Konrád z Botenštejna
Konrád z Botenštejna je jednou z nejméně známých postav českých dějin, přestože je na něj svalována vina za zabití posledního vládnoucího Přemyslovce, krále Václava III., roku 1306. Celý incident se odehrával v budově kapitulního děkanství v areálu olomouckého hradu, kde byl tou dobou olomouckým děkanem Budislav a biskupem Jan Holý. Král zde odpočíval na cestě při trestném válečném tažení se zemskou hotovostí do Polska. Bylo 4. srpna, když jen lehce oděn, porozespalý, v horkém letním poledni prodlíval v děkanské budově.
Odkudsi z tmavého koutu k němu přistoupil neznámý vrah, který jej třemi bodnými ranami usmrtil. Takhle vypadá celý popis oné tragické události přičítané Konrádu z Botenštejna. Další, stále širší různorodější informace přinášejí až kroniky sepsané několik let po této královraždě. Jednou z nich je Zbraslavská kronika Petra Žitavského a druhou je staroněmecká Rýmovaná kronika Otokara Štýrského (Ottokar ouz der Geul, † ok.1320). Z dalších letopisů se touto vraždou zabývaly kroniky tzv. Dalimilova a z doby Karla IV. kroniky Beneše Krabice z Weitmile a Přibíka Pulkavy z Radenína. Kroniky sice shodně zaznamenávají kohosi po brutální vraždě utíkajícího s vražedným nástrojem z místa činu. Toho však stráže okamžitě rozsekali takovým způsobem, že jej nebylo možno identifikovat. Oficiálním vyjádřením mělo jít o durynského rytíře Konráda z Botenštejna. Nad tím jsou však skeptičtí i soudobí letopisci.
Ať už šlo o impulsivní čin strážných nebo cílenou akci znemožnění výpovědi a identifikace najatého vraha, v každém případě se muselo jednat o člověka z králova okruhu.
Staroněmecká kronika přináší vůbec zvláštní zvěsti, v nichž jde o předem připravovanou akci českých pánů, losujících o to, kdo popravu vykoná a navíc označuje přímo jménem Odolena z Vildštejna! Podle některých kronikářských výpovědí tehdy mělo dojít i k zavraždění komorníků, na něž byla vina svalena. Je možné, že jedním z nich byl právě i zmiňovaný Konrád z Botenštejna… Pochybnosti ovšem nejsou vyřešeny ani samotným označením Konráda z Botenštejna, jako vraha, jak jej kroniky ve shodě s tehdejší oficiální verzí označili. Den po králově smrti (5.srpna), byl učiněn strohý zápis o králově vraždě, kde se mluví pouze o Durynkovi. Den na to kdosi zaznamenal další poznámku o smrti krále, kde se mluví o Konrádu Durynkovi, řečeném z Mulhova… Při pozdějších historických zkoumáních vyšlo najevo, že se jedná o téhož muže - Konráda z Botenštejna jinak z Mülhova.
Co ovšem nijak nezapadá do celého kontextu je, že uvedený muž – Konrád z Botenštejna (nebo také z Potenštejna), zemřel teprve kolem roku 1320!
Nejnovější práce K. Maráze (2007) opět zpochybňuje dosavadní pohled na Konráda z Botenštejna a snaží se vyvrátit, že by šlo o téhož, jenž je uváděn k r. 1320 a tak, přeci jen, jeho osobu zakomponovat do vraždy krále.
Diskuse: Vrazi Václava III.