Jaroslav z Hruštice

Šlechtic, předek několika šlechtických rodů a pravděpodobně zakladatel hradu Valdštejn, 1234 - 1269

Jaroslav z Hruštice je jedním z posledních členů rodu mocných Markvarticů. Ve své době stál sice trochu ve stínu svého bratra Havla z Lemberka, ale z genealogického hlediska byl významnou osobností rodu, jelikož od jeho potomků (Beneše z Dětenic, Havla z Rohozce, Voka z Rotštejna, a Zdeňka z Valdštejna) se dále rozlišovaly nové šlechtické rody. Jaroslav byl nejstarším synem děčínského kastelána Markvarta II. z Března a Hostilky neznámého rodu, snad z rodu Buziců. Jeho sídlo bývalo na hruštické tvrzi u Turnova, kdy se tak nazýval (1238-1239). Pravděpodobně také právě on byl stavitelem hradu Valdštejna.

Původní znak Markvarticů. Zdroj: Historická šlechta

Do roku 1239 byl královským purkrabím na saském hradě Königsteinu v Budyšínském kraji. A dlouho po té, až r. 1262, opět královským purkrabím na Boleslavském hradě. Mezitím se v politice nepříliš ukazoval. Patřil však mezi poslední kastelány na mladoboleslavském hradě po starém vzoru. Později jsou purkrabí ustanovováni pouze jako velitelé hradní posádky a nikoliv jako správci kraje, aniž by disponovali větší vojenskou hotovostí. Pozoruhodné také je, že právě mezi těmi dvěma vzdálenými hrady se rozkládalo objemné markvartické území. Markvartici se na politické scéně vyskytují spíše až po válečné hrozbě mongolských nájezdů. Tehdy stáli spolu s Rýzmburky či Hronovici na straně krále Václava I. a otevřeně vystoupili proti jeho synu Přemyslu Otakarovi II., který odmítl podpořit otce při křížovém tažení proti císaři Fridrichovi II.

Dva roky na to (1249), po porážce a smíru Přemyslově, král bohatě odměňoval své přívržence. Přesto využíval své příznivce v úřadech hlavně jak pro kontrolu svého syna, tak pro chystanou trestnou výpravu do Bavor, které se účastnil i Jaroslav. V té době (1251) se také znovu objevuje v politice.

Po Václavově smrti (+1253) se jeho někdejší příznivci opět stahují do ústraní. Jaroslavův bratr se nového krále Přemysla II. sice přidržel, ale zanedlouho i on, spolu s dalšími, ztrácí co nabyl za minulého krále.

Jaroslav z Hruštice se dál při královském dvoře vyskytoval jenom velice výjimečně. Jako většina šlechty, i on se zde objevil v souvislosti s královou svatbou nebo případně při jiných okázalých slavnostech; ale po funkci boleslavského kastelána jiných úřadů neobdržel. Roku 1268 byl s jinými šlechtici přítomen zřeknutí se nároku korutanského knížete Oldřicha na svoji zem ve prospěch Přemysla II. Naposledy se na pražském dvoře vyskytnul těsně před Vánoci.

V literatuře bývá někdy zaměňován i se svým synovcem Jaroslavem z Turnova (1272-1289).

Diskuse: Markvartici, Páni z Polné