Litold I. Znojemský
Litold (Lutold), mladší syn Konráda I. - brněnského údělníka a jeho choti Virpirky se narodil někdy v průběhu 60. nebo 70. let 11. století. Zřejmě po smrti otce, toho času nejenom údělníka, ale i knížete, v září 1092 došlo k rozdělení údělu. Starší bratr Oldřich získal Brněnsko, Litold Znojemsko.
Když v dubnu 1099 kníže Břetislav II. nechává králem udělit Čechy v léno svému bratru Bořivojovi, přehlíží tak právo stařešinství Litoldova bratra Oldřicha. Aby Břetislav pojistil pozici Bořivojovi, táhne na Moravu a zbavuje Oldřicha i Litolda jejich údělů, dosazuje tam Bořivoje.
Litold po vyhnání nacházel spojence v Rakousku – pocházela odtud jeho manželka Ida, dcera markraběte Leopolda II. Na hraběti Gotfrýdovi vylákal hrad Raabs a odtud škodil na Bořivojově jižní Moravě. Donutil tak Břetislava znovu bojovat. Šest týdnů byl hrad Raabs obléhán, než byl v důsledku nedostatku zásob dobyt. Litold ale uprchl a pobýval s bratrem v Říši. Oldřich si tam nechal udělit Čechy v léno. Znovu se Litold vrátil do země v létě 1101, kdy Oldřich vpadl do Čech. K bitvě s novým knížetem Bořivojem u Malína nedošlo. Oldřicha nepodpořili čeští velmoži a proti nim se blížily síly olomouckých údělníků Svatopluka a Oty. Ve zmatku se jejich vojsko (složené z německých spojenců a přátel) rozprchlo. Oldřich s Litoldem se vrátili do svých údělů, odkud je Bořivoj nedokázal znovu vyhnat.
Ve stejném roce oba bratři zakládají klášter v Třebíči. Zřejmě oba pak na obsazení stolce v Praze rezignují, zřejmě podporují Svatopluka v jeho úsilí stát se dalším knížetem, místo nenáviděného Bořivojem (1105, 1107), sami žádnou aktivitu nevyvíjejí.
Litold umírá 15. března. 1112, zanechává po sobě syna Konráda.