Anna Přemyslovna
Anna Přemyslovna se narodila Václavu
II. a jeho manželce
Gutě Habsburské roku 1290. O matku přišla již roku 1297, její otec se
roku 1300
oženil s Eliškou Rejčkou. Počátkem 14. století asi největší
problém pro
českého krále Václava II. představoval římský král Albrecht Habsburský.
Roku
1304 dokonce vytáhl s vojskem do českých zemí; přestože
nedošlo
k rozhodující bitvě, a výprava tak byla v podstatě
neúspěšná, tažení
provázely velké násilnosti, zejména na Moravě. Z hlediska
budoucnosti
proto bylo pro České království důležité vytvořit, respektive rozšířit
síť
spojenců, která by byla protiváhou Albrechtově skupině. Jedním
z takových
kroků bylo zasnoubení nestarší královy dcery Anny nejmladšímu synovi
tyrolského
vévody Menharta II. Jindřichu Korutanskému. Menhartovci byli
dlouhodobými
spojenci Albrechta Habsburského, navíc choť římského krále byla sestrou
Jindřicha i jeho staršího bratra Oty.
Přestože není zcela zřejmé, kdy došlo
k zasnoubení Anny
s Jindřichem, Kateřina Telnarová se domnívá, že
k jednáním o sňatku
došlo již v době tažení Albrechta Habsburského do Čech
v druhé
polovině roku 1304, o čemž mohla svědčit i absence korutanských vévodů
v Albrechtově vojsku. Václav II. však zemřel již
v červnu roku 1305,
na trůn nastoupil jeho jediný legitimní syn Václav III.
Dne 13. února 1306 došlo
v Praze k uzavření sňatku
mezi téměř šestnáctiletou Annou a podstatně starším (snad o dvacet až
dvacet
pět let) Jindřichem Korutanským. Svou sestru tehdy jako mužský člen
rodiny
provdával Václav III. Krátce po svatbě vyrazili novomanželé do
Jindřichovy
vlasti. V srpnu téhož roku však došlo k olomoucké
vraždě a Jindřich
jako manžel nejstarší Václavovy sestry se stal jedním
z kandidátů na
nového českého krále; před odjezdem na tažení navíc Václav patrně svému
švagrovi předal správu země. Svůj nárok přijela osobně podpořit do Čech
i Anna,
Jindřich zde pravděpodobně pobýval již předtím, neboť ještě před
odjezdem na
polské tažení jej měl správou země pověřit Václav III. Zemský sněm sice
zvolil
králem Jindřicha, ovšem ku Praze postupoval římský král Albrecht a také
jeho
syn Rudolf. Někdy v září či říjnu 1306 Anna
s Jindřichem tajně
uprchli z Pražského hradu, kde zanechali Anninu sestru Elišku,
jež měla jejich
odjezdu velice litovat.
Kde přesně trávila Anna čas
v Tyrolsku, není úplně
jasné. Kateřina Telnarová uvažuje o tyrolském městě Hallu či o Annině
věnném
hradu Tratzbergu. Po smrti Rudolfa Habsburského se do Prahy vypravil
Jindřich
patrně sám, bez manželky, která za ním měla snad dorazit později. Dne
- srpna
1307 došlo k jeho provizorní korunovaci, 20. srpna již
v listině
vystupuje jako český král.
Během své krátké vlády se Jindřich
Korutanský dostal do
problematické situace, v níž byla pochopitelně zainteresována
i jeho
manželka. Někdy na počátku roku 1310 se lucemburská kandidatura a
připravovaný
sňatek syna či bratra římského krále Jindřicha VII.
s princeznou Eliškou
stala veřejným tajemstvím. V tomto okamžiku zřejmě dochází
k otevřenému rozkolu mezi oběma sestrami. Podle Zbraslavské
kroniky se
měla Anna snažit Elišku otrávit, resp. ji provdat za míšeňského
šlechtice Otu
z Burgau-Lobdaburgu. Na konci května 1310 Eliška prchá do
Nymburka. Dne
- května 1310 uprchla v přestrojení za pomoci Jana
z Vartemberka z Pražského
hradu do Nymburka.
Za měsíc, 29. června, již byla Eliška zpět v Praze, kde se
konal zemský
sněm, který nakonec rozhodl o přijetí Jana, jediného syna římského
krále, na
český trůn.
Sňatek Elišky a Jana se uskutečnil 1.
září 1310 ve Špýru. Nový český
král vyrazil s vojskem dobýt nejprve Kutnou Horu a poté, když se toto
nezdařilo, Prahu. Po počátečním odporu otevřelo králi Janovi v
prosinci 1310 své brány Staré Město pražské.
V noci dne 9. prosince 1310
se Anna s Jindřichem a
malou družinou vydali do Tyrol, na cestu si museli vypůjčit. Jindřich
se ujal
vlády Korutan a Tyrolska, neboť jeho starší bratr Ota zemřel již
v květnu
roku 1310. Manželé se zřejmě usídlili v Innsbrucku, snad
pobývali i v
nedalekém městě Hall. Někdy po listopadu 1312 odjel Jindřich
pravděpodobně
s Annou z Tyrolska. Dne 3. září 1313 Anna zemřela
v kraňské Lublani.
Před svou smrtí ještě stihla sepsat závěť. Pohřbena byla podle svého
přání
v dominikánském klášteře v Bolzanu.
Literatura a
prameny:
HEŘMANSKÝ, František - MERTLÍK, Rudolf - FIALA, Zdeněk - BLÁHOVÁ,
Marie. Zbraslavská
kronika. = Chronicon Aulae Regiae. [Text
přel.]: Heřmanský, František [Verše přel.]: Mertlík, Rudolf [Předml.,
odborná revize překl., rodokmenu, pozn. a vysvětl., odb. dohled]:
Fiala, Zdeněk [Rejstřík osob a míst sest.]: Bláhová, Marie.
Praha : Svoboda, 1975. 597 s.
RAZIM, Jakub. Der stolze Chärdenaere.
Postava Jindřicha Korutanského v dobovém veřejném mínění a na stránkách
dvorské literatury. Razim, Jakub.
In: Mediaevalia Historica
Bohemica / Praha : Historický ústav 14, č. 2, (2011), s.
61-89.
TELNAROVÁ, Kateřina. “Anna,
královna česká”: nejstarší dcera Václava II. a její osudy.
Kateřina Telnarová. In: Mediaevalia Historica Bohemica /
Praha : Historický ústav 13, č. 1, (2010), s. 77-110.
VANÍČEK, Vratislav. Velké
- dějiny zemí Koruny české. Sv. 3., 1250-1310. Praha
-
Paseka, 2002, 758 s.
Zdroj obrázku:
Wikimedia Commons