Spytihněv Brněnský
Syn Vratislava Brněnského a jeho ruské manželky. Patří k poslední generaci údělníků, která po celé své trvání ztrácela politických vliv, na úkor hlavně markraběte moravského. Není známo, kdy se narodil.
Brněnští a znojemští Přemyslovci, zjednodušený rodokmen
Až v roce 1189, po nástupu Konráda II. Oty (do té doby vládce ve všech údělech - markraběte) na český knížecí trůn, vládne společně s bratrem Svatoplukem v Brně. Jejich moc je ale zřejmě velmi omezena markrabětem. Spytihněv se spojil s posledním synem Soběslava I. Václavem, který v době Konrádova tažení v Itálii, spravoval Čechy. Po zvěstech o Konrádově smrti se Václav stal dalším knížetem.
Již na konci roku zahájil Přemysl s bratrem a s podporou biskupa Jindřicha povstání. Václav byl obléhán na Pražském hradě a později uprchl. Spytihněv uprchl také, ale oba byli zajati v Míšeňsku. Václav zemřel, Spytihněv z vězení uprchl a protloukal se po Říši.
Později se spojil s pražským biskupem. Na konci léta 1193 společně s ním vthl do Čech s cílem vzít vládu Přemyslovi. Obě vojska se setkala u Zdic, kde Přemysla většina šlechty zradila. V prosinci 1193 biskup obsadil Pražský hrad a v polovině roku 1194 obsadil i Moravu, kam dosadil zpátky všechny údělníky. Zdá se, že olomoucký i brněnský úděl rozdělil, Brněnského vydělil jemnický úděl, kam dosadil Spytihněvova bratra Svatopluka. Spytihněv sám vládl v Brně.
S biskupem zřejmě vychází stále dobře. 6.12. 1195 přijímá ve Wormsu kříž, na křížovou výpravu, ale nikdy nejede.
V době, kdy biskup umíral (květen 1197) vpadl do Čech opět Přemysl, který bez podpory šlechty nedokázal dobýt Pražský hrad. Spytihněv v čele vojsk jeho bojovníky vyhnal z Čech. Ještě téhož roku biskup umírá, knížetem se stává Vladislav Jindřich, ten ale přenechává vládu Přemyslovi. Přemysl nevyhnal žádného dožívajícího údělníka, beztak neměli již téměř žádnou moc, jen Spytihněva nechal oslepit.
V roce 1198 nebo 1199 Spytihněv bez potomků umírá.