Oldřich I. Brněnský
Nedá se přesně říci, kdy se Oldřich narodil. Snad někdy v 60. létech 12. století. Otec Konrád (údělník v Brně) si vzal jeho matku Virpirku již v roce 1054. V září 1092 Konrád (tehdy už český kníže) umírá, nejpozději po jeho smrti se otcovské dědictví dělí (je možné, že když získal na začátku roku 1092, když se Konrád stal knížetem a úděl přenechal synům – ovšem to není nijak dokázané), musel být již zletilý, na přelomu století byl stařešinou rodu.
Oldřich zdědil Brněnsko, jeho mladší bratr Litold Znojemsko.
O jeho samostatné vládě na Brněnsku se toho příliš neví.
V roce 1097 byl Oldřich českým knížetem Břetislavem II.zajat a na nějakou dobu držen v kladském hradu. Na jak dlouho se neví, maximálně 2 roky, zřejmě ale po daleko kratší dobu. Kníže Břetislav nevěřil moravským údělníkům a oznamovalo to jeho další postup.
V roce 1099 nechává kníže Břetislav udělit Čechy v léno svému bratru Bořivojovi. Obešel tak podle seniorátu právo Oldřicha, který se měl stát knížetem po smrti Břetislava. Chtěl tak vyloučit moravské Přemyslovce z vrchní vlády, tu udržet v rukou bratrů a synů. Poté se kníže vydal s vojskem na Moravu a Oldřichovi s Litoldem jejich úděly vzal, udělil je příštímu knížeti Bořivojovi. Zkrátko Břetislav umírá a knížetem se stává skutečně Bořivoj.
Oldřich mezitím v Říši přemlouvá a uplácí krále Jindřicha, Jindřich mu udílí Čechy v léno. Oldřich rozhlašuje v Německu možným spojencům a svým příbuzným, že se v Čechách válejí hroudy zlata na zemi, vojsko skutečně poté shromáždí a táhne do Čech. Nemá však dostatečnou podporu českých velmožů a olomoučtí údělníci se blíží v čele svých družin na pomoc Bořivojovi. Proto se v srpnu 1101 nestřetne s Bořivojem u Malína. Vrací se do svého údělu, ze kterého ho již Bořivoj nedokáže vyhnat. Po neúspěchu stahuje z politického života, neví se, snad nějak podporuje pokusy Svatopluka o převzetí trůnu (1105, 1107), sám na převzetí trůnu rezignoval.
Umírá v roce 27.3. nebo 11.11. 1113, krátce předtím, po smrti bratra Litolda dočasně spravuje i Znojemsko.
Společně s bratrem Litoldem založili klášter v Třebíči a nadali ho rozsáhlými pozemky. Mělo se tak stát v roce 1101.
S neznámou manželkou měl syny Vratislava, Vladislava, Spytihněva a zřejmě i dceru Naději.