Konrád II. Znojemský
Jediný syn Přemyslovce, znojemského údělníka Litolda a jeho manželky Idy.
V roce 1123 kníže Vladislav I. sebral znojemský úděl Soběslavovi, kterého sem dosadil po smrti Konrádova otce, nastolil sem Konráda. Tehdy byl tedy již zletilý.
Po vítězství nového knížete Soběslava (vládl ve Znojmě před ním) u Chlumce byl zajat (možná již v roce 1126, spíše k roku 1128), věznil ho Soběslavův spojenec Jindřich Grojčský. Propuštěn byl v roce 1134, ve stejném roce mu kníže Soběslav zprostředkoval sňatek s dcerou Uroše I. Srbského Marií, která byla sestrou uherské královny. Zároveň mu kníže slíbil, že se Konrád stane knížetem po něm, když podpoří Soběslavovi syny v nástupu na český stolec. Konrád své knížecí ambice nechal ztvárnit v tzv. Přemyslovském nástěnném cyklu v znojemské rotundě. Později ale Soběslav svoje rozhodnutí změnil, snažil se prosadit rovnou svého prvorozeného syna Vladislava na stolec.
Brněnští a znojemští Přemyslovci, zjednodušený rodokmen
Soběslav umírá a v Praze se jedná o novém knížeti. Vladislav Soběslavův je pro neoblibu minulého knížete vyloučen hned. Šlechta nezvolila ani stařešinu Konráda, ani Vratislava Brněnského, pro obavu ze silné vlády. Zvolen byl jiný Vladislav, považovaný za lehkovážného mladíka. Vládu ale pevně uchopil do rukou.
Vladislav nesplnil očekávání šlechty a již k roku 1141 se objevují nejasné zprávy o povstání. Povstání šlechty vypuklo naplno v létě 1142. Konrádovi byl nabídnut knížecí titul, připojila se k němu většina Přemyslovců a značná část nobility. Obě strany se střetly u Vysoké na Čáslavsku, kde byl Vladislav výrazně poražen. Konrád zamířil na Prahu, ale Hrad nedokázal dobýt, bránil jej bratr knížete Děpolt.
Vladislav zatím získal pomoc říšského vojska, Konrád se tedy vzdal obléhání a stáhl se na Moravu. Následoval vpád Vladislava na Moravu, pustošil. S pomocí papežského legáta Guida se Vladislav v roce 1143 s údělníky smířil, nikoho nevyhnal z jejich dědictví.
Na počátku roku 1145 byl napaden straník knížete olomoucký biskup Jindřich Zdík lidmi Konráda. Důvodem spíše než pomsta za podporu Vladislava byly nedávno udělené imunity biskupovi císařem.
Když v roce 1156 umírá brněnský údělník Vratislav, kníže Vladislav Konrádovi udělil tento úděl. Tehdy již vztahy mezi oběmi Přemyslovci nebyli kritické, spíše klidné. Konrád se tehdy (1157) zřejmě účastní s knížetem Rudovousova tažení do Polska.
Někdy okolo roku 1161 Konrád II. Znojemský umírá. Z pramenů se dochoval jeden, ale o to významější syn Konrád Ota, který se stal knížetem a dcera Helena, která se provdala za pohrobka polského knížete Boleslava III. Křivoústého - Kazimíra.