Veligrad – mocenské centrum Velké Moravy V.
Valy u Mikulčic jsou jedním z nejvýznamnějších opevněných hradištních sídel se znaky městského uspořádání, spíše vojenského charakteru, s doklady osídlení předvelkomoravského a velkomoravského horizontu s množstvím kostelů (cca 10) a artefaktů svědčících o přítomnosti velkomoravské nobility. Existují domněnky, že se mohlo jednat o kmenové centrum s vyššími mocenskými aspiracemi, možná i sídlo prvních Mojmírovců. Zlom ve vývoji hradiska nasvědčuje tomu, že se v další fázi stalo důležitým prvkem začleněným do systému obrany říše a jejího centra.
Prof. Havlík se domníval, že se jednalo o grad Morava, několik badatelů se však přiklání k názvu grad Slavnica či Slivnica již v 9. stol.
Již v r. 1888 popsal lokalitu Valy moravský archeolog K. J. Maška.
Zaznamenal hlášení nadučitele Františka Kropáče o rozsáhlém opevnění se zřetelným příkopem asi 3,5 km východně od Mikulčic a o něco východněji nezalesněné místo, “kde nic neroste”, obehnané příkopem, s nálezy střepů keramiky zdobené vlnicemi. Mezníkem zahajujícím terénní výzkumy byl rok
- Systematické výzkumy trvající nepřetržitě 38 sezón poskytly díky relativní neporušenosti do dnešní doby nejdostupnější materiál k hledání historie Velké Moravy a jsou spjaty se jmény akademika Prof. PhDr. Josefa Poulíka, DrSc. a Doc. PhDr. Zdeňka Klanicy, DrSc.
Aglomerace leží v údolní nivě řeky Moravy v krajině lužních lesů. Její jádro tvoří hlavní hrad se dvěma velkými přiléhajícími předhradími, z nichž jedno má zřetelný charakter stálého vojenského tábora a druhé se jeví spíš jako valem chráněné sídliště. Poněkud vyvýšená akropole velkomoravského hradu i s vojenským předhradím byla chráněna téměř stejnou hradbou skořepinové konstrukce s čelní kamennou plentou a vodními příkopy tvořenými soustavou ramen řeky Moravy.
Na nejvyšším místě akropole byly situovány dvě stavby reprezentující knížecí prostředí - knížecí palác s litou maltovou podlahou a kamenným krbem, druhou stavbou byla bazilika
Oba objekty na ploše tzv. hradu tvořily samostatný okrsek. V okolí paláce bylo zjištěno opevnění příkopem a bazilika se hřbitovem byla oddělena palisádovým plotem. Rozsáhlá trojlodní bazilika s atriem a nartexem - kněžištěm je plošně dosud největší odkrytou velkomoravskou církevní stavbou.
