Ctibor z Uherska

Petr Povolný
Šlechta
východočeský nižší šlechtic, o kterém se ve své kronice zmiňuje tak řečený Dalimil.

Pan Ctibor měl roku 13081 mezi Opočnem a Turovem porazit silný švábský oddíl a zajmout mnoho německých šlechticů.2 Podle barokního autora J. F. Beckovského měl s Němci u Vysokého Mýta bojovat i odjinud neznámý Jaroslav z Bolehrádku (Borohrádku), avšak jeho vyprávění nelze ověřit a je považováno za smyšlené.3 Po smrti českého krále Rudolfa I. hájili tak řečení Švábové habsburské zájmy proti nárokům Jindřicha Korutanského. Oporou prohabsburských sil byla věnná města královny-vdovy Elišky Rejčky, mezi něž bývá řazeno i Vysoké Mýto.4

Obec Uhersko leží na pravém břehu říčky Loučné ve starém sídelním území asi 6 km severozápadně od hradiště Vraclav.5 Důležité správní centrum doby knížecí nahradilo ve druhé polovině 13. století nově založené město Vysoké Mýto.6 Toponymum Uhersko upomíná na přesídlenecké osady, vznikající od doby vlády knížete Břetislava I., jejichž osazenstvo měli tvořit váleční zajatci. Tuto hypotézu podporuje existence obce Moravany, která leží v západním sousedství Uherska a lokalita tak může být podstatně starší.7 Na přelomu 14. a 15. století se v písemných pramenech objevují dvě generace nositelů predikátu z Uherska, avšak jejich spojení s panem Ctiborem je velmi problematické.8 Podle A. Sedláčka vymřel rod po přeslici kolem poloviny 15. století a následující majitelé s ním neměli nic společného. Zdejší kostel je doložen v polovině 14. století ale o tvrzi je zmínka až k roku 1469.9 O objektu jsem nenašel žádné informace a případné relikty feudálního sídla neeviduje ani on-line soupis památek NPÚ.

Nevíme, zda byl Ctibor historickou osobou či jen literární postavou stvořenou veršujícím kronikářem, avšak držitel jediné vsi nemohl disponovat vojenskou kapacitou nutnou k uskutečnění podobné akce. Ta by musela být výsledkem širšího spojení místních sil nebo důsledkem zastávání jakési správní funkce o čemž nemáme zprávy. Kdysi jsem nevylučoval ztotožnění Ctibora z Uherska s Ctiborem z Lipníka, kterého kronikář Dalimil zařadil mezi přední odpůrce Braniborů.10 Dnes pokládám tuto možnost za prakticky vyloučenou, neboť v době srážky byl pravděpodobný předek Cimburků pravděpodobně mrtev.11 

Zatímco existence pana Ctibora z Uherska je nejistá, sama událost je považována za reálnou a zmiňují se o ní mnozí autoři.12 Netušíme, jak se Dalimil dozvěděl o existenci jinak bezvýznamné lokality, ale výzkumy neprokázaly, že by ve svém díle preferoval kteroukoli oblast království.13

  1. Uhersko

  2. Opočno

  3. Turov

  4. Vysoké Mýto

  5. Vraclav

  6. Moravany

  1. Kolektiv: Kronika tak řečeného Dalimila, Svoboda 1977, s. 170.  ↩︎

  2. Šusta Josef: Poslední Přemyslovci a jejich dědictví, Praha 1917, s. 510; kolektiv: Dějiny východních Čech, NLN 2009, s. 386; Žemlička Josef: Konec Přemyslovců, NLN 2020, s. 419. ↩︎

  3. Musil František: Hrady tvrze a zámky okresu Ústí nad Orlicí, Grantis 1995, s. 23. ↩︎

  4. Kolektiv: Dějiny východních Čech, NLN, 2009, s. 385. ↩︎

  5. Musil František: Ke vzniku Uherska, KPP 5-6/1998, článek je dostupný i on-line: http://www.kppardubicka.cz/cs/menu/zprava/1277-ke-vzniku-uherska/ ↩︎

  6. Kolektiv: Dějiny východních Čech, NLN, 2009, s. 214-216, 271-272. ↩︎

  7. Žemlička Josef: Čechy v době knížecí, NLN 1997, s. 49, 352-353. ↩︎

  8. Sedláček August.: Hrady, zámky a tvrze království českého, díl I., Praha 1882, s. 110; kolektiv: Hrady, zámky a tvrze v Čechách na Moravě a ve Slezsku, díl VI., Svoboda 1989, s. 510. ↩︎

  9. Poche Emanuel: Umělecké památky Čech sv. 4, s. 132-133.  ↩︎

  10. Bláhová Marie: Staročeská kronika ta řečeného Dalimila 3, Academia 1995, s. 291, 382. ↩︎

  11. Kačer Jindřich: Budování cimburského dominia na Moravě ve 14. století, magisterská práce, MÚ Brno 2006, s. 18. https://is.muni.cz/th/53060/ff_m/Diplomka-Jindra_Kacer-final2.pdf ; Jan Libor: Václav II., Argo 2015, s. 48. ↩︎

  12. Kolektiv: Vojenské dějiny Československa I., Naše Vojsko 1985, s. 178; Šturm Antonín: Vojenské konflikty ve východních Čechách ve 12. až 15. století, bakalářská práce, Univerzita Hradec Králové 2017, s. 41-44, https://theses.cz/id/eb28z7/STAG87740.pdf ; Šandera Martin: Na tohle město nemá říše štěstí, Mezi Hradcem Králové a Plzní, Oftis 2007. ↩︎

  13. Bláhová Marie: Staročeská kronika tak řečeného Dalimila 3, Academia 1995, s. 291, 387. ↩︎