Jan Kepka z Chlumu

Jan Škvrňák
Šlechta
Jan řečený Kepka z Chlumu sezením na Svojkově byl méně významný český šlechtic, který proslul především doprovodem mistra Jana Husa do Kostnice. Tento muž se s pražským učencem skutečně spřátelil a snažil se ho u koncilu hájit - sám mistr Jan svého jmenovce označuje jako "věrného a statečného rytíře a mého dobrého dobrodějce." Po smrti Husově Jan z Chlumu působí ve službách královny Žofie v Mělníku. Po vypuknutí války se účastní Čáslavského sněmu, drží hrad Pihel a zřejmě krátce poté umírá.

Jak bylo řečeno, Jan, řečený Kepka z Chlumu pocházel z jedné chudších větví rytířů z Chlumu, sídlící na severočeském hradě Svojkov. Jeho rod byl zřejmě v služebném postavené vůči Berkům z Dubé, sídlících na hradě Lipé (Česká Lípa). Jan, stejně jako jeho předci používal červeno-stříbrný erb stupně, Chlum podle kterého se rod původně psal, se nalézá u Mladé Boleslavi.

Janův otec se jmenoval Henzlín nebo Ješek (vše podoby jména Jan), matka není známá. Budoucí Husův přítel měl ještě bratra Petra z Chlumu (snad on působil jako purkrabí na Lichnici do r. 1421) a Viléma (zmiňovaný pouze v roce 1425). Zajímává je Janova přezdívka, Kepka je ve staročeštině zdrobnělina pro ženský pohlavní orgán, ale také označení člověka nestoudného a bláznivého. Jak k přezdívce severočeský nižší šlechtic přišel, známo není. Nezdá se, že by odpovídala jeho charakteru.

Erb Všejamských z Chlumu, Janových vzdálených příbuzných

Jan z Chlumu vkročil do nám známé historie v polovině roku 1399 (možná už v roce 1397, pokud v Bukovině sídlící šlechtic Hancscho de Swoykow residens in Bucwin je on) v době vrcholícího sporu mezi Václavem IV. a Panskou jednotou - a to na straně českého krále. Se straníky panovníka Panská jednota uzavírá příměří od 15. července do 6. ledna 1400.1

V této době snad vlastní majetky zřejmě ještě ve svých rukách nemá. Až na počátku roku 1402 mu jeho otec Henzlín místo jeho dědictví dává peníze. O kolik a jaké dědictví šlo, v pozůstacích zemských desek, není.2 Kepkovi určitě patřily Heřmanice, kde před rokem 1434 zapsal plat Kateřině, řečené Vysoké. To ale není jediný plat zde, nejpozději v roce 1416 zde měl plat i Husův stoupenec, právník Jan z Jesenice, a to 8 kop grošů.3

Na další zmínku o Janu z Chlumu je nutné čekat více než dekádu. V roce 1414 působí ve službách římského a uherského krále Zikmunda Lucemburského, nejdříve v Itálii, později je mu svěřen jeho životní úkol - doprovázet mistra Jana z Husince na kostnický koncil, kde se má rozhodovat o jeho kacířství.

Jan Hus vyrazil do Kostnice 11. října 1414 v doprovodu Jana z Chlumu. Pražského reformátora doprovázel právník Jan z Rejnštejna zvaný Kardinál a bakalář Petr z Mladoňovic jako sekretář Jana z Chlumu. Později se připojil jediný pán v celé sestavě, Václav z Dubé a Líšna. Do Kostnice dorazili 3. listopadu, společně se vzdáleným příbuzným Jana, Jindřichem Lacembokem z Chlumu. Následující den se oba rytíři z Chlumu dostavili k papeži Janu XXIII., aby ho informovali o příjezdu Jana z Husi a jeho ochranném glejtu. Papež slíbil bezpečnosti Jana Husa. Lacembok následně vyrazil za Zikmundem, referovat a vyžádat si další instrukce.

Jan z Chlumu bydlel s Husem ve stejném domě, ve svých dopisech mistr pražské univerzity píše, že Jan Kepka hájí Husovu nevinu, jinde se zmiňuje, že tento šlechtic přemlouvá teologa ke smírnému řešení obvinění kacířství.

Václav Brožík: Mistr Jan Hus před Kostnickým koncilem, 1883. Jan z Chlumu vpravo v červeném. Zdroj: WmC

Dne 28. listopadu 1414 je Hus i přes námitky Jana z Chlumu předveden před kardinály, kde byl tázán na teologické otázky a později zatčen (i zde se Jan z Chlumu snaží odporovat) a nakonec převezen do dominikánského kláštera. Tam Jan z Hus stráví v internaci období od 6. prosince do 24. března 1415, později je vězněn na hradu Gottlieben.

Český šlechtic se nevzdává a v polovině prosince na kostnické kostely nechává přibít manifesty, žaloby na papeže, který v jeho očích nerespektuje Zikmundův ochranný glejt pro mistra Jana Husa. Zásadní vliv to ovšem nemá, stejně jako stížné listy českých a polských pánů z května 1415.

Hus je souzen, Jan z Chlumu a Václav z Dubé se mohou zúčastnit slyšení Husa, ale pomoci mu nejsou schopni dát. Jan z Chlumu ostentativně Husovi před koncilem podává ruku a 5. července nábádá mistra Jana, aby odvolal, což se nakonec nestane.

Jana z Chlumu v filmu Jan Hus z roku 1954 hrál Gustav Hilmar (vpravo). Zdroj: čsfd.cz

Další zmínka o Janu ze Svojkova je z roku 1416, kdy mu a jeho bratrovi Petrovi skupina dvořanů v čele s královniným hofmistrem Janem Kyjatou ze Zásady slibuje 3. července splatit dluh 50 kop grošů a to na sv. Havla, čili v polovině října téhož roku. S Kyjatou se Kepka znal zřejmě dost dobře, společně potvrzují usnesení manů hradu v Mělníce 8. října 1418, že nebudou nic prodávat, ani zastavovat duchovním. Kyjata je hofmistrem královny Žofie, Jan z Chlumu jejím purkrabím na Mělníku. K pukrabství Jan z Chlumu na konci listopadu dokoupil i rychtářství.4

V roce 1419 Zikmund Lucemburský slibuje Janu z Chlumu zaplatit horentní sumu 3000 uherských dukátů. Není jisté, zda jde o služné Jana Kepky, nebo jiného Jana z Chlumu, z rodu Slavatů na Košumberku.5 Kepka je ovšem přesvědčeným husitou. Jako držitel hradu Pihel se účastní v červnu 1421 sněmu v Čáslavi, kde je Zikmund odmítnut českým králem a jsou přijaty jako závazný program 4 pražské artikuly.6 Bývalý hasištejnský hrad Pihel nevydrží v rukou Jana z Chlumu příliš dlouho, následující rok ho dobývají Lužičané.7

Nejpozději 13. ledna 1425 je Husův průvodce Johannes dictus Kepka de Chlum mrtev, jeho bratr ho označuje jako nebouh bratr muoj.8

Diskuse: Páni z Chlumu (erbu stupně)

Základní literatura:

Jaroslav Panáček: Jan Kepka z Chlumu na Svojkově, průvodce Husův do Kostnice: věnováno 600. výročí mučednické smrti Mistra Jana Husa. In: Bezděz : vlastivědný sborník Českolipska Česká Lípa : Vlastivědný spolek Českolipska Sv. 24, (2015), s. 209-219.

August Sedláček: Něco o Husových průvodcích do Kostnice. Časopis Společnosti přátel starožitností českých v Praze Praha : Společnost přátel starožitností českých Roč. 29, (1921 [vyd. 1922]), s. 49-61.

  1.  AČ 1, s. 61-62. ↩︎

  2.  Pozůstatky desk zemských Království českého r. 1541 pohořelých, díl I. (Emler), s. 598 ↩︎

  3.  AČ 26, s. 187, Pozůstatky desk zemských Království českého r. 1541 pohořelých, díl II. (Emler), s. 124. ↩︎

  4. Archiv český 15, s. 174-175, AČ 3, s. 491-492. ↩︎

  5. CPL I, č. 453, s. 122. https://www.monasterium.net/mom/CZ-NA/ACK/1473/charter?q=chlumu ↩︎

  6.  Archiv český 3, s. 226-230. ↩︎

  7.  CDLS II/1 (1419-1428), s. 99. ↩︎

  8. Archiv český 26, s. 377-378. ↩︎