Štěpán ze Šternberka
Syn Zdeslava staršího ze Šternberka (1281 – 1322), moravského komorníka a Markéty, sestry nebo tety Matouše Čáka z Trenčína. Štěpán měl 2 sestry, Anežku a Elišku, které se obě staly jepřiškami, bratra Zdeslava mladšího (byl olomouckým komorníkem), Jaroslava (zakladatele větve, která sídlila v Zábřehu), Albrechta (světlovská a zlínská větev) a Matouše (lukovsko-holešovská větev).
Poprvé je Štěpán (jeho jméno je odvozeno právě z uherského prostředí) doložen v září 1316 pod hradem Dobrá Voda, kdy společně s otcem svědčí na listinách Matouše Čáka. Po smrti tohoto magnáta (18. března 1321) dědí jeho majetky, ale zároveň se stává pokračovatelem konfliktu Čáka s králem Karlem Robertem. V průběhu roku 1321 přichází o většinu zděděných majetků (na počátku srpna se vzdal Trenčín), v roce 1322 se tituluje podle hradu Holíč a jako župan župy Szeged.
V roce 1329 po svém bratranci Divišovi dědí šternberské panství na Olomoucku, i to je možná důvod, aby se vzdal majetků v Uhersku – v roce 1332 získává hrady Holíč a Branč uherský král. Za své majetky v Uhersku byl zřejmě alespoň částečně odškodněn – v roce 1338 mu dlužil (tentokrát český) král Jan Lucemburský, jako zástavu Štěpán získává nakrátko panství Poděbrady.
Namísto Poděbrad získává od krále jiné české panství – Bechyni.
V následujících letech se Štěpán účastní událostí po celém království. V roce 1347 se účastní vyhlášení korunovačního řádu v Praze. V roce 1351 pomáhá Jindřichovi z Hradce proti rakouským pánům podporovaných Vilémem z Landštejna. Vykonává patronátní právo na svých državách.
Kromě majetků v okolí Bechyně a Šternberka, víme, že od roku 1349 drží količínské panství u Holešova, ke kterému připojuje Roštění (1353). Drobné zisky získává na Olomoucku, snad také drží panství Veselí nad Moravou.
Naposledy je Štepán ze Šternberka uváděn na listině Mikuláše Opavského v roce 1357, Paprocký uvádí, že zemřel 7. října téhož roku.
Manželkou Štěpána ze Šternberka byla zřejmě sestra Petra z Rožmberka. Jeho dcera Markéta byla provdána za Viléma ze Strakonic (papežský dispens z roku 1344). Další jeho dcera Anežka byla provdána za Jindřicha Bítovského z Lichtenburka. Poslední dcera Kateřina je v roce 1376 uvíděna jako vdova Mikuláše Konye z Rabenštejna, bána uherského Přímoří. Štěpán měl tři syny – Petra (doložen jenom v roce 1351), Albrechta (který udělal významnou církevní kariéru) a Zdeňka (doložen v letech 1358 - 1360)