Viola

Vyšla zajímavá kniha - kolektiv historiků se zabývá kostelem Panny Marie na Pražském hradě. Památku zmiňovanou v Dalimilové kronice a poté dlouho spornou nalezl až v roce 1950 Ivan Borkovský.

Konečně vyšla kronika saského kronikáře Widukinda Dějiny Sasů v českém překladu Kateřiny Spurné a Jakuba Izdného. Může tento překlad změnit náhled na rané české dějiny, zejména na události spojené s vládou a vraždou svatého Václava a nástupem Boleslava I.?

Kdo jsme? Parta nadšenců do středověku, která se neustále rozšiřuje. Někteří z nás mají vzdělání v oboru historie nebo archeologie, jiní jsou v tomto oboru spíše samouci. V každém případě se Vám budeme snažit nabídnout kvalitní články o politických dějinách, osobnostech své doby, společenských proměnách i umění doby středověku.

Postavení žen se v průběhu staletí vyvíjelo a měnilo, nebylo samozřejmě rovnocenné s postavením mužů, nicméně v této oblasti panuje mezi širokou veřejností poměrně mnoho fám a nepřesností. Pokusím se nastínit status žen ve středověku a raném novověku s akcentem k situaci v našich zemích. Obecně lze uvést, že studium žen v dějinách velmi znesnadňuje nedostatečná pramenná základna, neboť jejich autoři se zásadně věnují mužům, jejich ženským protějškům pak pouze okrajově. Nejvíce informací máme pochopitelně o ženách z nejvyšších vrstev obyvatelstva – příslušnicích panovnických rodů, vyšší šlechty, později i měšťankách. V novověku se k tradičním písemným pramenům – kronikám a listinám – přidaly i dopisy, takže o osobním životě jednotlivců můžeme zjistit více než ve středověku, i tak se ale prameny povětšinou věnují mužům.

O svaté Zdislavě toho nevíme mnoho. Rozeznat pravdu mezi nánosy legend je opravdu těžké. V dobových kronikách o ní najdeme pouze dvě zmínky: první je ve Žďárské kronice, druhou má potom Dalimil. Vše ostatní jsou pouze dohady, fabulace, někdy i přání věřících či historiků. Pokusme se odkrýt alespoň kus pravdy o svaté Zdislavě.

V souvislosti s nedávno proběhnuvší výstavou vzácného románského ostatkového kříže v bývalé johanitské komendě v severočeském Českém Dubu by bylo možná zajímavé podívat se na historii tohoto tajemného kláštera podrobněji. Poměrně dlouho se o komendě vědělo, nicméně se mělo zato, že vzala za své během husitských válek a nebyla známá ani její přesná lokalizace. To vše se změnilo v roce 1991, kdy skupina okolo místního historika, Dr. Tomáše Edela, objevila zbytky ztracené komendy. Přestože od tohoto okamžiku uplynulo již 16 let, celou záležitost stále obestírá tajemství. Pokusme se nyní její historii alespoň částečně poodkrýt.

Přemyslovna, *leden 1265 – 27.11.1321

V červencovém čísle měsíčníku „Dějiny a současnost“ vyšel článek opavského historika Jaroslava Bakaly „Láska či politika?“ o svatbě českého krále Václava III. s Violou Těšínskou. Některá fakta a názory, uvedené v této stati, mě přinutily reagovat.

Přemyslovna, dcera Přemysla Otakara II, rakouská vévodkyně, manželka Rudolfa Habsburského, *5. 9. 1269 - † 17. 5.1296

Kunhuta Štaufská nebo také Švábská(cca 1200 - 13. září 1248) byla manželkou Václava I. a českou královnou v letech 1230–1248. Kunhuta byla dcerou římskoněmeckého krále Filipa Švábského(+1208) a jeho manželky, byzantské princezny Ireny.