Albrecht III. z Bogenu
Žil: 11.7.1165-19.12.1197?
Manželka: Ludmila Přemyslovna
Děti: Bertold, Leopold, Albrecht
Albrecht z Bogenu byl říšským pánem na území v dnešním jižním Německu, jehož jméno je nerozlučně spjato s českými dějinami. Narodil se roku 1165 jako jediný syn Bertolda z Bogenu a jeho druhé manželky Luitgardy z Burghausenu. Není přesně známo, kdy přesně se oženil s Ludmilou Přemyslovnou, dcerou českého knížete Bedřicha, a tedy i neteří Přemysla Otakara I. Pravděpodobně se tak stalo ještě za Bedřichova života; ten zemřel roku 1189. Albrecht se tímto sňatkem stal také švagrem Albrechta Míšeňského, který měl za manželku Ludmilinu sestru Žofii.
Po Barbarossově smrti roku 1190 se ujal vlády jeho syn Jindřich VI., který se roku 1191 vypravil do jižní Itálie za císařskou korunou a také za ziskem manželčina sicilského dědictví. Na tomto tažení jej doprovázelo mnoho říšských pánů včetně Albrechta. Výprava se však po úspěšné římské korunovaci kvůli epidemii před Neapolí rozpadla. V létě roku 1192 Albrecht vpadl k Ludvíkovi Bavorskému, aby s ním vyřídil spor, císaře tím sice pohněval, ovšem nevíme, že by se tato událost nějakým výraznějším způsobem podepsala na Albrechtově vztahu právě s Jindřichem
VI. Při této výpravě Albrechtovi vydatně pomáhal kníže Přemysl (pozdější Přemysl Otakar I.). V císařově okolí se pak Albrecht zřejmě pohyboval poměrně pravidelně. Byl to také on, kdo císaři jako první oznámil narození syna Fridricha, pozdějšího císaře Fridricha II. Je také možné, že nepřímo (přímluvou u Jindřicha VI.) přispěl Přemyslovi k získání českého trůnu.
Spolu s dalšími říšskými knížaty Albrecht uposlechl císařovy výzvy a na sněmu ve Wormsu v prosinci 1195 přijal kříž. Vzhledem k tomu, že se Albrecht přihlásil na křížovou výpravu, lze předpokládat, že na ni někdy v průběhu roku 1197 odjel. Někteří historikové uvádějí, že na křížové výpravě i zemřel, ovšem spolehlivý doklad k tomuto tvrzení zřejmě neexistuje. Problematické je i určení Albrechtovy smrti – přikláním se k úmrtí dne 19. prosince 1197, byť některé prameny zmiňují i 20. prosinec, jiné dokonce rok 1198.
Po Albrechtovi zůstali tři synové a mladá manželka. Ta si roku 1204 vzala někdejšího Albrechtova soupeře, bavorského vévodu Ludvíka, spolu měli jednoho syna Otu. Synové vzešlí z manželství s Albrechtem zemřeli postupně bezdětní: Bertold na křížové výpravě roku 1218, Leopold roku 1221 a Albrecht, také na křížové výpravě, roku 1242. Tím rod Bogenů vymřel po meči, dědicem se stal syn Ludmily a Ludvíka Ota.
Prameny a literatura:
MARTÍNEK, Jiří: Sušicko – bylo či nebylo. In Historická geografie. 30. Pocta Jaroslavu Kašparovi. Sborník k 70. narozeninám Doc. PhDr. Jaroslava Kašpara, CSc. Historický ústav Akademie věd České republiky, Praha, 1999, s. 85-100.
Monumenta Boica, Volumen XIV, 1784.
Monumenta Germaniae Historica, Scriptores, Tomus IX, ed. Georg Heinrich Pertz. Hannover, 1851.
Monumenta Germaniae Historica, Scriptores, Tomus XVII, ed. Georg Heinrich Pertz. Hannover, 1861.
NOVOTNÝ, Václav: České dějiny dílu I. část 2. Od Břetislava I. do Přemysla I. Laichter, Praha, 1913.
NOVOTNÝ, Václav: České dějiny dílu I. část 3. Čechy královské za Přemysla I. a Václava I. Laichter, Praha, 1928.
RALL, Hans a Marga: Die Wittelsbacher. Von Otto I. bis Elisabeth I. Verlag Styria, Štýrský Hradec/Vídeň/Kolín nad Rýnem, 1986.
ŽEMLIČKA, Josef. Čechy v době knížecí 1034–1198. Nakladatelství Lidové noviny, Praha, 2007.