Digital humanities nadje pro historii?

Autor: Jan kvrk <jan.skvrnak(at)gmail.com>, Tma: Stedovk dnes, Vydno dne: 13. 12. 2015

Dvact stolet poznalo adu novch vdeckch metod a postup, kter ovlivnily historick bdn. Od positivismu, kter povaoval fakta za jednoznan otisky minulosti, pes strukturalismus, kter vidl lidskou spolenost komplikovanou, pes kulturn a lingvistick obrat a k metodm francouzsk koly, znm jako Annales.

Levicov badatel se odvrtili od velkch politickch djin k djinm hospodskm, socilnm, djinm spoleenskch skupin, a to i vetn skupin na okraji spolenosti (ebrci, tulci, prostitutky). Nabdli nov tmata, nov metody (zaali vyuvat nap. statistiku), nikdy i pes sv politick nzory vdom nesklouzli k tomu, aby jim politika diktovala vsledky bdn.

V odklonu od politickch djin byla i jedna z tragdi tohoto smru. Ji nebyly vyprvny velkolep epick pbhy, kter by uchvtily irok vrstvy obyvatelstva (jako u ns Palackho Djiny, jedna z nejtenjch knih 19. stolet). kola Annales se sice zabvala ivotnmi pbhy lid z rznch epoch, ale vdeck jazyk pln cizch slov v lnku vydanm v nedostupnm sbornku nen pesn to, co by se dalo oznait jako bestseller. Tm se ztratila i esence humanitnch vd popularizace vdy a oboustrann komunikace autor, historik s teni jejich dl. Vznikla vda pro vdu. Pokud dnes vidme taen proti humanitnm vdm a zbytenm studentm filosofickch fakult, je do do velk mry vina samotnch vdc, kte resignovali na vysvtlovn uitenosti jejich oboru a na popularizaci. Uzaven vdy do sebe me mt pro i samotnou fatln dsledky. S klesajc presti ve spolenosti bude stle t잚 pesvdit ednho imla k financovn vdy (netechnickch obor). To v dsledku povede k zhoren kvality.

Umberto Eco, kter zkoum neuiten tmata, stl ped podobnm problmem, jemu se ho podailo vyeit: Psal jsem eseje, ale nikdo jim nerozuml, a tak je ani neetl. Tak jsem si ekl, e kdy eseje pepu do pbhu, do romnu, teba si je nkdo pete. Eco je gnius, kter doke napsat knihu, kter zaujme souasn, jak filosofy, ale i milovnky detektivek a historickch romn.

Francouzsk kola la pln jinm smrem, jet obskurnjm tmatm djinm barev, pach atd. Napsat knihu o modr barv je sice pkn, je to spe dojmologie autora, ne studie zaloen na faktech. Modr barva m jist mnoho symbolickch vznam, ale vechny jdou stranou, kdy jde o levn a lehce dostupn barvivo.

Digital humanities, podle mho nzoru, mohou historii nabdnout nov metody (vlt novou krev do il, a zrove vdu piblit bnmu lovku) . Pochopiteln maj mnoho negativ, ty se tak pokusm popsat.Po lingvistickm obratu, kter se zaal sledovat i jazyk historickch pramen, a kulturnm obratu, kter zaal zkoumat kulturn prosted nap. kronik, se v poslednch desetiletch zan mluvit o vpoetnm obratu (vtina diskus probh v anglitin, take computational turn). Vyuit vpoetnch technologi (pota) i v humanitnch vdch dalo vzniknout tzv. Digital humanities, digitlnm humanitnm vdm. Tyto vdy jsou stle sp v okamiku vzniku, stejn tak neexistuje jednoznan definice, co to vlastn ty digital humanities jsou. Ale i dnes u se mluv o dvou vlnch digital humanities. Prvn zahrnuje skenovn nedigitlnch zdroj, druh vlna hovo o digital-born materials, materilech, kter u vznikly digitln. Tm nejsou myleny ani tolik wordovsk dokumenty (kter by mly tak do tto kategorie spadat), ale spe rzn databze, tabulky, grafy nebo mapy.

Idea digital humanities navazuje na prvn generace ve kritizovan francouzsk koly, kdy vrazn prostor dostvaj sociln a ekonomick djiny, zrove i na positivismus, kter m spolenou s digital humanities fascinaci sly a statistikami. Digital humanities s positivismem maj spolen naden z vdy, kter me opravdu nco zjistit a doloit, namsto postmodern skepse, e nic nen jist. Na tomto mst je ale mon souhlasit s nmeckou Kritickou teori, kter postmodernu vrazn kritizuje: Mdn relativistick skepse je konec konc jen pohodlnou rezignac salonnch filosof na vlastn odpovdnost, a tedy i na vlastn svobodu. Tolik citace z jedn z povedenjch sekc esk wikipedie.

Vhod digital humanities nabzej nkolik digitalisace pramen usnaduje prci badatelm, kte se ji nemus potkat s nevrlm knihovnkem nebo nepjemnou archivkou, ale mohou zkoumat svoje obdob z tepla domova. V naem prosted je teba pochvlit projekt Czech medieval sources, kter obsahuje prakticky ji vechny vydan stedovk prameny, celoevropsky psobc Monasterium nabz dokonce i skeny pvodnch listin, vetn peet.

Soubn s tm jsou digitalizovny nebo vydvny zrove digitln nkter historick asopisy. Namtkov strnky Krameria , Masarykova universita u del dobu veejn publikuje diplomov prce, nedvno zdila svoji digitln knihovnu (daov poplatnci tak zadarmo mohou vidt produkci sttem zizovan instituce). Jednotliv badatel vyuvaj celosvtovou sociln s흓 academia.edu, kam pidvaj sv prce (vtinou lnky, knihy zdka).

Dleit je ale tak samotn vyuvn vpoetnch metod databz, map, graf a jejich on-line publikace. Universita v Stanfordu vytvoila mapu antick msk e, kter umouje si vypotat cestovn asy mezi rznmi msty. Na Slovensku existuje projekt, kter shromdil informace ke vem kostelm v zemi a konen brnnsk etnologie shromdila nepebern mnostv doklad lidov kultury pro roky 1750-1900 (snad jen na strnkch o stedovku litovat, e ne i stedovk povsti).

Toto ve dl vdu jednodue pstupnou, me bourat pekky mezi vdci a nevdci.

Digital humanities maj pochopiteln adu nevhod. Vzhledem k nutnosti IT specialist a asto i vlastnch server je tento pstup dra (oproti technickm vdm ale stle velmi levn). Digital humanities je vytna pevaha vzkumnch projekt nad tmi pedagogickmi. Tak nen mon matematicky nebo graficky vyjdit ve. V angloamerickm svt je povaovno za problm hluchota k problmm rasy, pohlav a jinm multikulturnm aspektm. Dal nevhody se pokusm nzorn ukzat.

Zaprv je to povrchnost textov analza americk folkov psniky ukazuje to, e jej spch je dn opakovnm.


Digital humanities me bt prvem vytno zabjen kritickho mylen a manipulace, kter je bu mysln, nebo dan nerespektovnm pravidel tvorby graf, map aj.

Z nsledujcho grafu vyplv asi jen to, e situace na Blzkm Vchod je nepehledn.


Pokud udlme graf sprvn, pokusme se nepekrvat spojnice a objekty, tak zjistme, e na Blzkm Vchod m kad pomrn jasno, s km je ptel a s km neptel. Pokud nebudeme lpt na tom, aby bylo zachovno geografick rozmstn (USA na zpad, rn na vchod), dostali bychom graf, kde bude nkolik skupin stt (kolem USA/povstalc, kolem Ruska/Srie a osamocen Islmsk stt)

Jako daleko zsadnj problm vidm matematick/statistick nhled na svt, zpsob mylen, kter z lovka dl poetn jednotu, grafickou znaku. Pokud se lovk stane pouhm slem ve statistice, jako se statistickou veliinou se s nm me potat. .V totalitnm stt se statistick chyba zlikviduje za ostnatm drtem (proto nacist v koncentrcch tetovali vzm sla a vedli je jako slo i ve statistice, protoe je jednodu jt vymltit zuby slu 59 ne panu doktorovi Neumannovi. A msto pohbu toho pna je jednodu vykrtnout slo na pape), v demokratickch zemch povaovn lid za sla me demokratick volby zmnit v soute reklamnch agentur, kter byly najaty PR projekty. Podobn vdu a techniku bez morlky kritizovala Frankfurtsk kola nebo u ns ve svch etnch dlech Karel apek. Vda bez humanity je 5. sociln hch Ghndho.

Daleko vt respekt k lovku jako jednotlivci se svmi problmy i radostmi ukazuje napklad strukturalismus nebo etnologie, kter do svch vzkum zapojuj psychologii.

Digital humanities jsou tak pslovenm dobrm sluhou, ale zlm pnem. Humanitnm vdm zde hroz pevzet technickmi obory. Digital humanities by mly bt pouze klou postup a metod, kter by se mly doplovat s klasickmi pstupy. Digitln humanitn vdy jsou jen jednou z metod a monost, jak peklenout dnen krizi humanitnch vd. Souasn s tm je, podle mho nzoru, nutn nvrat k literrn psobivm studim a knihm, popularisace vdy, propojen s aktulnmi tmaty a problmy (v historii rzn paralely k dnenm otzkm, zamen na mstn historii), ale tak je nutn, aby se vdci aktivn astnili veejn diskuse k aktulnm (politickm, spoleenskm, kulturnm) problmm (s nadszkou, aby intelektulov neumrali pdem z knihovnickch schdk, ale spe v revolun vav).