Opavští Přemyslovci – III. Zlatý věk I.
Mikuláš II. Opavský
(* 1288 – †1365)
Mikuláš II. byl nejstarším synem vévody Mikuláše I. Opavského a habsburské princezny Adelheidy, neteře Rudolfa I. z Habsburku. Roku 1318 stal se dědičným vévodou Opavským a později, skrze svoji první choť Annu Ratibořskou, stal se po smrti posledního Ratibořského vévody Leška, svého švagra, i vévodou ratibořským za nemalé pomoci krále Jana Lucemburského.
Byl vnukem krále Českého, slavného a mocného Přemysla Otakara II.
Hra osudu v žilách Mikuláše II. Přemyslovce spojila krev dvou nepřátel z bitvy na Moravském poli!
Neboť Mikulášova matka Adelheid byla neteří habsburského vévody, německého krále a vítěze z Moravského Pole, Rudolfa I.z Habsburku.
Mikuláš II. byl nesporně velkou postavou tehdejší doby. Byl straníkem krále Jana Lucemburského, v Janových službách podnikal diplomatické mise a stál věrně po boku českého krále. Stal se Janovým tchánem, když si dcera vévody Mikuláše II; Markéta Opavská, vzala za manžela králova mladšího syna Jana Jindřicha z Lucemburku.
Sen krále Přemysla Otakara II. o koruně německého krále se splnil v jeho pravnukovi.
Jošt, markrabě Moravský, syn Markéty Opavské a Jana Jindřicha byl roku 1310 zvolen za krále německého.
Mikuláš II. vévoda Opavský a Ratibořský v době usednutí na trůn měl nesporně lepší vyhlídky na prosperitu své země. Byl jediným vládnoucím členem rodu, neb jeho bratři Jan a Václav byli zaopatření církevním obročím a do vlády v zemi nezasahovali.
Situace po smrti vévody Mikuláše však byla zcela opačná. Země se postupně dělila mezi čtyři syny Mikulášovi a blížil se pozvolna konec všem nadějím a snům.
Vévoda Mikuláš byl třikrát ženat a měl deset potomků. Čtyři syny a šest dcer.
První chotí vévody Mikuláše II. vévody Opavského se v roce 1318 stala sestra posledního Ratibořského vévody Leška I.
Anna, kněžna Ratibořská
(*1289/91 – † 1338) dcera Přemysla I. Ratibořského (1288 – †1306) a Anny Mazovské (1289 –†1291)
S Annou Ratibořskou měl syna Jana I. Opavsko – Ratibořského a dcery Eufemii, Alžbětu, Anežku, Annu, Markétu a druhou dceru Annu.
Druhá choť vévody Opavsko – Ratibořského, Mikuláše II. Přemyslovce byla opět z okruhu slezské vysoké šlechty. Sňatek se uskutečnil v roce 1338 a ono šťastnou nevěstou se stala
Hedvika, kněžna Olešnická (*1328 – †1342) dcera Konráda I. Olešnického (* 1312 – †1366) a Alžběty Břeclavské (1311 – †1328)
S Hedvikou Olešnickou měl jediného syna. Mikuláše III; vévodu Opavského a pána Hlubčicka. Později byl Mikuláš III.Opavsko – Hlubčický jedním z hlavních aktérů dělení Opavského dědictví.
Třetí choť Mikuláše II. Přemyslovce byla jasným sluncem podzimu života starého vévody. Roku 1359 pojal 71.-letý vévoda za choť 13.-letou kněžnu Juditu Falkenberskou. Tato urozená paní se později po smrti Mikuláše II. až nezvykle často připomíná jako skutečná vládnoucí vévodkyně na statcích svých nezletilých synů.
Judita, kněžna z Falkenbergu
(*1346 – †1378) dcera Boleslava z Falkenbergu (*1290 – †1365) a Eufemie Břeclavské (*
1312 – †1384)
S Juditou Falkenberskou měl syny Václava a Přemysla I.
Přemysl se narodil několik dní po smrti svého 77. letého otce. Jeho příchod na svět se klade do posledních dní roku 1365 nebo prvních dní roku následujícího.Lucis Vitae Nicolae
1288 Toho roku se narodil Mikuláš, nejstarší syn a dědic vévodství.
Otec : Mikuláš I.vévoda Opavský
Matka : Adelheid z Habsburku
1312 První písemná zmínka o Mikuláši II. Opavském.
Do vzpoury moravské šlechty proti králi Janovi z Lucemburku se zapojil i čtyřiadvacetiletý potomek přemyslovského rodu,
Mikuláš Opavský mladší. Vzpoura moravských pánů byla potlačena králem Janem Lucemburským a v Brně pak provinilci složili králi slib věrnosti a to podstoupil i mladý vévodský synek Mikuláš Opavský (20. červenec).
1318 (požehnaný rok) 1. červenec - Mikuláš, toho jména Druhý, syn Mikulášův, v Praze přijímá z rukou krále českého a polského, Jana Lucemburského, vévodství Opavské do dědičné držby se všemi právy z toho plynoucími.
Také se stává na rok Nejvyšším Komořím Království Českého.
V průběhu července se Mikuláš oženil s dcerou Přemysla Ratibořského Annou, kněžnou Ratibořskou, sestrou posledního knížete ratibořského, Leška.
Poté vévoda Mikuláš II.Opavský s králem Janem dlel v Brně, kde 19. července přijal král Jan hold moravské šlechty.
Mezi 19. a 25.červencem Zesnul ve věku 63 let Mikuláš I. Opavský
25.červenec - Mikuláš I.vévoda Opavský byl pochován v minoritském kostele v Brně.
1319 Eufemie Opavská (* 1319 - †1360). Narozena dcera Mikuláše II.a Anny Ratibořské. Roku 1335 byla provdána za Siemowita III. knížete Mazovska a Kujavska.
27.července Vévoda Mikuláš s králem Janem potlačili povstání panské kliky královny Elišky Přemyslovny a pana Jindřicha z Lipé.
14.srpna Smrt braniborského markraběte Waldemara a zájem o jeho dědictví zaujala mnoho pánů včetně krále Jana Lucemburského.
Mikuláš Opavský byl přítomen této záležitosti osobně. Celý tento podnik nazván byl “Lužickým tažením”.
Konec srpna Tzv. Lužické tažení bylo vyhlášeno na zasedání Dvorského sněmu v Praze.
Počátek září Česká hotovost vyrazila z Prahy směr “braniborské dědictví”.
22.září Oddíly českého krále, opavského vévody a další zemské šlechty se u města Olešnice setkali s hotovostí dalšího nápadníka braniborské země, Jindřicha knížete Javorského. Ale místo zbraní proběhlo jednání mezi zájemci o dědictví a došlo k dohodě. Král Jan získal Budyšínsko a spokojen se s vojskem vrátil zpět domů.
1320 Alžběta Opavská(*1320/21 – †1386) Narozena dcera Mikuláše II. a Anny Ratibořské
22.února vévoda Mikuláš dal ve známost, že vévodství opavské spravuje po dobu jeho nepřítomnosti hradecký purkrabí Přesek z Lichnova.
1321 Anežka Opavská (* 1321/22 –† 7.října 1404)
Narozena dcera Mikuláše II. a Anny Ratibořské.
1320/25 Jan I.vévoda opavský a ratibořský (*1320/25 – †16.února 1380) Prvorozený syn Mikuláše II. vévody opavského a Anny, rozené kněžny ratibořské. Manželkou Jana I. se v roce 1361 stala kněžna Anna Hlohovská.
1323 Anna Opavská (* 1320/25 – †14.března 1361) Narozena dcera Mikuláše II. Opavského a Anny, rozené kněžny Ratibořské.Byla provdána za Burcharda z Retzu a z Hardeggu v roce 1335.
13.září Aniž vévoda často vybíral daně na svém panství, rebelantská města si vymohla na králi privilegium, že daně smí vévoda vybírat,jen když to učiní také král. Celá tato událost se stala v Brně.
18.září vévoda Mikuláš v Hodoníně pomáhal králi Janovi z Lucemburku v mírových jednání mezi králem českým, uherským a vévody rakouskými.
1324 Král Jan Lucemburský odjel v doprovodu vévody Mikuláše II. Opavského do Francie.
První prosinec.Snad z popudu krále Jana obdržel vévoda Mikuláš II. Opavský od papeže Jana XXII. glejt, jímž vévodův bratr Václav Opavský obdržel kanonikáty v Praze a Olomouci.
1325 Markéta Opavská (1325/30 -† 1363) Narozena dcera Mikuláše II. vévody opavského a
Anny, kněžny ratibořské.Byla provdána za Jana Jindřicha Lucemburského v roce 1350. Z tohoto plodného manželství,které Přemyslovskou krev vyneslo až ke koruně německého krále povstalo sedm potomků, z nichž Jošt se stal roku 1310 německým králem.
Leden. Nejmladší bratr vévody Mikuláše II; Jan Opavský, zemřel v Brně.
16.června. Mikuláš Opavský zavítal na Opavsko vybrat berni. Za to však udělil městům Bruntál, Krnov, Opava a Hlubčice právo nad smilníky, paliči, vrahy a únosci panen.
1327 Počátek roku. Jan Lucemburský s vévodou Mikulášem obsadili vojensky Krakov a donutili krále Vladislava Lokietka, aby ustal v expanzi směrem k Opavsku.
18.února ve městě Opavě za učasti Mikuláše II. Opavského, vstoupili slezští vévodové Boleslav Opolsko – Falkenberský a Kazimír Těšínský do lenního svazku českému králi Janu z Lucemburku.
19.února Ve městě Opavě za učasti Mikuláše II. vstoupil do lenního svazku králi Janovi vévoda Vladislav Kozelský, Lešek Ratibořský a Jan Osvětimský a Zátorský a Jindřich VI. Vratislavský.
Listopad. Meranské jednání ohledně sňatku Jana Jindřicha, bratra krále Jana, s Markétou Korutanskou.Bylo sjednáno věno 40.000 hřiven stříbra pro Jana Jindřicha . Ručitelem bylo 13 českých pánů, včetně vévody Mikuláše II. Opavského.
1329 - 1334 Anna Opavská (*1330/38 – †7.8.1398) Narozena dcera Mikuláše II. vévody opavského a Anny, kněžny ratibořské (druhá dcera stejného jména)) Provdána byla roku 1379 za Petra ze Šternberka.
1335 Král Jan táhl do říše a vévoda opavský jej doprovázel na této cestě.
1336 konec roku. Mikulášův švagr Lešek, vévoda Ratiboře zemřel a začalo se horečně jednat o tom kdo zdědí opuštěnou zemi.
1337 14.ledna král Jan Lucemburský, jakožto lenní senior ratibořského vévody potvrdil listinou dědičnou držbu ratibořského dědictví Mikuláši II.Opavskému.
Vévoda Mikuláš začal používat titul : ,,dei gratia Oppaviensis et Rathiboriensis terrarum dux".
Ale zároveň bylo od Opavska odtrženo Prudnicko s hradem stejného jména a prodáno králem Janem z Lucemburku vévodovi Bolkovi Opolsko – Falkenberskému.
Prvního února král český odjel válčit do Prus a půjčil si na výdaje peníze i od vévody Mikuláše Opavsko-Ratibořského. Vévoda pak v Ratiboři tamním dominikánkám prodal za 300 kop pražských grošů ves Suchá Pština
1338 Mikuláš II. vévoda opavsko – ratibořský se oženil s Hedvikou, kněžnou Olešnickou.
1339 Král Jan podlehl našeptávačům a rozhněval se na vévodu Mikuláše Opavského a Ratibořského. Protiprávně odtrhnul od Opavska Zlatohorsko s hradem Edelštejnem. Tuto křivdu napravil až v roce 1361 Janův syn, císař a král Karel IV.Lucemburský.
1340 Narozen syn Mikuláše II. vévody opavsko-ratibořského Mikuláš III.vévoda opavský a pán Hlubčic (* 1340/41 – †9.7.1394) Syn Mikuláše II. vévody opavsko-ratibořského a Hedviky, kněžny olešnické.
Tento bouřlivák, věčně nespokojený a hašteřivý vévoda zemřel bezdětný. Ale jeho život je naplněn nejen věčným mocenským bojem se starším bratrem Janem I. opavsko - ratibořským, ale i cestovatelským duchem. Mikuláš III. byl na jaře roku 1374 hostem Petra IV. krále Aragonie a postupně procestoval celou Evropu.