Jindřich
Syn českého knížete Vladislava I. a Richenzy z Bergu.
Společně s bratry Vladislavem a Děpoltem pobýval za vlády strýce Soběslava ve zlaté kleci v Praze. Po strýcově smrti se stal knížetem jeho bratr Vladislav, ale záhy musel čelit vzpouře nespokojené šlechty, která se spojila s moravskými údělníky. V bitvě u Vysoké (1142) byli bratři poraženi. Děpolt dále bránil Pražský hrad, Vladislav jel do Říše pro pomoc. O Jindřichovi informace nejsou.
S knížetem se jeho bratr vypravil na II. křížovou výpravu v letech 1147-1148. Do Svaté země se české vojsko nedostalo, z Byzance se přes Rusko vrátilo domů. S bratrem se účastní tažení do Polska (1157), ovšem během slavného tažení Vladislava do Itálie v létě 1158 zůstává doma a je regentem knížectví.
Jindřich umírá po roce 1169 a vždy stál po boku bratra - knížete a krále Vladislava. Bratry jistě pojilo upřímné přátelství, mezi Přemyslovci spíše výjimka.
Byl ženat s Markétou (zemřela před 19.1. 1186), měl dvě dcery Markétu a Alžbětu a syna Jindřicha Břetislava, pozdějšího pražského biskupa a knížete.