Matěj Holec II. z Nemošic
Syn Matěje Holce z Nemošic a bratr známějšího husitského příznivce Jana Holce na Náchodě. V erbu užívali vyobrazení tří ryb, v klenotu pak dvě. Barvy erbu se nedochovaly. Poprvé se o něm zmiňují provolací knihy desk dvorských k l. 1405-1406. Mezi lety 1410-1423 se jako svědek vyskytuje v různých souvislostech poměrně často, což poukazuje na to, že ve svém okolí požíval jisté vážnosti. Nezřídka se také vyskytuje v různých příležitostech či společné správě statků právě s bratrem Janem. Oba se aktivně účastnili politického života, přesto žádných významných funkcí nedosáhli. Již roku 1415 společně podepsali stížný list kostnickému koncilu na podporu Jana Husa.
Erb Matěje Holce z Nemošic podle Augusta Sedláčka
Zatímco se však v následujícím období Matějův bratr stal husitským hejtmanem a aktivně si počínal ve válečném umění, Matěj Holec, jak se zdá, zůstával umírněnější a i nadále se vyskytuje spíše ve formálních záležitostech jako v případě svědectví při prodeji tvrze Přestavlk (1429-1436) aj. Později se však přiklonil k legitimnímu chodu království a tak se smířil i s králem Zikmundem od něhož získal ves zbraslavského klášterství Kanín (1437). Ovšem nejspíše i nadále za své sídlo užíval tvrz v Nemošicích u Pardubic.
Mimo to mu patřily i Týnec a Lhota, r. 1412 s bratrem vlastnil Rovné. Trochu složitější pak byla majetková situace s vlastnictvím Vlčnova a r. 1433 se mu do držení dostal hrad Rabštejnek. Roku 1440 byl přítomen na lednovém sjezdu v Praze a téhož roku, opět s bratrem, na krajském sjezdu podepisuje dodržování zemského míru. Tím o něm zprávy utichají.
Snad je to však tentýž Matěj, co svědecky zaštítil listinu z r. 1451 v převodu statku Vinary. Později se vyskytuje jen jeho syn Jindřich (1454).