Začátek nového roku je kladen tradicí do doby kolem zimního slunovratu. Tato tradice převážila časem nad ostatními, kladoucími přelom roku do souvislosti se sklizní úrody (konec září, 1. listopad), nebo se začátkem jara. Nový rok v období zimy se do Evropy rozšířil z Římské říše prostřednictvím církve.
Známe je jako Velikonoce – nejvýznamnější křesťanský svátek. Obvykle ho oslavujeme v době jarní rovnodennosti. Jak ale tento příchod jara vítali naši „pohanští“ předkové?
Letos nastane 22. prosince 2007 v 06 hodin a 8 minut. Pro mnoho z nás je skutečným symbolem „návratu“ Slunce – dny se konečně zase začnou kousek po kousíčku prodlužovat a nadvláda dlouhé zimní tmy tak bude postupně slábnout…
Ze slovanské mytologie se zachovaly různé střípky rozprostřené v prostoru od Polabí až po dnešní Rusko. Sami Slované si své mýty, božstva nezaznamenávali, takže písemné zmínky existují z druhé strany - od křesťanských kronikářů, kteří často pohanstvím opovrhovali nebo mu příliš nerozuměli. Většina kronikářů navíc zachycují pohanství u Polabských Slovanů, které bylo navíc nejpokročilejší a nejlépe zorganizované, aby mohlo být fungující ideologií prot tlaku christianizace ze západu. Slovanská mytologie se tak složitě rekonstruuje ze zlomků psaných pramenů, archeologických nálezů, poznatků z lingvistiky, etnologie a srovnávací religionistiky.