Jarek II. z Železnice
syn Budivoje (Buzka) II. z Železnice a Bolky (z Lemberka ?). Za manželku pojal Ernuši Hádačovu z Rovně († 1451). Přestože se tento český šlechtický rod vyskytuje v dějinách bezmála po dvě staletí, zůstává znám spíše jen regionálně než z některých významných událostí vysoké politiky nebo významných dvorních úřadů.
Rod erbu černé orlice (která je dosazena pravděpodobně i jako součást městského znaku Železného Brodu), se již záhy na počátku 14. věku rozdělil do dvou větví z nichž si jedna vystavěla nedaleko Jičína hrad Železnici a druhá o něco později hrad Pecku, po nichž se střídavě psali.
Rodokmen pánů z Železnice podle Jiřího Zoula Sajbta, PÁNI Z ŽELEZNICE, Několik poznámek k dějinám významného rodu Jičínska a Podkrkonoší, Z Českého ráje a Podkrkonoší 34/2021, s. 21.
Železnický hrad však brzy zpustnul, a tak i z držení rodu záhy vyšel a potomci pánů z Železnice se tak vyskytují na rozličných místech severovýchodních Čech. Za nejvýraznější postavu rodu bychom mohli označit právě Jarka z Železnice, odjinud z Pecky.
Roku 1399 se o něm činí první písemná zmínka, kdy byl členem panské jednoty. Na svých panstvích činil kostelům různá dobrodiní. Věnoval i štědré nadání jablonskému kostelu na panství lemberském. Dokonce zdědil po svém „tetěném bratru" Haškovi z Lemberka i jeho hrad Lemberk. Nějaký čas bezpochyby na Lemberce také sídlil a v jeho souvislostech se vyskytuje mezi lety 1402-1411; býval zde ale nejspíše jen spoludržitelem.
S Lemberkem dědil též panství semilské (1406-1409) a v témže čase mu náleželo i Smiříčno (dnešní Mříčná).
Skrze manželství s dcerou Markvarta z Rovně na Chrudimsku vešel i do držení některých tamních zboží. Roku 1426 byl pánem ve Verdeku na Královédvorsku.
Jeho hlavním sídelním panstvím mu však byl hrad Pecka (1407-1432) ve východních Čechách. Jako přísně katolický pán, hájíce tytéž řády na svém území, byl počátkem srpna r. 1432 na svém hradě obležen sirotčím vojskem. Zároveň s jeho hradem byly obleženy ještě další dva katolické hrady. Pecka však vzdorovala až přes Hromnice příštího roku (1433), kdy s nimi tehdy Jarek z Pecky uzavřel smlouvu o příměří.
Za ústupky řádu podobojí na jeho panství mu hrad i nadále zůstal. Zemřel někdy po Vánocích r. 1434.
Po jeho smrti dědil peckovské a semilské panství jeho syn Vaněk (1434-1463), přítomen r. 1440 na krajském sjezdu v Čáslavi.