Jošt Lucemburský

[Ježek]

O Meluzínì a celém tom mýtu toho napsal mnoho Martin Nejedlý, Støedovìký mýtus o Meluzínì a rodová povìst Lucemburkù (vyšlo loni), pøedtím Fortuny kolo vrtkavé - mìlo by to všechno být na stránkách Kosmase.

Ano, nìkterým velmi úzké specifické téma, ovlivnìné fr. historiografií, vystaèí na celou publikaèní kariéru ...

[Bertoldus, frater Templi]

No jo, ale on to umí dost dobøe, i když je pravoud, že by to asi chtìlo nìjaký posun ...

[Zany]

Vybrat dostateènou èástku pro postavení sochy markrabìte Jošta na brnìnském Moravském námìstí je hlavním cílem nedávno založeného obèanského sdružení Jošt Moravský. Jezdecká socha markrabìte moravského a øímského krále by mìla zdobit prostor pøed kostelem svatého Tomáše už na podzim roku 2010.

více zde:
http://zpravy.idnes.cz/brno.asp?c=A0803 ... 7_brno_taj

[Guest]

Ze podle te fotky co si sem dala asi umrel na tezky upal

ja sem jaroslav jošt z mìstce kralové a ty sememu pøedkovy nebudes posmívat!!!!když se stal øimskym králem tak se opalil

[Ježek]

ja sem jaroslav jošt z mìstce kralové a ty sememu pøedkovy nebudes posmívat!!!!když se stal øimskym králem tak se opalil

Spíš nám nìco o svém pøedkovi nìco povìzte. Toto téma není prvoplánovì o vás, anonyme, ale spíš o nìm ...

[slavicekvac]

Ještì k Joštovi. Zajímavé je, že patøil ke vzdìlancùm své doby. Prý mìl rozsáhlou knihovnu se spoustou spisù, sám také rukopisy opisoval, dopisoval si s italskými humanisty a Mistr Jan Hus mu zaslal jeden z Wiklefových spisù, asi jako dárek.

12. Historici hodnotí Jošta. Před 600 lety byl králem
Zdroj: Mladá fronta Dnes
Datum vydání: 22.10.2010
Odkaz: http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp
Ročník: 20
Číslo: 246
Strana: 4
Autor: (str)
Rubrika: Brno
Mutace: Brno
Pořadí: 1
Oblast: Celostátní deníky
BRNO
Mnozí ho považují za výjimečně schopného politika a finančníka, jiní oponují, že byl špatným panovníkem, který zanechal Moravu v troskách. Jisté je, že markrabě Jošt zůstává i 600 let po své smrti zásadní figurou českých dějin. Málokdo však tuší, že markrabě jezdil do Brna za teplem a rád pobýval na hradu Veveří. I to včera zaznělo na vědecké konferenci Morava v časech markraběte Jošta, na kterou do Brna přijeli historici z celé republiky. Setkali se u příležitosti šestistého výročí zvolení Jošta Lucemburského římským králem.
Moravský markrabě z dynastie Lucemburků, braniborský kurfiřt a konečně i římský král. Tím vším byl Jošt, který od konce čtrnáctého století až do své smrti roku 1411 citelně ovlivňoval dění v českém království. "Panoval v obtížném období. Církev rozdělovalo papežské schizma, Anglie a Francie proti sobě už dlouho válčily a na Evropu dopadaly morové rány. Krize se nevyhýbaly ani Moravě," říká Libor Jan z Historického ústavu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.
Moravského markraběte popisuje jako nadaného, schopného a vzdělaného muže. "Jošt četl humanistické autory, s některými byl i ve styku, studoval latinské texty. Navíc to byl člověk velmi zbožný," vypráví Jan.
Jošt a moravští Lucemburkové vůbec se významně podepsali na rozvoji jihomoravské oblasti. Přebudovali historické jádro Brna a dali mu základy dnešní podoby, zakládali kostely i kláštery. Například augustiniánský klášter při kostele svatého Tomáše i klášter kartuziánů v Králově Poli jsou díla Joštova otce Jana Jindřicha, který také zastával funkci moravského markraběte. "Jošt i ostatní Lucemburkové měli Brno jako své sídelní město rádi. Pobývali tu hlavně v zimě, protože je na jižní Moravě relativně teplo a také to měli blízko do Vídně," vysvětluje Jan.
Joštovým brněnským zázemím byl Špilberk, často ale využíval i komnat hradu Veveří. Roku 1410 byl Jošt zvolen římským králem, vrchol své politické kariéry si však příliš neužil. Za necelé čtyři měsíce zemřel na hradě Špilberk a jeho ostatky dodnes leží v kostele svatého Tomáše na Moravském náměstí.
Foto popis|
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Brno

[Przemysl de Nyestieyky]

Mnozí ho považují za výjimečně schopného politika a finančníka, jiní oponují, že byl špatným panovníkem, který zanechal Moravu v troskách.

Negativně na Jošta nahlížejí především starší historici. Moderní komplexnější a netendenční studie pohled na něj naštěstí přehodnocují a hodnotí jeho působnost v rámci evropskopolitickém nikoliv úzkoprse regionálním.

"Jošt i ostatní Lucemburkové měli Brno jako své sídelní město rádi. Pobývali tu hlavně v zimě, protože je na jižní Moravě relativně teplo a také to měli blízko do Vídně," vysvětluje Jan.

Druhá část tohoto tvrzení mi příjde trochu zavádějící. Je pochopitelné, že když zde měli svoje sídlo, že tam také budou trávit nejvíce času. Že by byl znatelný teplotní výkyv mezi Prahou a Brnem mírně pochybuji a to, že by se na zimu schovávali přímo v Brně, to odmítám otevřeně.
Shrnu-li kupř. Joštovy zimní pobyty mimo Brno, pak nám (velice zhruba) vychází, že se v letech 1370, 1377, 1383, 1384, 1387, 1391, 1394, 1397... zdržoval z podstatné části v Praze, v jiných letech přes zimu naopak v Olomouci (a ze zkušenosti vím, že na Přerovsku bývá mnohdy v zimě větší mráz než v Krkonoších!). Takže tato hypotéza je lichá a troufám si tvrdit, přestože L.Jana považuji za autoritu, že po věcné stránce neobstojí. Záleží však, zda nebyla vytržena z kontextu...?
Což se markraběcího pobytu týče, tak zde spíše vychází najevo, že se Jošt zdržoval především v těch místech, u kterých to vyžadovala politicko-diplomatická nutnost, nikoliv roční období. To potvrzují jeho itineráře a taktéž novodobější studie zabývající se jeho osobností.

[Ježek]

Zajímal by mne váš názor na vztah Jošta k Janu Soběslavu na přelomu 70. a 80. let 14. století, konkrétně Joštovu úlohu při dosazení Jana do úřadu litomyšlského biskupa a pokusu o obsazení olomouckého.

Chtěl Jan Soběslav hrát v rámci království hrát významější roli než jen druhořadé kníže na Moravě? Nebo postupoval v součinosti s bratry a s zastávaným úřadem by mohl prosazovat jejich zájmy? Nebo chtěl Jošt jenom získat majetky svého bratra a posílit tak zeměpanskou komoru?

[Przemysl de Nyestieyky]

Chtěl Jan Soběslav hrát v rámci království hrát významější roli než jen druhořadé kníže na Moravě? Nebo postupoval v součinosti s bratry a s zastávaným úřadem by mohl prosazovat jejich zájmy? Nebo chtěl Jošt jenom získat majetky svého bratra a posílit tak zeměpanskou komoru?

Původně jsem na tuto otázku ani nechtěl odpovídat, ale když se toho zatím nechopil nikdo jiný...
Po pravdě řečeno, ona byla pro nejmladšího bratra církevní dráha to nejlepší, čeho se mu mohlo dostat. Ale obecně tomu moc nebylo přáno, zvláště v takto vysokých sférách, protože ten vliv pak už byl mimořádný a z toho měl strach i jejich bratránek Václav, který tu volbu většinou smečoval vlastními kandidáty.
Já se domnívám, že jim šlo o společnou politiku, jak to znali už od svého otce. To, že se Prokop šprajcnul a Jošta nerespektoval byla jiná věc.
Co však bylo mocnějšího než světská i duchovní moc v rukou jednoho rodinného klanu?

[Ježek]

Já se domnívám, že jim šlo o společnou politiku, jak to znali už od svého otce. To, že se Prokop šprajcnul a Jošta nerespektoval byla jiná věc.
Co však bylo mocnějšího než světská i duchovní moc v rukou jednoho rodinného klanu?

Kdyby ale šlo o společnou politiku všech bratrů, tak se všichni tři dohodnou na přesných podmínkách odstoupení majetků Jana Soběslava. To se zřejmě nestalo a začala I. markraběcí válka, jejíž důvodem byl zřejmě spor o tyto majetky.

[KOMOŃ]

To se zřejmě nestalo a začala I. markraběcí válka, jejíž důvodem byl zřejmě spor o tyto majetky.

Přesněji řečeno si Jošt přivlastnil majetek, který mu původně patřit ani nemohl...

[Ježek]

To se zřejmě nestalo a začala I. markraběcí válka, jejíž důvodem byl zřejmě spor o tyto majetky.

Přesněji řečeno si Jošt přivlastnil majetek, který mu původně patřit ani nemohl...

To se neví. Závěť Jana Jindřicha mluvila o tom, že když Jan Soběslav zemře, tak majetek připadne Prokopovi. Jan Soběslav zemřel až v 90. letech.

[KOMOŃ]

To se zřejmě nestalo a začala I. markraběcí válka, jejíž důvodem byl zřejmě spor o tyto majetky.

Přesněji řečeno si Jošt přivlastnil majetek, který mu původně patřit ani nemohl...

To se neví. Závěť Jana Jindřicha mluvila o tom, že když Jan Soběslav zemře, tak majetek připadne Prokopovi. Jan Soběslav zemřel až v 90. letech.

A není se vzdání všech světských statků skoro stejné?

[Ježek]

A není se vzdání všech světských statků skoro stejné?

Pro Jošta evidentně ne.

[KOMOŃ]

A není se vzdání všech světských statků skoro stejné?

Pro Jošta evidentně ne.

To mi úplně stačí

[Przemysl de Nyestieyky]

Koukám, že se debata rozmělnila na úroveň základní školy... což je asi dostatečně výmluvná odpověď a i důvod netrávit nad ní další čas...

[Ježek]

Koukám, že se debata rozmělnila na úroveň základní školy... což je asi dostatečně výmluvná odpověď a i důvod netrávit nad ní další čas...

Nikoliv. První markraběcí válka celkem bortí představu o společné bratrské politice.

[KOMOŃ]

Koukám, že se debata rozmělnila na úroveň základní školy... což je asi dostatečně výmluvná odpověď a i důvod netrávit nad ní další čas...

Tohle může napsat každý, když mu dojdou věcné argumenty.Já se rád nechám přesvědčit.Nejsem zrovna případ, který bude fanaticky obhajovat fanatiky.Ale rozhodně nezměním názor na určitou problematiku jenom proto, že se nějaká "moderní histografie" (co to vůbec je?), snaží opravit názor na Jošta.Rád si něco přečtu.Pokud možno pádný argument.
Navíc, pokud se nepletu, nás zajímá právě ta úzkoprsá problematika Jošt x Prokop...

[Napo_Leon]

Navíc, pokud se nepletu, nás zajímá právě ta úzkoprsá problematika Jošt x Prokop...

To byl mocenský střet, oba se snažili upravit závěť Jana Jindřicha o rozdělení moci v markrabství. To obhájit nelze. Jošt byl ješitnější, lakomější a vypočítavější, než-li Prokop. V zájmu objektivity je nutno říci, že Jošt byl i mnohem schopnější.

[Przemysl de Nyestieyky]

Tohle může napsat každý, když mu dojdou věcné argumenty.

Zatím jsem si nějaké přehršle argumentů nevšiml, ale když myslíš, že už došly, sotvaže stačily začít....

Ale rozhodně nezměním názor na určitou problematiku jenom proto, že se nějaká "moderní histografie" (co to vůbec je?), snaží opravit názor na Jošta.Rád si něco přečtu.Pokud možno pádný argument.

Tak především - historiografie, jak už jen rozborem toho slova lze vyvodit, je "popis dějin", dějepisectví. Možná, že Tebe nezajímá moderní historiografie, já sám nezřídka používám taky starší práce, ale v některých momentech jsou nové studie potřebné a nevyhnutelné, protože spousta věcí již byla historicky vyvrácena nebo se často dodnes ze setrvačnosti nesprávně opisuje.
A pokud si rád něco přečteš, pak Ti rád doporučím celou řadu literatury - k Joštovi a jeho dvoru toho je dnes čím dál víc a některé práce jsou opravdovou lahůdkou bez zastaralých klišé typu, že Jošt byl chamtivec, prospěchář, zloděj, intrikář, původce bratrovražedných válek apod. Současní historici si dali tu práci, že jeho činnost posuzují podle písemných pramenů a dalších vyhodnocení a ne podle toho, jak se jevil dějepiscům, když tato věda byla v plenkách a k utvoření názoru stačilo co jedna paní povídala nebo jiný pán v časopise pro mládež napsal.

Navíc, pokud se nepletu, nás zajímá právě ta úzkoprsá problematika Jošt x Prokop...

A pokud nejsem já ještě zcela mimo, tak tohle téma je obecně věnované Joštovi. Kromě toho, že po jisté odmlce toto téma znovu otevřel Ježek otázkou směřovanou na vztah Jošta k Janu Soběslava...
Tak a teď už s absencí zbytečných okecávek a můžeš snášet první argumenty, že Jošt připravil chudáka Jana Soběslava o svůj podíl, potupně ho zapsal do církevní školy a tím tak nespravedlivě připravil Prokopa o jeho poctivý podíl, a nebýt Prokopovy odvahy, tak přípravil i krále Václava o jeho korunu....