12. Historici hodnotí Jošta. Před 600 lety byl králemKaterina píše:Ještě k Joštovi. Zajímavé je, že patřil ke vzdělancům své doby. Prý měl rozsáhlou knihovnu se spoustou spisů, sám také rukopisy opisoval, dopisoval si s italskými humanisty a Mistr Jan Hus mu zaslal jeden z Wiklefových spisů, asi jako dárek.
Zdroj: Mladá fronta Dnes
Datum vydání: 22.10.2010
Odkaz: http://zpravy.idnes.cz/mfdnes.asp
Ročník: 20
Číslo: 246
Strana: 4
Autor: (str)
Rubrika: Brno
Mutace: Brno
Pořadí: 1
Oblast: Celostátní deníky
BRNO
Mnozí ho považují za výjimečně schopného politika a finančníka, jiní oponují, že byl špatným panovníkem, který zanechal Moravu v troskách. Jisté je, že markrabě Jošt zůstává i 600 let po své smrti zásadní figurou českých dějin. Málokdo však tuší, že markrabě jezdil do Brna za teplem a rád pobýval na hradu Veveří. I to včera zaznělo na vědecké konferenci Morava v časech markraběte Jošta, na kterou do Brna přijeli historici z celé republiky. Setkali se u příležitosti šestistého výročí zvolení Jošta Lucemburského římským králem.
Moravský markrabě z dynastie Lucemburků, braniborský kurfiřt a konečně i římský král. Tím vším byl Jošt, který od konce čtrnáctého století až do své smrti roku 1411 citelně ovlivňoval dění v českém království. "Panoval v obtížném období. Církev rozdělovalo papežské schizma, Anglie a Francie proti sobě už dlouho válčily a na Evropu dopadaly morové rány. Krize se nevyhýbaly ani Moravě," říká Libor Jan z Historického ústavu Filozofické fakulty Masarykovy univerzity.
Moravského markraběte popisuje jako nadaného, schopného a vzdělaného muže. "Jošt četl humanistické autory, s některými byl i ve styku, studoval latinské texty. Navíc to byl člověk velmi zbožný," vypráví Jan.
Jošt a moravští Lucemburkové vůbec se významně podepsali na rozvoji jihomoravské oblasti. Přebudovali historické jádro Brna a dali mu základy dnešní podoby, zakládali kostely i kláštery. Například augustiniánský klášter při kostele svatého Tomáše i klášter kartuziánů v Králově Poli jsou díla Joštova otce Jana Jindřicha, který také zastával funkci moravského markraběte. "Jošt i ostatní Lucemburkové měli Brno jako své sídelní město rádi. Pobývali tu hlavně v zimě, protože je na jižní Moravě relativně teplo a také to měli blízko do Vídně," vysvětluje Jan.
Joštovým brněnským zázemím byl Špilberk, často ale využíval i komnat hradu Veveří. Roku 1410 byl Jošt zvolen římským králem, vrchol své politické kariéry si však příliš neužil. Za necelé čtyři měsíce zemřel na hradě Špilberk a jeho ostatky dodnes leží v kostele svatého Tomáše na Moravském náměstí.
Foto popis|
Regionální mutace| Mladá fronta DNES - Brno