Bořivoj I.
Podle středověkých legend potomek rodu Přemyslova, nástupce legendárních knížat (Nezamysl, Mnata, Vojen, Vnislav, Křesomysl, Neklan, Hostivít). Jeho skutečný původ je však nejasný a historici o něm dosud vedou spory.
Jedná se ale o prvního, v pramenech doloženého vládce v Čechách, který po přijetí křesťanství vystavěl na území středních Čech první kostely. O jménech jeho rodičů všechny legendy mlčí, ačkoli otec jeho manželky je zde výslovně uveden.
K roku 872 jsou ve Fuldských análech uvedena jména několika českých knížat, mezi nimi i jakýsi Goriwei, který je historiky ztotožňován s Bořivojem. „V měsíci květnu poslal proti moravským Slovanům Durynky a Sasy. Poněvadž s sebou neměli krále a nechtěli být mezi sebou svorní, dali se před nepřáteli na útěk, a když ztratili velký počet svých [lidí], s hanbou se vrátili. Ba vypráví se, že některá hrabata byla na útěku ženičkami té země zbita a kyji shazována s koní. Znovu byli někteří z Franků posláni na pomoc Karlomanovi proti uvedeným Slovanům, jiní byli určeni proti Čechům. A ti pět knížat těchto jmen: Svatoslav, Vitislav, Heriman, Spytimír, Mojslav, (Goriwei), která se s velkým množstvím lidu pokoušela rozpoutat válku, obrátili s pomocí na útěk. Jiné pobili a jiné zranili, někteří utonuli též v řece Vltavě, ti však, kdož mohli uniknout, uchýlili se do měst." Problémem však zůstává, že jméno je dopsáno jako šesté a je uvedeno pouze v jednom z opisů análů.
Co se o Bořivoji I. dále dozvídáme z nejstarších legend? Byl současníkem moravského krále Svatopluka, se kterým byl v přátelských vztazích a na jehož popud se nechal i s manželkou Ludmilou pokřtít samotným arcibiskupem Metodějem. Okolnosti tohoto zásadního rozhodnutí, které významně ovlivnilo naši historii, stejně jako jeho správné vročení, rovněž není jednoduchou záležitostí a je předmětem mnoha teorií a hypotéz. Od dob Františka Palackého je kladen do širokého časového intervalu mezi lety 873 a 885. Dušan Třeštík křest datoval k roku 883.
Křest knížete Bořivoje, Velislavova bible, cca 1340, zdroj: Manuscriptorium
Faktem však zůstává, že Bořivoj a Ludmila pokřtěni byli a působili jako šiřitelé křesťanství v Čechách, přičemž do svého knížectví přivedli klérus z Moravy. Na Levém Hradci nechal kníže vystavět rotundu sv. Klimenta. Bořivoj byl nejspíše moravskému Svatoplukovi nějakým způsobem podřízen.
Po příchodu do Čech čelil Bořivoj povstání a byl de facto svržen z trůnu. Prchl na Moravu ke Svatoplukovi a čeští předáci mezitím na stolec posadili jakéhosi Strojmíra, který do té doby pobýval ve vyhnanství ve Východofranské říši. Strojmír se však v roli vládce příliš neosvědčil a proto došlo k bojům, ze kterých vyšla vítězně strana Bořivojových příznivců. Kníže byl opět povolán z Moravy do Čech a jako výraz díku za své vítězství nechal na ostrožně Pražského hradu – pravděpodobně na kultovním pohanském místě – postavit kamenný kostelík zasvěcený Panně Marii. (Podle D. Třeštíka byl postaven v roce 885 nebo v letech bezprostředně následujících). Je pravděpodobné, že k návratu Bořivoje do Čech velkou měrou přispěl právě Svatopluk. V Bořivojově době totiž na Pražském hradě působila početná družina velkomoravských velmožů, jak je doloženo archeologickým výzkumem.
Bořivoj se ženil pravděpodobně někdy v letech 872 – 875. Jeho manželkou byla Ludmila, podle legend dcera srbského (nebo pšovského) knížete Slavibora. Společně přivedli na svět 3 syny a 1 až 3 dcery. Z nich jsou jménem známi pouze dva – budoucí knížata Spytihněv a Vratislav.
Podle legend zemřel Bořivoj předčasně – ve věku 35 (36) let. Jeho manželka jej přežila minimálně o 25 let a svým působením výrazně ovlivňovala domácí politickou scénu. (Byla zavražděna a později se stala první českou světicí.) Po Bořivojově smrti v Čechách krátce vládl přímo Svatopluk, později byl knížetem zvolen Bořivojův nejstarší syn Spytihněv.
První Přemyslovci, zjednodušený rodokmen
Místo Bořivojova posledního spočinutí rovněž není přesně známo. Byl za ně považován tzv. hrob K1 objevený pod podlahou nejstarší Václavovy rotundy sv. Víta. Proti této interpretaci se však v poslední době postavilo několik historiků a archeologů. Ostatky muže z hrobu K1 jsou nyní uloženy v depozitáři Národního muzea.
Manželka: Ludmila (* cca 860 + 15. 9. 921) – svatba cca 872 - 875
Děti: Spytihněv (* 874/876 + 915), Vratislav (* 876 nebo 888 + 921), NN syn, NN dcera, (dvě další NN dcery)