Konrád I. Brněnský
Konrád, třetí syn Břetislava I. a jeho manželky Jitky, se mohl narodit v první polovině 30. let 11. století.
Ještě za otcova života se oženil s Virpirkou, z bavorského hraběcího rodu, v roce 1054. Na počátku ledna Břetislav umírá, podle jeho stařešinského řádu, Konrád s mladším bratrem Otou dostávají polovinu Moravy s centry Brnem a Znojmem, Vratislav Olomoucko a Spytihněv se ujímá vrchní knížecí vlády. Všichni od nynějška moravští údělníci se zřejmě nastolení knížete nezúčastnili, stejně jako moravští velmoži. Vlády se Konrád s Otou ujali snad dříve nebo stejně jako nejstarší bratr v Praze.
Břetislav zemřel v Chrudimi, tam měli Spytihněvovi složit hold velmoži z Moravy a bratři. Obě skupiny těžily z napětí. Břetislavovi synové vůbec se na cestu nevydali, šlechta se zastavila u česko-moravského pohraničí. Kníže Spytihněv je pochytal a zajal a ve své „zlobě" šel ještě dál. Vytáhl na Moravu, zajal a odvedl Konráda a Otu do Prahy, Vratislav raději utekl do Uher. Kníže tak opanoval celé knížectví, Konrádovi a Otovi uložil „domácí vězení" v Praze. Konrádovi udělil hodnost mistra nad lovci na svém dvoře. Pro tehdejší šlechtu by to byla velká pocta, pro někoho, kdo má spravovat část země, ponížení.
V září 1058, kdy Vratislav v uherském exilu byl pro knížete příliš nebezpečný, se s ním Spytihněv smířil a vrátil mu Olomoucko. Jestli i Konrád s Otou dostali úděl, Kosmas, pilný informátor nezmiňuje o restituci Konrádova panství. Faktem zůstává, že Vratislav razil v Olomouci mince, Konrád s Otou ne.
Konrád poprvé razí mince po roce 1061, již jako vládce jižního údělu. Umírá totiž Spytihněv, na stolec v Praze nastupuje Vratislav a svůj úděl přenechává Otovi.
Vztahy mezi bratry nebyly vždy dobré, Vratislav se snažil ve svých rukou shromáždit většinu moci, oslabit postavení údělníků. Proto se oba bratři, později ještě s Jaromírem proti Vratislavovi spojovali, když chtěl ohrozit jejich dědictví. Jinak se zdá, že vycházeli spolu vcelku dobře.
Po mrtvém biskupu Šebířovi (+1068) plánoval nastolit Vratislav věrného Lance, namísto bratra Jaromíra, jak to plánoval Břetislav ve svém dělení moci. Konrád s Otou povolali Jaromíra zpět a na sněmu na Dobenině se Konrád, Ota a velmoži postavili za Jaromíra. Oba údělníci se společně se svým vojskem odtáhli ku Praze. Vratislav musel ustoupit a nechal zvolit biskupem Jaromíra.
O Konrádovi se Kosmas zmiňuje dále až k roku 1082, nevíme, zda se účastnil bojů v Říši. Po konfliktech na česko-rakouské hranici Konrád požádal o pomoc Vratislava (Rakousko mu bylo dříve uděleno v léno) proti vévodovi Leopoldovi, dříve svému příteli. Konrád vůdce jednoho křídla českého vojska, mohl být spokojen. Češi zvítězili a poplenili tamější krajinu.
Konrád se účastní sněmu v Mohuči v roce 1086, kdy se Vratislav stává českým králem.
V červnu následujícího roku umírá Ota I. Olomoucký, jako regent se Olomoucka ujímá král Vratislav. Konrád poskytuje v Brně útočiště Otově rodině. O Vratislavových záměrech svědčí jmenování syna Boleslava olomouckým údělníkem.
V roce 1091 se král Vratislav velmi rozhněval na svého bratra Konráda. Oficiálně šlo o azyl Otových synů v Brně. Neoficiální je snaha Vratislava změnit seniorát ve prospěch svých synů (oblíbeného Boleslava), nebo zamezení převzetí Olomoucka Konrádem. Nástupcem v knížectví byl nyní Konrád, ovšem z bratrů Oty a Jaromíra, jeho spojenců, nežil jediný. Vratislav vytáhl do boje a oblehl Brno. Ovšem díky minulým křivdám se odtrhl z královského vojska další syn Břetislav a odtáhl na Hradecko. Mezitím zemřel oblíbený Boleslav a Vratislav se zdál poražen. Ovšem král se vzdal obléhání Brna a s Konrádem se smířil, slíbil mu nástupnictví v případě své smrti. Břetislav raději s věrnými utekl do Uher.
Vratislav král umírá 14. ledna a po týdnu na trůn vskutku nastupuje Konrád, dlouho nevládne. Umírá 6. zaří 1092. Za svoji vládu se pokusil zrušit volbu nových biskupů, neúspěšně, když se oba (pražský Kosmas a olomoucký Ondřej) vrátili, přijal je s úctou. Byl to pokus pokračovat v Jaromírově boji za celistvost pražského biskupství.
Konrád uměl německy, byl samostatnější a nezávislejší na Vratislavovi než bratr Ota, jistě byl i inteligentní a schopný politik. Měl větší smysl pro řád a seniorát než jeho starší bratři. Určitě nebyl tak průbojný a lstivý jako Vratislav. Neví se, zda se pokoušel získat olomoucký úděl, ale za své knížecí vlády se stal možná jedinovládcem (Kosmas nezmiňuje, co se dělo s Olomouckem po smrti Boleslava).
Pohřben je na Vyšehradě. Po sobě zanechal (prameny se o nich zmiňují) syny Oldřicha ( on a jeho synové zdědili Brněnsko) a Litolda (Lutold) (jeho větev se stává pánem nad Znojemskem). Na rozdíl od svého otce stáli oba svorně na jedné straně v boji proti bratrancům (na rozdíl od otce).