Anna Přemyslovna

Michaela Balousová
MEDAILONEK Žila: 15.10.1290 – 3.9.1313 rodiče: Václav II. a Guta Habsburská sourozenci: Václav III., Eliška, Markéta, Anežka, Jan Volek manžel: Jindřich Korutanský

Anna Přemyslovna se narodila Václavu

II. a jeho manželce

Gutě Habsburské roku 1290. O matku přišla již roku 1297, její otec se

roku 1300

oženil s Eliškou Rejčkou. Počátkem 14. století asi největší

problém pro

českého krále Václava II. představoval římský král Albrecht Habsburský.

Roku

1304 dokonce vytáhl s vojskem do českých zemí; přestože

nedošlo

k rozhodující bitvě, a výprava tak byla v podstatě

neúspěšná, tažení

provázely velké násilnosti, zejména na Moravě. Z hlediska

budoucnosti

proto bylo pro České království důležité vytvořit, respektive rozšířit

síť

spojenců, která by byla protiváhou Albrechtově skupině. Jedním

z takových

kroků bylo zasnoubení nestarší královy dcery Anny nejmladšímu synovi

tyrolského

vévody Menharta II. Jindřichu Korutanskému. Menhartovci byli

dlouhodobými

spojenci Albrechta Habsburského, navíc choť římského krále byla sestrou

Jindřicha i jeho staršího bratra Oty.

Přestože není zcela zřejmé, kdy došlo

k zasnoubení Anny

s Jindřichem, Kateřina Telnarová se domnívá, že

k jednáním o sňatku

došlo již v době tažení Albrechta Habsburského do Čech

v druhé

polovině roku 1304, o čemž mohla svědčit i absence korutanských vévodů

v Albrechtově vojsku. Václav II. však zemřel již

v červnu roku 1305,

na trůn nastoupil jeho jediný legitimní syn Václav III.

Dne 13. února 1306 došlo

v Praze k uzavření sňatku

mezi téměř šestnáctiletou Annou a podstatně starším (snad o dvacet až

dvacet

pět let) Jindřichem Korutanským. Svou sestru tehdy jako mužský člen

rodiny

provdával Václav III. Krátce po svatbě vyrazili novomanželé do

Jindřichovy

vlasti. V srpnu téhož roku však došlo k olomoucké

vraždě a Jindřich

jako manžel nejstarší Václavovy sestry se stal jedním

z kandidátů na

nového českého krále; před odjezdem na tažení navíc Václav patrně svému

švagrovi předal správu země. Svůj nárok přijela osobně podpořit do Čech

i Anna,

Jindřich zde pravděpodobně pobýval již předtím, neboť ještě před

odjezdem na

polské tažení jej měl správou země pověřit Václav III. Zemský sněm sice

zvolil

králem Jindřicha, ovšem ku Praze postupoval římský král Albrecht a také

jeho

syn Rudolf. Někdy v září či říjnu 1306 Anna

s Jindřichem tajně

uprchli z Pražského hradu, kde zanechali Anninu sestru Elišku,

jež měla jejich

odjezdu velice litovat.

Kde přesně trávila Anna čas

v Tyrolsku, není úplně

jasné. Kateřina Telnarová uvažuje o tyrolském městě Hallu či o Annině

věnném

hradu Tratzbergu. Po smrti Rudolfa Habsburského se do Prahy vypravil

Jindřich

patrně sám, bez manželky, která za ním měla snad dorazit později. Dne

  1. srpna

1307 došlo k jeho provizorní korunovaci, 20. srpna již

v listině

vystupuje jako český král.

Během své krátké vlády se Jindřich

Korutanský dostal do

problematické situace, v níž byla pochopitelně zainteresována

i jeho

manželka. Někdy na počátku roku 1310 se lucemburská kandidatura a

připravovaný

sňatek syna či bratra římského krále Jindřicha VII.

s princeznou Eliškou

stala veřejným tajemstvím. V tomto okamžiku zřejmě dochází

k otevřenému rozkolu mezi oběma sestrami. Podle Zbraslavské

kroniky se

měla Anna snažit Elišku otrávit, resp. ji provdat za míšeňského

šlechtice Otu

z Burgau-Lobdaburgu. Na konci května 1310 Eliška prchá do

Nymburka. Dne

  1. května 1310 uprchla v přestrojení za pomoci Jana

z Vartemberka z Pražského

hradu do Nymburka.

Za měsíc, 29. června, již byla Eliška zpět v Praze, kde se

konal zemský

sněm, který nakonec rozhodl o přijetí Jana, jediného syna římského

krále, na

český trůn.

Sňatek Elišky a Jana se uskutečnil 1.

září 1310 ve Špýru. Nový český

král vyrazil s vojskem dobýt nejprve Kutnou Horu a poté, když se toto

nezdařilo, Prahu. Po počátečním odporu otevřelo králi Janovi v

prosinci 1310 své brány Staré Město pražské.

V noci dne 9. prosince 1310

se Anna s Jindřichem a

malou družinou vydali do Tyrol, na cestu si museli vypůjčit. Jindřich

se ujal

vlády Korutan a Tyrolska, neboť jeho starší bratr Ota zemřel již

v květnu

roku 1310. Manželé se zřejmě usídlili v Innsbrucku, snad

pobývali i v

nedalekém městě Hall. Někdy po listopadu 1312 odjel Jindřich

pravděpodobně

s Annou z Tyrolska. Dne 3. září 1313 Anna zemřela

v kraňské Lublani.

Před svou smrtí ještě stihla sepsat závěť. Pohřbena byla podle svého

přání

v dominikánském klášteře v Bolzanu.

Literatura a

prameny:

HEŘMANSKÝ, František - MERTLÍK, Rudolf - FIALA, Zdeněk - BLÁHOVÁ,

Marie. Zbraslavská

kronika. = Chronicon Aulae Regiae. [Text

přel.]: Heřmanský, František [Verše přel.]: Mertlík, Rudolf [Předml.,

odborná revize překl., rodokmenu, pozn. a vysvětl., odb. dohled]:

Fiala, Zdeněk [Rejstřík osob a míst sest.]: Bláhová, Marie.

Praha : Svoboda, 1975. 597 s.

RAZIM, Jakub. Der stolze Chärdenaere.

Postava Jindřicha Korutanského v dobovém veřejném mínění a na stránkách

dvorské literatury. Razim, Jakub.

In: Mediaevalia Historica

Bohemica / Praha : Historický ústav 14, č. 2, (2011), s.

61-89.

TELNAROVÁ, Kateřina. “Anna,

královna česká”: nejstarší dcera Václava II. a její osudy.

Kateřina Telnarová. In: Mediaevalia Historica Bohemica /

Praha : Historický ústav 13, č. 1, (2010), s. 77-110.

VANÍČEK, Vratislav. Velké

dějiny zemí Koruny české. Sv. 3., 1250-1310. Praha

Paseka, 2002, 758 s.

Zdroj obrázku:

Wikimedia Commons