acoma

uherská princezna, * 1292 - † 6. května 1338

Vše začalo Ermesindou a jejím druhým sňatkem. „Prabába“ lucemburského rodu se roku 1214 znovu provdala a od Walrama Limburského získala nejen politickou podporu, ale pro své potomstvo také dědičnou oční chorobu. Bitva u Worringenu o mnoho let později byla vlastně také zaviněna tímto sňatkem. Walram III. Limburský totiž své Limbursko odkázal synovi z prvního manželství a Lucembursko získal syn zplozený s Ermesindou. Limburští však roku 1281 vymřeli a o osiřelé hrabství se strhla velká mela. Jedním z uchazečů o uvolněné území byl Jindřich VI. Lucemburský, vnuk Ermesindy Lucemburské a zřejmě šilhavého limburského hraběte, který společně se svými třemi bratry Walramem I. z Ligny a Roussy, Jindřichem a Balduinem v bitvě, údajně díky zákeřné ráně zezadu, zahynul. Vítězem byl brabantský vévoda Jan, bratr francouzské královny vdovy.

Osud Markéty, princezny lucemburské aneb ve víru sňatkové politiky

* 1221 - † 20. prosince 1295

Co k tragické bitvě říkají dobové prameny?

Bavorský falckrabě, *cca 1117 - 11.07.1183

rakouská vévodkyně, dcera savojského hraběte Amadea V. a Marie Brabantské, * cca 1298 - † 30. září 1336 v Rheinfelden

*cca 1346 - † 14. listopadu 1366

Téměř „pravěké“ počátky rodu Počátky lucemburského rodu sahají údajně až do 10. století, kdy jistý Siegfried, syn moselského hraběte Wigericha, získal od opata kláštera sv. Maximina v Trevíru hrad Lucemburk, na kterém se usadil. Siegfried se stal prvním lucemburským hrabětem. Jeho potomstvo vymřelo po meči v roce 1136 Konrádem II. a lucemburské panství přešlo po ženské linii osobou Ermesindy I., manželky Gottfrieda I., hraběte z Namuru na francouzský rod namurských hrabat. Ačkoli potomci rádi odvozovali původ rodu od bájné víly Meluzíny, vlastní zakladatelkou rodové prosperity rodu byla Ermesinda II., jediná dcera Jindřicha IV. Slepého.

(* asi 1429 - † 2.květen 1476 ve Vídni)