V současné době již existuje více věrohodných informací o této postavě, která se stala obětí antagonistických vztahů mezi králem českým, Václavem IV. a arcibiskupem Janem z Jenštejna. Jediným jeho „proviněním“ bylo, že jako oddaný úředník obětavě plnil příkazy svého nadřízeného.
14. srpna 1431 byly u Domažlic na hlavu poraženy intervenční sbory 4. křížové výpravy vyhlášené proti nepoddajné kacířské zemi. Papežská kurie dospěla se skřípěním zubů a se sebezapřením k závěru, že s husity bude nutné zahájit jednání. Iniciátor této poslední kruciáty kardinál Cesarini proto svolal s podporou římského krále Zikmunda do Basileje koncil, kde mělo dojít konečně k nějakému narovnání s husity. Jedním z bodů rokování na koncilu bylo i projednání husitského programu, který zastřešovaly čtyři pražské artikuly.