Vilm Zajc z Hazmburka. Katolick pn v husitsk dob

Autor: Martin Juika <(at)>, Tma: lechta, Vydno dne: 27. 08. 2017

Pni z Hzmburka byli jednou z mnoha vtv starobylho rodu Buzic, kte mli ve znaku kan hlavu. Jejich pbuznmi byli ve vrcholnm a pozdnm stedovku tak rody Lv z Romitlu, pn ze elmberka, Zajc z Valdeka apod. Asi od poloviny 14. stolet pak budouc Zajcov z Hzmburka zanaj uvat dlen tt s kan hlavou a znakem jejich rodovho pjm zajcem.

Nen nutn se zde zabvat nejstarmi djinami rodu, a proto se pesume k osob Zbyka Zajce ze ebrka, kter byl vznamnou osobnost dvora Karla IV. Dleit vak je, e prv Zbynk ke zddnmu ebrku v roce 1335 od Jana Lucemburskho pikoupil jet hrad Klap s pilehlou stejnojmennou vesnic, tvrz a msteko Libochovice a vsi Radovesice, Lhotu a Poplze. O rok pozdji s krlem vymnil i zddn ebrk za mnohem bli hrad Budyni (nad Oh). Hrad Klap byl pozdji pejmenovn podle rodovho pjm zajc (nmcky der Hase) na Hzmburk a oba hrady se staly zkladem rodov moci pn z Hzmburka. Na zvr je teba zmnit jet hrad Pihel, kter vybudoval nejspe Zbykv syn Vilm (st.), jen byl s nejvt pravdpodobnost otcem naeho Vilma (ml.) Zajce z Hzmburka. Po smrti Zbyka Zajce z Hzmburka v roce 1368 zddil jeho rozshl majetky jeho syn Vilm (st.), kter je vlastnil spolen se svm synovcem Mikulem, kter byl potomkem nm neznmho Vilmova bratra. V roce 1379 si majetky rozdlili tak, e Vilm od Mikule odkoupil jeho st hradu Hzmburka s tvrz a mstekem v Libochovicch a ve Slavtn, mstem Budyn nad Oh a s vesnicemi Lk, Sedlec, Kystra, Poplze, Lhota, Kostelec nad Oh, Roudnek, Vrbka nebo Vrbice, Vesel, Nebohy, Psty, Beany nad Oh, abovesky nad Oh a Radovesice se vm psluenstvm. K tomu mu prodal i sv sti nejspe vzdlenjch vesnic Hlna, Babn, Mihoice, ihotice a Piestnie. Po tomto roce tedy vlastnil Vilm (minimln) hrad Hzmburk, dv tvrze, dv msteka, jedno msto a 19 vesnic a Mikulovi zstal hrad Budyn a nejspe njak skromnj panstv. S nm zan i vedlej budysk vtev Zajc z Hzmburka. Kdy Vilm st. zemel pesn nevme, avak muselo to bt nejspe nejpozdji nkdy v posledn tvrtin 14. stolet, kdy si mezi sebe rozshl hzmbursk ddictv rozdlilo jeho est syn.

Majetkov zzem
Jak jsem se ji zmnil, Vilm st. Zemel nejspe nkdy v posledn tvrtin 14. stolet a rozshl hzmbursk panstv bylo rozdleno na estiny, kter si mezi sebe rozdlili jeho synov Oldich, Vilm (ml.), Zbynk, Jan, Mikul a Jaroslav. Oldich v roce 1400 od svch bratr Zbyka, Mikule, Jaroslava a Jana odkoupil jejich dly a spolen s Vilmem ml. se tak stali jedinmi vlastnky Hzmburka. Zbyl brati pak sdlili nejspe na zddnm Pihelu a nejspe i na zskan Kosti. Lze pedpokldat, e i Pihel si brati njak rozdlili mezi sebe, avak pro Vilma byl mnohem vznamnj jeho podl na Hzmburku. V roce 1404 se sice po Pihli jet psal, avak pot, nepochybn i dky zisku celho Hzmburka, dval u vdy pednost pouze prediktu z Hzmburka. Snad nkdy do tohoto obdob rozdlenho vlastnictv spadaj i spory mezi Oldichem a Vilmem, kdy Vilm oponoval Oldichovu st hradu. Krl Vclav pak dal sv vrn, aby podpoili Oldicha proti tonkovi.
Spory se nakonec njak vyeily bez vtch dopad na vztah obou bratr, protoe u v roce 1413 se Vilm i Oldich spolili na vechny sv majetky. Oldich pak vedl spor jet s Pechem z Tebenic o prezentan prvo k farnmu kostelu v Dlakovicch, avak protoe do roku 1415 zemel, zddil celou jeho pozstalost, tedy 5/6 hzmburskho panstv vetn sporu o prezentan prvo v Dlakovicch, Vilm. Cel spor se nakonec vyeil tak, e se Vilm s Pechem dohodli, e se budou v prezentacch svch kandidt na msto uvolnnch far stdat.
Vilm tedy nkdy mezi roky 1413 a 1415 zskal cel hzmbursk pantv, kter se snad rozlohou pli neliilo od stavu v roce 1379, kdy ho tvoil hrad Hzmburk, tvrze a msteka Libochovice a Slavtn, msto Budyn nad Oh a 19 vs. K tomu v roce 1415 pikoupil i nedalekou tvrz ebn s vesnicemi Kesn, Levousy a Horka. Snad vlastnil i njakou st pihelskho panstv, avak k tomu nemme dn doklady. Na zvr je teba zmnit i drbu hradu Blatno s mstem Chomutovem a s pilehlm panstvm, na kterm ml mezi roky 14201424 od krle Zikmunda zastavench 3000 kop gro. Zatmco Blatno pi severozpadn hranici se Saskem bylo jen krtkou epizodou a Pihel lec mezi Dnem a Libercem nebyl pli vznamnou Vilmovou domnou (pokud zde svj dl vbec vlastnil), centrum jeho majetk tvoil jednoznan hrad Hzmburk s obrovskm panstvm.
Severn echy byly v tomto obdob pomrn neklidnou oblast a tento rozshl, ve sv dob prakticky nedobytn hrad byl vznamnou oporou katolick moci v tto oblasti jednak leel mezi vznamnmi husitskmi msty jako byly Louny, atec, Slan a Litomice a dle tak ovldal cestu z Prahy do Saska. O jeho vznamu svd i fakt, e v roce 1421 se uvaovalo i tom, e budou krlovsk poklady pevezeny z Praskho hradu prv sem. Hrad zaloili nejspe nkdy ve druh polovin 13. stolet pni z Lichtenburka. Nejprve vzniklo obdlnkov jdro se silnmi zdmi a s hranolovou, tzv. Blou v na nejvym mst v zpadn sti dnenho hradu. V byla v tomto obdob kamenn nejspe pouze ve sv spodn sti a jej vrchn st byla devn. Jednalo se o psn elovou stavbu, kter byla podzena pedevm svmu vojenskmu vznamu. Hrad pak vrazn rozil nejspe a Zbynk Zajc Hzmburka nkdy kolem poloviny 14. stolet. Jdro hradu bylo obestavno dal hradbou a pibyly sti na zpad, a pedevm na vchod, kde byla vystavena druh vlcov, tzv. ern v a pilehl budovy. st se vstupn brnou se pak nachzela na severu. V jin sti se nejspe nachzela jet dal hranolov v, kter snad njak navazovala na hradby podhradskho msteka. Pestavny byly nejspe i palce v zpadnm jdru hradu. Do Bl ve, v tomto obdob ji nepochybn cel vystaven z kamene, se vstupovalo z pavlae v prvnm pate, spojujc v s palcem.
Nejpozdji od roku 1424 psobil na Hzmburku jako purkrab Vilmv klient Bene z Vrbna, nejspe nepli vzdlenho Vrbna nad Lesy. V tomto roce toti jmnem Vilma Bene vystavil cridu Mikulovi z Beneova k olti sv. Blaeje v kostele sv. Petra a Pavla v Mlnku, kter Vilm spolen se svm bratrem Zbykem zaloil v roce 1402. Bene jako purkrab psobil i za Vilmovch syn, a jet v roce 1453 se spolen s Vilmem (nejml.) Zajcem z Hzmburka objevuje na donaci Bty z Pra. Z tto listiny znme zrove i njakho Jru, kter psobil jako purkrab na tvrzi v Libochovicch. Sprva rozshlho dominia byla tedy vykonvna i z libochovick a mon i ze slavtnsk a ebnsk tvrze.

Stoupenec katolick strany
Potek 15. stolet byl obdobm formujc se husitsk reformy, kter postupn zasahovala i eskou lechtu. Vznamnm meznkem byl rok 1415, kdy byl na koncilu v Kostnici uplen Jan Hus a poslze i Jeronm Prask, na co cca 450 pedstavitel z ad esk i moravsk lechty pod vedenm eka z Vartemberka a Lacka z Krava reagovalo sepsnm stnho listu. Vilma Zajce z Hzmburka vak meme u od potku reformnho hnut povaovat za jednoznan protireformnho lechtice, a tak nepekvap, e v tchto stnch listech pirozen chybl. Potky jeho politick kariry jsou dost nejasn, co zpsobuje jednak fakt, e nevme, kdy pesn zemel jeho stejnojmenn otec a dle fakt, e se zde krom tchto dvou Vilm pohyboval nejspe jet tet Vilm Zajc z Hzmburka, kter byl mezi roky 1395 a 1398 staroboleslavskm a pot mezi roky 1398 a 1406, kdy zemel, litomickm probotem. V roce 1383 se njak z tchto Vilm stal na kor Mikule z Hzmburka nejvym krlovskm stolnkem. Vilmv stejnojmenn pbuzn, staroboleslavsk probot byl pak prokazateln stoupencem Vclava IV. v roce 1395 ho podporoval proti pansk jednot a v roce 1398 tvoil soust mohutnho Vclavova doprovodu do Frankfurtu nad Mohanem a nejspe i do Remee, na schzku s francouzskm krlem.
Snad to byly njak vnitn dvody, ale mon tak prv tradin dobr vztahy Vilmovch pbuznch ke katolick crkvi, kter zpsobily, e na potku 15. stolet zstal i Vilm ml. z Hzmburka vrn katolick stran. Zde je teba zmnit tak osudy Vilmova bratra Zbyka Zajce z Hzmburka, pvodn probota v Mlnku a od roku 1403 ptho praskho arcibiskupa, kter se i pes sv poten sympatie k reformnmu hnut nakonec proti tomuto slcmu a radikalizujcmu se hnut postavil, co se mu nakonec stalo osudnm. Zbynk v roce 1410 uvrhl Jana Husa do klatby a nechal split viklefsk spisy, co nakonec vedlo k plnmu rozchodu s Vclavem IV., kter ho pipravil o jeho pjmy. Zbynk nakonec z Prahy radji uprchl do Uher ke dvoru Zikmunda Lucemburskho, avak krtce po svm prku onemocnl a v roce 1411 zemel v Prepurku. Snad tedy mohly i tyto pohnut ivotn osudy vlastnho bratra na Vilma v jeho rozhodnm protihusitskm postoji njak zapsobit.
O jeho protihusitskm postoji svd v prvn ad to, e se jmno u prokazateln naeho Vilma ml. z Hzmburka objevilo spolen s dalmi tincti pny na listin z 1. jna 1415, kterou byla zaloena katolick liga na obranu jedin prav vry. Pozdji se k tomuto spolku pidali i dal pnov, vetn Vilmovch pbuznch Jaroslava a Mikule. Toto uskupen vzniklo pod patrontem arcibiskupa Konrda z Vechty nejspe na podmt krle Vclava IV., kter si vemi monmi zpsoby snail udobit katolickou crkev, kter na jeho neinnost v souvislosti s rostoucm reformnm hnutm pohlela stle krititji. Frantiek mahel pedpokld, e se tmto krokem Vclav snail tak poslit konfesn rozkol mezi eskou lechtou, co mlo oslabit mocensk aspirace eskho panstva. Tento nepli poetn spolek byl sice ryze formlnm uskupenm, avak o postoji Vilma nm poskytuje cenn svdectv, obzvl᚝ pokud si uvdomme tak jeho stle rostouc vazby na Vclavova bratra Zikmunda Lucemburskho. U v roce 1414 byl Vilm spolen s nkolika dalmi eskmi pny ptomen na Zikmundov korunovaci mskm krlem v Cchch. Pestoe se nepochybn pohyboval v okol Vclavova dvora a do roku 1419, jeho vztahy k Zikmundovi se se slcm vlivem reformnho hnut nejspe stle prohlubovaly. V lednu roku 1419 pak Zikmund sm uril Vilma Zajce z Hzmburka jako jednoho z Vclavovch posl, se ktermi chtl pednostn jednat na sjezdu ve Skalici, kde se mla eit otzka husitstv, a po Vclavov smrti ji Vilm stl pevn na Zikmundov stran.

Ve vru revoluce
Po smrti krle Vclava IV. v srpnu roku 1419 se ml novm eskm krlem automaticky stt Zikmund Lucembursk. Prozatm se regentkou krlovstv stala krlovna-vdova ofie, kter se nijak netajila svmi sympatiemi k reformnmu hnut, a po Zikmundov prosincovm pjezdu do Brna ji v tto funkci nahradil rovn utrakvista a nejvy purkrab enk z Vartemberka. V tomto obdob se alespo v tchto umrnnch vrstvch reformnho proudu vak jet potalo s njakm kompromisnm eenm, take po boku praskho purkrabho eka z Vartemberka mohli jako velitel vojensk posdky Praskho hradu stle psobit i rozhodn katolci Jan Chudoba z Vartemberka na Ralsku, Zikmund Dnsk z Vartemberka a Vilm Zajc z Hzmburka. O tom, e konfesn hledisko v tto dob jet nevytvelo mezi jednotlivmi pny nepekonateln pekky svd i to, e kdy se v srpnu roku 1420 Vilm vzdlil na sv rodov statky, pikzal svm ozbrojencm poslouchat ekovy rozkazy. Vrame se vak zpt do jna roku 1419. V tto dob v Praze propukly prvn konflikty mezi radiklnmi husity a konzervativn stranou, na kter byli jak katolci, tak umrnn husit. Vilm z Hzmburka se jako velitel posdky Praskho hradu tchto boj samozejm aktivn astnil. Praan se ocitli v izolaci, co mj. dokldaj i soupisy lechtic vypovdajcch Praanm neptelstv, mezi nimi byli jak katolci (vetn Vilma z Hzmburka), tak husit. Jak velkou pomoc vak tito opovdnci krlovsk posdce ve skutenosti poskytli, je otzkou. Frantiek Kavka pedpokld, e ve mst stlo proti menmu potu profesionlnch krlovskch vojk vt mnostv nevaln vyzbrojench m욝an, zatmco pni, kte vypovdli Praanm neptelstv, blokovali pstup do Prahy a snaili se zamezit pchodu posil. Vzhledem k tomu, e ani jedna strana vak nemohla zskat pevahu, nakonec ve 13. listopadu dosplo k uzaven pm mezi staromstskou i novomstskou radou na jedn a praskm arcibiskupem Konrdem, olomouckm biskupem Janem a nejvznamnjmi pny prokrlovsk strany, mezi nimi opt nechybl ani Vilm Zajc z Hzmburka, na druh stran.
Po uzaven pm s Turky se Zikmund konen mohl vydat do ech. Nejprve dorazil v prosinci roku 1419 do Brna, kde mu ptomn lechtici slbili vrnost a prohlsili ho za budoucho moravskho markrabte a eskho krle. Zikmund po podzimnch zkuenostech z Brna radji vymnil posdky nkterch hrad i nkter ednky za jemu loajln lechtice. Vilm ve sv funkci pochopiteln zstal. Po prvnch krcch spolenho postupu katolk a umrnnch husitskch pn se vak situace obrtila v dubnu nsledujcho roku, kdy enk z Vartemberka vyuil neptomnosti Vilma, lst zajmul zbyl dva velitele Jana Chudobu z Vartemberka na Ralsku a Zikmunda Dnskho z Vartemberka, zabavil poklady v sakristii a vi katedrly i v jinch budovch Praskho hradu, kam si je schovali nkte m욝an, a Prask hrad vydal Praanm. Na zatku kvtna 1420 tedy Zikmund vyslal do Prahy sv posly Vilma Zajce z Hzmburka, Arnota Flaku z Pardubic sednm na Rychmburku (a nejspe i Albrechta z Koldic), kte mli s Praany dojednat pm. Ti se vak na spolenm postupu nedohodli, a tak se poslov potaj obrtili pmo na eka z Vartemberka s tm, e pokud jim vyd Prask hrad, krl mu bude ochoten odpustit. ekovi, kter si musel bt vdom neptelstv vtiny lechty vi Praanm a kter tak stle vce pichzel do styku s husitskmi radikly, kte v okol Prahy vypalovali kltery a vsi, nakonec pila tato nabdka vhod a k pekvapen Praan ji pijal a 7. kvtna vydal Prask hrad do rukou Zikmundovch posl. Pot co enk spolu se vm, co zde nakradl, z hradu odjel, zskali hrad krlovi poslov Vilm Zajce z Hzmburka, Arnot Flaka z Pardubic a Albrecht z Koldic a nsledn posdku Praskho hradu poslili jet podkomo Vclav z Dub a Letna a luick hejtman Hynek Hlav z Dub se svmi ozbrojenci. Prask hrad se tak nyn se silnou a krli vrnou posdkou opt stal oporou krlovsk moci.
Dne 13. kvtna Zikmund dorazil do Kutn Hory, kam o dva dny pozdji dorazilo i poselstvo praskch mst. Zikmund vak nebyl ochoten Praanm pipustit dn stupky, a tak zde k dn dohod nedolo a situace se zaala jet vce vyhrocovat. Radiklnm tboritm se i pes snahu katolk podailo dorazit na pomoc ohroen Praze, a proto Zikmund reagoval stejnm zpsobem. Vyslal vojska svch severoeskch stoupenc, mj. i Vilma Zajce z Hzmburka, na poslen posdky Praskho hradu, avak ti byli ped Prahou poraeni Janem ikou a jen st z nich se nakonec dostala do Hradu. Zatmco se situace v Praze nebezpen vyhrocovala, vyuil Vilm oslaben nedalekho msta Slanho, jeho vojska vyrazila na pomoc husitm v Praze, a nechrnn msto si podmanil. Nejprve obsadil horu nad mstem a pot postupn nechal rozit fmy o tom, e se husit v Praze vzdali. Vystraen m욝an ho nakonec vpustili do msta, kde nechal vyhnat tamj husitsk knze a dosadil novou radu. Na konci kvtna do Slanho dorazil i krl Zikmund, kter se odsud pokouel zajistit severn a severozpadn pstupovou cestu k Praze. Frantiek mahel pedpokld, e vzhledem k tomu, e pi nespnm dobvn Hradce Krlov tho roku bylo pouito podobn taktiky, astnil se tto akce mon i Vilm Zajc z Hzmburka. Vilmovu ast na tomto taen nelze prokzat, ani vyvrtit, avak a u tomu bylo jakkoliv, za vechny jeho sluby mu Zikmund v ervnu roku 1420 zastavil 3000 kop gro na krlovsk hrad Blatno s mstem Chomutovem a pilehlm panstvm.
Ji v beznu, pi Zikmundov pobytu ve Vratislavi, byla vyhlena kov vprava proti husitm, kter se ped Prahou konen shromdila na pelomu ervna a ervence roku 1420. Nen nutn se podrobn zabvat lenm tohoto znmho taen, a tak pouze pipomeme, e se j nepochybn astnil i Zikmundv velitel vojensk posdky na Praskm hrad Vilm z Hzmburka. Na potku nsledujcho roku se bhem neustlch boj podailo husitskm vojskm zmocnit Vilmova Chomutova, kde zmasakrovali mstn m욝any. Ze strachu ped podobnm osudem se jim poddali i m욝an Slanho a Vilmovi majetky se tak postupn zanaly dostvat do seven dleitch husitskch center (atec, Louny, Slan, ). Snad v dojmu tchto nespch katolick strany i Vilm ve sv vrnosti Zikmundovi na as njak zakolsal, avak v prosinci roku 1421 on a nkte dal pni pijeli pod glejtem na jednn do Jihlavy, kde se se Zikmundem opt usmili a slbili mu vrnost a vojenskou pomoc. Dal zprvy o Vilmovch aktivitch v bojch mezi katolky a utrakvisty mme a z podzimu roku 1422. V srpnu tohoto roku spolen s dalmi skmi pny pispl 100 fenik na vpravu na zchranu Karltejna, obleenho vojsky husit a Zikmunda Korybutovie. Pot do zem vtrhlo sk vojsko pod velenm meskho markrabte Vilma a jeho bratra braniborskho kurfita Fridricha IV., avak tto vpravy u se Vilm, stejn jako vtina eskch pn, neastnil. K dn vt bitv vak nakonec nedolo a ob dv strany se pokouely uzavt pm Zikmund Korybutovi prostednicvm svch vyslanc Konrda z Vechty, Haka z Valdtejna, Jeka Puky z Kunttu, Vilma z Chlumu na Koumberce a dvou dalch lechtic a Fridrich Braniborsk prostednictvm Vilma z Hzmburka. Jednn vak nepinelo dn vsledky, a karltejnsk purkrab Tluksa z Buenic sm uzavel 8. listopadu s Korybutem ron pm. V dalch letech se u Vilm v pramenech pli neobjevuje. Po nespch Zikmundovy strany se nejspe sthl na sv rodov majetky a soustedil se nadle hlavn na jejich obranu ped slcmi utrakvisty. Ostatn u jeho (ne)aktivita pi taen na podzim roku 1422 a ast na jednn v Jihlav z prosince roku 1421, kde pomoc Zikmundovi podmioval tm, e nedovol svm vojskm pustoit zemi, vypovd o tom, e Vilmovi, stejn jako dalm lechticm, lo u pedevm o uklidnn situace.

Posledn lta ivota
Jak jsem se ji zmnil, po porkch na potku 20. let se Vilm nejspe soustedil na obranu svch rodovch majetk. Prakticky nedobytn hrad Hzmburk mu umooval ubrnit se jist etnm njezdm husitskch vojsk, nicmn v roce 1424 se husitskm vojskm podailo dobt Vilmovi Libochovice a Tebnice a v roce 1429 se zde opt prokazateln pohybovali. Snad jet Vilm ml. se v roce 1430 pomrn pekvapiv astnil i snmu moravskch pn v Prostjov, kde bylo z iniciativy krle Zikmunda a markrabte Albrechta sjednno rozshl pm mezi moravskmi katolickmi i husitskmi pny, podle Petra Elbela sjednanho nejspe z dvodu chystanho skho snmu v Norimberku. Otzkou samozejm zstv pro se tento severoesk pn astnil snmu v Prostjov, kde s moravskmi pny jednal o uzaven pm. Petr Elbel uvd i monost, e by se mohlo jednat o jinho Vilma Zajce, snad o Vilma Zajce z Valdeka a Hostnic (na Brnnsku), kter byl njak bleji pbuzn s Budyskou vtv Zajc z Hzmburka, avak osobn bych se piklnl spe k monosti, e se zde jednalo skuten o Vilma Zajce z Hzmburka. V prvn ad je teba pipomenout, e v list, kter informoval znojemskho hejtmana Jrga Launa je pmo zmnn Wilhelm Haz de Hasenburg, zatmco Vilm Zajc z Valdeka a Hostnic se i pes svou pbuznost se Zajci z Hzmburka na Budyni nikdy po Hzmburku nepsal. Pestoe se v ppad Vilma Zajce z Hzmburka o moravskho pna nejednalo, s Moravou ho pojila jeho manelka Anna z Boskovic. Svd o tom zpis v olomouckch zemskch deskch z roku 1408, podle kterho j jej souasn manel Vilm Zajc z Hzmburka pevedl jej vno v Miloticch a Dubanech po zemelm ekovi z Ronova na jeho majetky Wranye v echch. Zde sice lze zmnit jet moravsk pny Vilma Zajce z Valdeka a idlochovic a Vilma Zajce z Valdeka a Hostnic, avak prvn zmiovan ml v tomto obdob za manelku Dorotu z Krlovic a druh z nich nejspe jet ani nebyl na svt. Mimo to se ani jeden z nich nejspe vbec po Hzmburku nepsal, a to i pesto, e Vilm Zajc z Valdeka a Hostnic byl nejspe njak ble pbuzensky spznn se Zajci z Hzmburka na Budyni. S nejvt pravdpodobnost se tedy skuten jednalo o naeho Vilma ml. z Hzmburka. Krom toho by bylo mon jeho ptomnost na prostjovskm snmu vysvtlit tak dobrmi vztahy, kter k Zikmundovi choval. Ostatn, jednm z ubrman zmnn dohody byl i esk husitsk pn Menhart z Hradce, co dokld, e zemsk ani stranick pslunost nemusely bt vdy jedinm kritriem vbru. Dle je otzkou, jestli by se nepli vznamn Vilm Zajc z Valdeka a Hostnic skuten objevil v list znojemskmu hejtmanu Jrgu Launovi jako sjednavatel takto rozshlho pm hned na druhm mst za zemskm hejtmanem Janem z Lomnice a ped Hakem z Valdtejna a Jotem Hechtem z Rosic. Na zvr lze pipomenout, e nepochybn Vilm Zajc z Hzmburka se zmnnho skho snmu v Norimberku prokazateln astnil. Pokud tedy vyvstvaj njak pochybnosti o osob Vilma Zajce z Hzmburka na prostjovskm snmu, domnvm se, e relevantnj pochybnosti me budit spe otzka, jestli se jednalo jet o Vilma ml., nebo u o jeho syna Vilma nejml. z Hzmburka. Vilm ml. z Hzmburka toti nejspe nkdy kolem roku 1432 zemel, o em svd listina jeho syna Zbyka z tohoto roku, podle kter jeho otec prezentoval knze ehoe z Hoelice k uvolnnmu kostelu v Dubanech. Lze pedpokldat, e pokud by Vilm byl jet na ivu, vydal by tuto prezentan listinu sm. Dle u se v politickm dn aktivn angaovali u hlavn jeho syn Zbynk a Vilm nejml., co jen potvrzuje pedpoklad o jeho skonu nkdy v tto dob.

Pouit prameny a literatura
Archiv esk II. Ed. Frantiek Palack. Praha 1840.
Archiv esk III. Ed. Frantiek Palack. Praha 1842.
Archiv esk IV. Ed. Frantiek Palack. Praha 1846.
Archiv esk VI. Ed. Frantiek Palack. Praha 1872.
Archiv Koruny esk V. Katalog listin z let 13781437. Ed. Antonn Haas. Praha 1947.
Codex diplomaticus Lusitiae superioris II. 14191428. Ed. Richard Hecht. Grlitz 18961899.
Codex iuris municipalis regni Bohemiae III. Privilegia regalium civitatum provincialium annorum 14201526.
Ed. Jaromr elakovsk Gustav Friedrich. Praha 1948.
Die Landtafel des Markgrafthumes Mhren I (13481466). Olmtzer Cuda. Edd. Josef Chytil Vclav Chlumeck Carl Demuth Adolf Wolksron. Brno 1856.
Deutsche reichstagsakten VII. 14101420. Ed. Dietrich Kerler. Mnichov 1878.
Deutsche reichstagsakten VIII. 14211426. Ed. Dietrich Kerler. Gotha 1883.
Deutsche reichstagsakten IX. 14271431. Ed. Dietrich Kerler. Gotha 1887.
ERIL, Jaroslav (ed.): Acta summorum pontificum res gestas Bohemicas aevi praehussitici et hussitici illustrantia II. Praha 1980.
GOLL, Jaroslav (ed): Tak zvan Kronika univerzity prask. FRB V. Praha 1893
GOLL, Jaroslav (ed.): Vavince z Bezov Kronika husitsk. FRB V. Praha 1893
Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pragensem per archidioecesim VII. Ed. Josef Emler. Praha 1886.
Libri confirmationum ad beneficia ecclesiastica Pragensem per archidioecesim VIII X. Ed. Josef Emler. Praha 1889.
Libri erectionum Libri erectionum archidioecesis Pragensis saeculo XIV. Et XV. VI. Ed. Antonn Podlaha. Praha 1927.
PALACK, Frantiek (ed.): Documenta magistri Joannis Hus: vitam, doctrinam, causam in constantiensi concilio actam et controversias de religione in Bohemia annis 1403-1418 motas. Praha 1869
PALACK, Frantiek (ed.): Ueber Formelbcher zunchst in Bezug auf bhmische Geschichte I. Praha 1847
PALACK, Frantiek (ed.): Urkundliche Beaitraege des Hussitenkrieges I. 14191428. Praha 1873
Pozstatky desk zemskch Krlovstv eskho r. 1541 pohoelch I. Ed. Josef Emler. Praha 1870.
Pozstatky desk zemskch Krlovstv eskho r. 1541 pohoelch II. Ed. Josef Emler. Praha 1872.
Regesta diplomatica nec non epistolaria Bohemiae et Moraviae IV. Ed. Josef Emler. Praha 1892.
Regesta imperii XI. Regesten Kaiser Sigismunds (14101437). Bd. 1. Ed. Wilhelm Altmann. Innsbruck 18961897.

ANDL, Rudolf: Hrady zmky a tvrze v echch na Morav a ve Slezsku. 3. dl. Severn echy. Praha 1984.
DURDK, Tom: Ilustrovan encyklopedie eskch hrad. Praha 1999.
ELBEL, Petr: Prav, vrn a kesansk pmie... Dohody o pm mezi husity a stranou markrabte Albrechta na jin Morav. Brno 2016.
KAVKA, Frantiek: Posledn Lucemburk na eskm trn. Krlem uprosted revoluce. Praha 1998.
MACEK, Jaroslav: 950 let litomick kapituly. Kosteln Vyd 2007.
PLAEK, Miroslav FUTK, Peter: Pni z Kunttu. Rod erbu vrchnch pruh na cest k trnu. Praha 2006.
SEDLEK, August: eskomoravsk heraldika II. st zvltn. Praha 1925.
SEDLEK, August: Hrady zmky a tvrze krlovstv eskho X. Boleslavsko. Praha 1895.
SEDLEK, August: Hrady zmky a tvrze krlovstv eskho XIV. Litomicko a atecko. Praha 1923.
MAHEL, Frantiek: Husitsk revoluce II. Praha 1996.
MAHEL, Frantiek: Husitsk revoluce III. Praha 1996.
SPVEK, Ji: Vclav IV. K pedpokladm husitsk revoluce. Praha 1986.
ZAJC, Petr: Zajcov z Valdeka na Morav. Bakalsk prce FF MUNI. Valask Mezi 2007.