Štaufové

vévoda švábský, král sicilský a jeruzalémský, * 25. 3. 1252 hrad Wolfstein u Landshutu (Dolní Bavorsko), popraven dne 29. 10. 1268 v Neapoli, pohřben v Neapoli, v kostele Santa Maria del Carmine.

Privilegium Fridricha II. (Rogera) Sicilského, kterým se potvrzuje platnost volby českého krále a vymezují se jeho práva a povinnosti k říši, Basilej, 26.září 1212

O Zlaté bule sicilské (dále „ZBS“) slyšel snad každý školák. Pilnější žáci si – na rozdíl ode mne – zapamatovali letopočet 1212 a jméno krále Přemysla Otakara I.. Šplhouni pak to, že tato listina definitivně potvrdila dědičnost českého královského titulu. Hltouni historické literatury navíc znali všude opakované fráze o tom, jak přišla bula k přídomku „sicilská“, a že tím císař Fridrich II. Štaufský odměnil věrného českého spojence, který jej prosadil na trůn přes odpor vzdorcísaře - welfovce Oty IV. Brunšvického. ZBS pak údajně následně stabilizovala České království. A to, prosím pěkně - jak nám říká i středoškolský dějepis z roku 2001 - za přispění bulou stvrzeného pravidla primogenitury. Dokonce ještě dnes se mnohde opisuje, že ZBS dala českému králi kurfiřtský hlas a funkci říšského arcičíšníka. Ještě starší knihy - k překvapení mnohých – tvrdí, že se k aktu udělení tohoto privilegia sjela do Basileje pomalu celá tehdejší Evropa etc., etc. …

Kunhuta Štaufská nebo také Švábská(cca 1200 - 13. září 1248) byla manželkou Václava I. a českou královnou v letech 1230–1248. Kunhuta byla dcerou římskoněmeckého krále Filipa Švábského(+1208) a jeho manželky, byzantské princezny Ireny.

Švábský vévoda, římský král a císař, křesťan a křižák, bojovník za Čest Říše. *před 1125 - +10.6. 1190