Viola

Eliška Přemyslovna

MEDAILONEK Žila: 20.1.1292 – 28.9.1330 rodiče: Václav II. a Guta Habsburská sourozenci: Václav III., Anna, Markéta, Anežka, Jan Volek manžel: Jan Lucemburský děti: Karel IV., Přemysl, Jan Jindřich, Markéta, Guta-Bona, Anna, Eliška

Widukindova kronika v českém překladu

Konečně vyšla kronika saského kronikáře Widukinda Dějiny Sasů v českém překladu Kateřiny Spurné a Jakuba Izdného. Může tento překlad změnit náhled na rané české dějiny, zejména na události spojené s vládou a vraždou svatého Václava a nástupem Boleslava I.? Diskutujte s námi zde.

O nás

Kdo jsme? Parta nadšenců do středověku, která se neustále rozšiřuje. Někteří z nás mají vzdělání v oboru historie nebo archeologie, jiní jsou v tomto oboru spíše samouci. V každém případě se Vám budeme snažit nabídnout kvalitní články o politických dějinách, osobnostech své doby, společenských proměnách i umění doby středověku.

Václav II.

MEDAILONEK <br><br>Jediný přeživší syn slavného otce, železného a zlatého krále, neměl snadný život. Jeho dílo bývá mnohdy nedoceněno a on sám považován za slabého, dokonce snad neschopného, zbabělého a labilního následovníka svého velkého otce. Takový pohled by však byl velice nepřesný a zkreslený.

Postavení žen ve středověku a raném novověku

Postavení žen se v průběhu staletí vyvíjelo a měnilo, nebylo samozřejmě rovnocenné s postavením mužů, nicméně v této oblasti panuje mezi širokou veřejností poměrně mnoho fám a nepřesností. Pokusím se nastínit status žen ve středověku a raném novověku s akcentem k situaci v našich zemích. Obecně lze uvést, že studium žen v dějinách velmi znesnadňuje nedostatečná pramenná základna, neboť jejich autoři se zásadně věnují mužům, jejich ženským protějškům pak pouze okrajově. Nejvíce informací máme pochopitelně o ženách z nejvyšších vrstev obyvatelstva – příslušnicích panovnických rodů, vyšší šlechty, později i měšťankách. V novověku se k tradičním písemným pramenům – kronikám a listinám – přidaly i dopisy, takže o osobním životě jednotlivců můžeme zjistit více než ve středověku, i tak se ale prameny povětšinou věnují mužům.

Svatá Zdislava

O svaté Zdislavě toho nevíme mnoho. Rozeznat pravdu mezi nánosy legend je opravdu těžké. V dobových kronikách o ní najdeme pouze dvě zmínky: první je ve Žďárské kronice, druhou má potom Dalimil. Vše ostatní jsou pouze dohady, fabulace, někdy i přání věřících či historiků. Pokusme se odkrýt alespoň kus pravdy o svaté Zdislavě.

Tajemný johanitský klášter

V souvislosti s nedávno proběhnuvší výstavou vzácného románského ostatkového kříže v bývalé johanitské komendě v severočeském Českém Dubu by bylo možná zajímavé podívat se na historii tohoto tajemného kláštera podrobněji. Poměrně dlouho se o komendě vědělo, nicméně se mělo zato, že vzala za své během husitských válek a nebyla známá ani její přesná lokalizace. To vše se změnilo v roce 1991, kdy skupina okolo místního historika, Dr. Tomáše Edela, objevila zbytky ztracené komendy. Přestože od tohoto okamžiku uplynulo již 16 let, celou záležitost stále obestírá tajemství. Pokusme se nyní její historii alespoň částečně poodkrýt.

Konstancie Uherská

Konstancie Uherská, druhá manželka (nebo vlastně první?) českého krále Přemysla I., byla bezesporu zajímavá žena. Je škoda, že o ní mnoho nevíme, z dobových pramenů se toho příliš vyčíst nedá. Někdy bývá označována za „tu zlou“, kvůli níž Přemysl vyhnal svou první a zákonitou manželku Adlétu spolu s jejími čtyřmi dětmi. Jaká vlastně byla? Dá se vůbec na základě střípků rekonstruovat život jedné z mnoha pomazaných žen v české historii, její názory, povaha, náhled na svět? Podle nám známých faktů se o to alespoň pokusme.