Vladivoj
Tento muž, který zřejmě patřil k rodu Přemyslovců, vládl českému knížectví jen několik pouhých měsíců a dodnes je patrně nejzáhadnější a tajemstvími nejzahalenější postavou, která kdy usedla na český trůn.
Do Čech přišel z Polska poté, co byl jeho předchůdce – Boleslav III. Ryšavý – svržen z trůnu.
Podle kronikáře Dětmara z Merseburgu byl Vladivoj v Čechách přijat „jednomyslně pro příbuzenství a velkou sympatii". Dodnes se neví, proč to byl právě Vladivoj, kdo se stal Boleslavovým nástupcem. Existovali totiž další a možná daleko vhodnější kandidáti na trůn – Ryšavého bratři Jaromír s Oldřichem. Ti se však před ním ukrývali (poté, co se je pokusil zavraždit) na dvoře německého krále Jindřicha II.
V Čechách v té době nejspíše existovaly (minimálně) dvě navzájem soupeřící strany velmožů, z nichž jedna byla orientována na Polsko a druhá na Německo. Ta proněmecká (podporující Jaromíra a Oldřicha) byla v té době nejspíše v menšině – svědčí o tom fakt, že „přednost" na trůně dostal právě Boleslavem Chrabrým delegovaný Vladivoj.
Ještě méně jasný je Vladivojův původ. Z Dětmarových slov a také z toho, že byl tento kníže později zařazen do „oficiálního" seznamu českých knížat (zapsaného ve 13. století), vyplývá, že byl v Čechách nastolen – a to v té době mohl být pouze Přemyslovec. Spekuluje se tedy o tom, že se mohlo jednat o mladšího bratra polského knížete Boleslava Chrabrého (jeho matkou byla Dobrava, dcera českého knížete Boleslava I.). To však není podloženo žádnými písemnými prameny.
Denár Vladivoje, Cach 219
Přesně se neví ani to, kdy Vladivoj do Čech přišel. Boleslav III. byl svržen z trůnu nejspíše někdy v létě nebo začátkem podzimu roku 1002. Poté utekl nejprve do Bavorska, kde byl uvězněn a poté vydán do Polska Chrabrému. Boleslav Chrabrý, podporovaný propolsky orientovanými českými předáky pak vysílá do Čech svého delegáta a zájemce o český trůn – Vladivoje. Děje se tak zřejmě někdy v září nebo říjnu, protože už v polovině listopadu je Vladivoj doložen jako český kníže na dvorském sněmu krále Jindřicha II. v Řezně (Regensburg).
Během jednání s králem učiní Vladivoj do té doby bezprecedentní a velmi nešťastný politický krok. Údajně „v důsledku moudré rady" (tedy volně přeloženo – poté, co mu bylo vyhrožováno) se Jindřichovi podřizuje a nechává si Čechy udělit v léno. Čechy se tím stávají říši podřízeným územím a v budoucnu se pak bude německý panovník na tento fakt několikrát odvolávat s tím, že má právo rozhodovat o tom, kdo bude sedět na českém trůně a vůbec nemístně do české politiky zasahovat.
Proč to Vladivoj udělal? Polská historička Barbara Krzemienská je toho názoru, že již před řezenským sjezdem obsadil Boleslav Chrabrý Moravu. Vladivoj se tak dostal do velmi svízelné situace – neměl svůj český trůn „jistý". Navíc se asi nemohl spolehnout na Chrabrého pomoc v případě Jindřichova vojenského vpádu. Možná nepatřil k osobám statečným, se silnou vůlí, na Čechách mu jako „cizinci" příliš nezáleželo… takže snadno podlehl německému nátlaku.
Na českém trůně si však dlouho neposeděl. Zemřel už počátkem ledna následujícího roku, údajně na následky nadměrného požívání alkoholu. Situace v Čechách se tím opět zkomplikovala. Vzniklá situace opět otevřela cestu ke knížecímu stolci Boleslavu III. Ryšavému…