Dobové dokumenty

České kroniky pozdního středověku

Písemné prameny, s jejichž pomocí se lze přiblížit poznání minulosti, zpravidla rozlišujeme na prameny úřední (diplomatické) a vyprávěcí (narativní). Tento text představí ve stručnosti české vyprávěcí prameny pozdního středověku. Nejznámějšími a patrně nejatraktivnějšími prameny tohoto druhu jsou kroniky – rozsáhlejší texty, které obsahují chronologicky řazené texty o historii, jíž autor často hodnotí a někdy i doplňuje o přepisy důležitých historických dokumentů. Pokud se jedná o pouhé popisné zaznamenávání událostí, nazývá se text letopis.

Kronika tzv. Galla anonyma - kniha první

První polská kronika, vzniknuvší několik let před dílem Kosmy (mezi l. 1112 - 1117) v originále Cronicae et gesta ducum sive principum Polonorum byla sepsána neznámým mužem, zřejmě členem kanceláře Boleslava Křivoústého, který je později označován jako Gall anonym.

Návrh spojenecké smlouvy mezi Václavem II. a Filipem IV. Sličným

Na jaře roku 1301 vymřeli v Uhrách po meči Arpádovci a díky podpoře uherských magnátů se podařilo Přemyslovcům nebývale rozšířit území. Českému králi Václavovi II. patřila nejen česká, ale i polská koruna a jeho syn Václav III. byl zvolen uherským králem Ladislavem V. Posilování moci a vlivu přemyslovské dynastie však bylo trnem v oku papeže Bonifáce VIII. a papežem dosud neuznaného římského krále Albrechta Habsburského.