První zmínky o tomto území jsou ze 12. století, kdy ho spravoval mnišský řád premonstrátů z Milevska. Nejstarší dokument o pořešínském panství je listina papeže Alexandera IV., kde se zmiňuje o kostelu v městečku Kaplice. Sláva pořešínského panství přichází ve 13. století a to tím, že jeho majitelem se stává Bavor II. ze Strakonic, který ho získal jako věno Anežky, dcery krále Přemysla Otakara II. Panství se nacházelo na důležité obchodní stezce z alpských zemí a tak bylo nutno vybudovat středisko moci, což v této době představovalo postavení hradu, hradiště či tvrze. Místo nad řekou Malší se nabízelo k výstavbě hradu, a tak někdy mezi léty 1270 – 1300 vzniká na skalním ostrohu hrad Pořešín. Jelikož na hradě jeho majitel pobýval jen zřídka, hrad spravoval dosazený purkrabí. Velikost panství byla na tehdejší dobu značná a skládala se z městečka Kaplice a mnoha vesnic. Jeho rozloha byla ohraničená zhruba takto: východ – řeka Malše, sever – panství Michaloviců (Velešín) a zbytek obklopoval jejich mocný soused Rožmberk.
V předcházející části sme sesbírali nám známe analýzy a uzávěry poměrně širokého spektra badatelů o prvním staviteli hradu Landštejna, kteřé je možné dělit na dvě skupiny. <br> Jedna skupina předpokláda, na základě teórie pana Jiráska, za prvního stavitele hradu Landštejna českého krále Přemysla Otakara I. ( viz 1. část ), druhá skupina předpokládá, že prvními staviteli hradu byla rakouská, resp. bavorská šlechta. V této části jsme se pokusili hledat prvního stavitele hradu na rakouské straně.
Stavebně historickou perlou České Kanady je hrad Landštejn. Tento hrad je jednou z mála staveb, kde se ve velké míře dochovalo mohutné románské jádro, které nemá obdobu v okolních českých hradech. Možná proto se mnozí historici, archeologové a badatelé pokoušeli objasnit jeho vznik, najít prvního zadavatele stavby a stavebníka, pochopit úlohu, kterou měl plnit. Všechno neznámé je tak trochu tajemné, proto jsme si dovolili nazvat tento náš článek „Tajemství vzniku hradu Landštejna“. Při analýze počátku dnešního hradu Landštejna je potřebné analyzovat jednak historii osídlování celé oblasti od Nové Bystřice až po Landštejn, včetně vazeb nejbližší osady Pomezí na samotný hrad, ale také analyzovat šlechtické rody ovládající toto území, historické reálie, archeologické výzkumy, stejně jako typologii hradu.<br> Jedná se o komplexní úlohu, při jejímž řešení badatelé došli k protichůdným závěrům. Podle jedné skupiny badatelů byla prvními staviteli hradu rakouská, resp. bavorská šlechta, podle druhé byl prvním stavitelem český král. <br> Pokusili jsme se sumarizovat všechny nám dostupné publikace, názory, historické informace a následně vyhodnotit argumenty pro a proti jednotlivým hypotézám. V obrázkové dokumentaci můžeme ukázat jen ty obrázky, které se nám podařilo získat v elektronické verzi.
Druhý díl cestopisu.
Starobylé poutní místo Rocamadour leží v kraji Quercy, nedaleko města Cahors, proslulého svým dobrým vínem. Město bylo vybudováno na vysokém skalním ostrohu nad údolím říčky Alzou. Jeho historie sahá kamsi do počátků 11. století a údolí samo, především jeho četné jeskyně byly osídleny již v době pravěké. O Rocamadouru jsem se poprvé dozvěděla z dokumentu o Janu Lucemburském, český král údajně navštívil toto poutní místo, aby po vzoru mnoha jiných rytířů a válečníků vzdal dík za záchranu svého života a za slavné vítězství v bitvě u Mühldorfu.
Málokteré místo u nás je tak významně spjato s historií prvních Přemyslovců, jako právě Levý Hradec. Dá se předpokládat (a archeologický výzkum tuto domněnku podporuje), že do Prahy přišel rod, jehož „praotcem“ měl být bájný Přemysl, právě z Levého Hradce.
Historie hradu Landštejna, jeho podoby v průběhu dějin, jeho majitelé a další.
Hrad Bradlec, leží v oblasti Českého ráje, která je proslulá nejen pitoreskními skalními útvary, ale především množstvím středověkých hradů. Tento hrad má však trochu handicap v tom, že stojí necelou půlhodinku chůze ve stínu od viditelnějšího a turisticky zajímavějšího hradu, Kumburka. Neméně smůly má v tom, že byl za svojí historii několikrát spojován s loupežnictvím...
Hrad Nístějka, i navzdory k tomu, že leží v turisticky atraktivních Krkonoších, zůstává nepříliš známým hradem. Je vůbec nejvýše položeným hradem na toku Jizery.
Ve východních Čechách, na severozápadním okraji malé vesnice Hradiště se nachází staré, téměř zaniklé keltské oppidum. Mezi laickou veřejností, ale ani příliš mezi odborníky toto oppidum není příliš znamé. Je to ovšem vzácný a zajímavý doklad o životě dávných obyvatel našich zemí – keltského kmene Bójů.