Habart zHertenberka

Autor: Jan Boukal <(at)>, Tma: lechta, Vydno dne: 30. 10. 2016

Habart zHertenberka byl pomrn zajmavou postavou naich djin. Dokzal vyut svch schopnost, kontakt a doby naklonn ni lecht ke spoleenskmu a mocenskmu vzestupu, dky emu se mu na as podailo obnovit nkdej presti svho rodu.

Pvod
Ryti erbu zkench medvdch tlap, kte se nazvali dle hradu Hertenberka (dnes Hartenberk v Hebenech) na Sokolovsku, jsou spolehliv zachyceni vpsemnch pramenech teprve v60. letech 13. stolet. Dodnes nezodpovzenou otzkou zstv, zda mli svj pvod vokruhu ministeril, nlecch kchebskmu hradu a bhem krtk doby nadvldy tauf nad Loketskem pronikli na zem dnenho okresu Sokolov, anebo zda se jednalo o teritoriln eskou lechtu, jejm kolem bylo steit pomez ech a Chebska. Pro druhou variantu by hrlo hned nkolik fakt: pvodn heraldickou figurou ve znaku Hertenberk byl a do doby kolem roku 1300 rank, tedy hranin zvora, jejich rodov hrad se nachzel na zem historickho Loketska a vprbhu stedovku a ranho novovku mme Hertenberky pmo doloeny jako loketsk many. Nkter prameny by rovn naznaovaly, e jim hrad Hertenberk ve skutenosti vbec nepatil a psobili zde pouze jako krlem dosazen ddin purkrab. Oproti tomuto pojet Hertenberk jakoto esk lechty, kter vychz znzor Vladimra Rka, se oste postavil Frantiek Kub, nekompromisn adc Hertenberky mezi ministerily, a to na zklad jejich politickho a hospodskho vznamu na Chebsku a jejich rodovm provznm srody ministerilnho pvodu, zejmna sNothafty a Liebensteiny. Rod Hertenberk byl od 14. stolet velmi rozvtven a krom svho rodovho hradu se psali rovn podle hrad Kynvartu a Schnbrunnu (v dnen Horn Falci). O Kynvart vak pili ji roku 1347, kdy se chebsk mstsk hotovost pomstila kynvartskm bratrm Albertovi a Engelhartovi z Hertenberka za jejich loupeiv vpravy vokol Chebu. Roku 1350 dreli rodov hrad Hertenberk brati Habart a Albrecht spolu sTutem Hertenberkem ze Schnbrunnu. Hrad Hertenberk postoupili Hertenberkov roku 1357 Tmovi zKoldic. Tma sKoldic pak vymnil hrad sKarlem IV. za plat zBudyna. Po oputn svho hradu se Hertenberkov vpramenech pouze mhaj a svjimkou Bohuslava zHertenberka, kter byl rychtem vChebu, o nich mnoho nevme.


Hrad Hartenberk (Hertenberk) v Hebenech (J. Boukal 2011)

Vzestup Habarta zHertenberka
Mezi pevn nevraznmi pslunky rodu Hertenberk se na potku 90. let 14. stolet objevila postava, kter udlala pomrn zajmavou kariru. Onou postavou byl Habart zHertenberka. Habart byl jednm nejvznamnjch ednk milce eskho krle a mskho csae Vclava IV. Boivoje ze Svina i pozdji i samotnho krle Vclava. Habartovm otcem snad mohl bt Bohuslav zHertenberka, le prameny tuto domnnku podloit nelze. Poprv Habarta registrujeme roku 1390, kdy mu krl Vclav IV. zapsal ves Marovy Chody u Tachova. Na Tachovsku ml sv majetky tak Boivoj ze Svina, take meme usuzovat, e spolu mohli bt v kontaktu ji vtto dob. Boivoj ze Svina se stal v roce 1392 zVclavova poven zemskm fojtem (tj. sprvcem krlovskch majetk) vAlsasku, je se dnes sice nachz na zem Francie, ale tehdy nleelo ke Svat i msk, jejm panovnkem byl Vclav. Rok po svm nstupu do adu zemskho fojta jmenoval Boivoj Habarta svm nmstkem. Vroce 1396 vznesl krl Vclav na nkter sk msta finann poadavky. Msta Vclavovi tyto penze odprala, proe Vclav povil vtchto zleitostech zkuenho Boivoje ze Svina, aby msta pesvdil o tom, e krl penze potebuje. Mezi tmito msty byl i Frankfurt, kter vzdoroval tak dlouho, a byl dn Boivojem do skho achtu, co byla svtsk obdoba klatby. Vsrpnu tho roku vyslal Boivoj do msta Habarta zHertenberku, aby pedloil jeho jmnem poadavky a o msc pozdji sm Boivoj dorazil do msta, aby tuto zleitost definitivn a smrn vyeil. Nkdy vtto dob vstoupili Boivoj ze Svina nkte dal ryti z jeho druiny (vetn Habarta) do tzv. bratrstva sv. Krytofa na Arlberku. Pvodn se jednalo o dobroinnou organizaci, jejm elem bylo pomhat poutnkm pi pechodu Amberskho prsmyku vTyrolsku. Krtce po zaloen tohoto bratrstva byli jeho lenov nadni odpustkovmi listy, kter se staly pro mnoh lechtice i m욝any vcel stedn Evrop impulzem pro vstup do tohoto bratrstva. Nov lenov bratrstva vak plnili pouze lohu dontor. Jmna len bratrstva znme z jehoevidennch knih, piem u kadho lena je uvedeno jeho jmno, ron dvka a tak je zde vymalovn dontorv erb. Podle jedn ztchto knih, zvan dnes Codex Figdor, mly bt bratrstvu pravideln odevzdvny dvky za Habarta i po jeho smrti, a to ve vi jednoho zlatho.


Codex Figdor, erby Boivoje ze Svina, Habarta z Hertenberka a Dticha (Jeticha) z Frumtejna

Nvrat do ech a budovn panstv

Do ech se Habart snad vrtil roku 1400, kdy byl Vclav IV. zbaven vldy vi. Vtme roce je vChebu doloen jako rycht Habart zHertenberka, kter je svelkou pravdpodobnost toton snam Habartem. Habartovu vznamnou lohu veskch zemch na potku 15. stolet potvrzuje listina krle Vclava z nora roku 1401, kde je Habart zHertenberka pmo oznaen jako rada krle. Vtme roce se Habartovi podailo zskat rodov hrad Hertenberk do zstavnho dren. Hrad ml bt kdykoliv kdispozici krli Vclavovi jako tzv. oteven hrad. Hrad ml zstavn cenu 3000 zlatch, piem 2000 zlatch Habart zaloil krle a 1000 zlatch ml investovat do opravy hradu. Zhy vak Vclav hrad vyplatil a ped rokem 1407 jej zastavil Enderlinovi ze tampachu. Od roku 1402 drel Habart zstavn krlovsk hrad Kaperk na umav, vystavn Vclavovm otcem Karlem IV. Nejprve jej drel jako zstavu od jeho zstavnho dritele Jana zLeuchtenberka a pot i od samotnho Vclava, od kterho navc obdrel plat znedalekho Rejtejna. SHabartovou vldou vtomto kraji pravdpodobn souvis i to, e si roku 1404 nrokoval prvo odmrti vHarmanicch u Suice. Habart disponoval Kaperkem a do r. 1411, kdy Vclav IV. povil mincmistra Petra Zmrzlka ze Svojna vykoupenm zstavy hradu, piem prv Zmrzlk se zhy stal jeho novm zstavnm dritelem.

Smrt a potomstvo
Pokud Habart krtce pot nezemel, po tchto udlostech se na nkolik let zcela ztratil zpramen. Pokud pijmeme pedpoklad, e il i pot dl, me bt toton s Habartem Hertenbergem, kter roku 1408 zskal hrad a msto Maov. Doten Habart dal roku 1421 otevt brny svho hradu husitm a stal se, by nejsp ne zcela dobrovoln, jednm znich. Ji o dva roky pozdji musel bt po smrti, nebo vtzv. Registrech zpisv krlovskch a obecnch se meme dost o po nm pozstalch sirotcch Habartovi a Dorot. Tento zpis je tak na jedinou informac o Habartov rodinnm ivot. Sirotek Habart se stal vpozdjch letech doasn dritelem tvrze v Chvalech(dnes soust Prahy), vjej blzkosti se ostatn dodnes nachz Hartenbersk ulice. Jeho syn (pekvapiv rovn Habart) pesdlil na Slnsko, kde pak drel tvrz Kokovice, dle n se jeho potomci nazvali Kokovt zHertenberka.

Prameny :
Archiv esk XXXIX. Codex Pemyslaeus.Regesty z vpis z dvorskch register Vclava IV. z doby kolem a po roku 1400 / Regesten aus den Auszgen von den Hofkanzleiregistern Wenzels IV. aus der Zeit um und nach 1400, ed. I. HLAVEK, Praha 2014.
Archiv esk ili star pjsemn pamtky esk i morawsk, sebran z archivw domcjch i cizjch I., ed. F. PALACK, Praha 1840.
Archiv esk ili star pjsemn pamtky esk i morawsk, sebran z archivw domcjch i cizjch II., ed. F. PALACK, Praha 1842
Botenbuch der Bruderschaft St. Christoph auf dem Arlberg. Tiroler Handschrift Codex Figdor, edd. E. WIDMOSER W. KFLER, Innsbruck Mnchen 1976.
Das Achtbuch II des Egerer Schffengerichts vom Jahre 1391 bis 1668, ed. K. SIEGL, in: Mitteilungen des Vereins der Geschichte der Deutschen in Bhmen 41, 1903
Deutsche Reichsakten unter Knig Wenzel IV. 1388 -1397, ed. J. WEIZSCKER, Mnchen 1874.
Libri confirmatiorum ad beneficia ecclesiastica pragensem per archidioecesim. Liber septimus ab anno 1410 usque ad annum 1419, ed. J. EMLER, Praga 1886.

Literatura:
BARTO Frantiek Michlek, echy v dob Husov 1378-1415, Praha 1947.
BERAN Petr, O zmku Hartenberk v Hebenech, Sokolov 1992.
BERNAU Friedrich, Album der Burgen un Schlsser in Knigreich Bhmen I., Saaz 1881.
BERNAU Friedrich, Studien und Materialen zur Specialgeschichte und Heimatkunde des feutschen Sprachgebiets in Bhmen und Mhren, Prag 1903.
BOBKOV Lenka BARTLOV Milena, Velk djiny zem Koruny esk IV.b 1310-1402, Praha Litomyl 2003.
BOUKAL Jan, Habart z Hertenberka - druink Boivoje ze Svina a krle Vclava IV., in: Sokolovsko 5, . 1, 2014, s. 17-19
BOUKAL Jan, Hertenberkov ve stedovku a na prahu ranho novovku. Pspvek k poznn djin rytskho rodu z Loketska. Nepublikovan rukopis klausurn prce (vedouc prof. Lenka Bobkov), Praha Sokolov 2015.
GRADL Heinrich, Geschichte des Egerlandes bis 1437, Prag 1893
KNOLL Vilm, tauft ministerilov a Sedlecko. Poznmka k potkm loketskho manskho systmu, in: Zpadoesk historick sbornk 8, 2003, s. 7-27.
KUB Frantiek, taufsk ministerialita na Chebsku, Cheb 1997.
NOVOTN Robert, Rj milc? Ni lechta na dvoe Vclava IV., in: Dvory a rezidence ve stedovku. II, Skladba a kultura dvorsk spolenosti , Praha 2008, s. 215-229.
RَEK Vladimr, Druina Boivoje ze Svina ve slubch Vclava IV., in: Minulost zpadoeskho kraje 34, 1989, s. 57-90
SEDLEK August, Hrady, zmky a tvrze krlovstv eskho XI. Prchesko, Praha 1997.
SEDLEK August, Hrady, zmky a tvrze krlovstv eskho XIII. Loketsko a Plzesko, Praha 1998
SEDLEK August, Z Hertenberka, in: Ottv slovnk naun 11, s. 214
SPVEK Ji, Vclav IV. (1361-1419) : k pedpokladm husitsk revoluce, Praha 1986.