec. Zbavený vrchní vlády i svého údělu – Slezska, hledal pomoc u císaře Fridricha I. Marně, restaurace své moci se již nedočkal. O získání Slezska se ale mohli pokusit jeho synové Boleslav Vysoký a Měšek.
V červencovém čísle měsíčníku „Dějiny a současnost“ vyšel článek opavského historika Jaroslava Bakaly „Láska či politika?“ o svatbě českého krále Václava III. s Violou Těšínskou. Některá fakta a názory, uvedené v této stati, mě přinutily reagovat.
svídnicko-javorský kníže, člen rodu Piastovců, *1312 - +28.7.1368
Česká a polská královna, manželka Václava III. a Petra z Rožmberka * cca 1290 - † 21. 9. 1317