Jošt Lucemburský

[acoma]

Syn Jana Jindøicha a Markéty Opavské. Pøiznávám, že jinak o nìm nic moc kloudného nevím. Akorát, že byl provorozený, ctižádostivý až "na pùdu" a stal se dokonce øímským králem. Své postoje mìnil podle svých mocenských cílù, potøeb a tužeb. Jošt Lucemburský byl dokonce v podezøení ze smrtelné otravy Jana Zhoøeleckého.



Václav IV., Karel IV. A Jošt Lucemburský

[p(o)sel z budoucnosti]

Ze podle te fotky co si sem dala asi umrel na tezky upal

[Jiří Motyčka]

...Pøiznávám, že jinak o nìm nic moc kloudného nevím. Akorát, že byl provorozený, ctižádostivý až "na pùdu" a stal se dokonce øímským králem...

Ano, z pohledu mé malièkosti nechvalnì proslulý Lucemburk pøedevším tím, že pøestože byl svým bratrancem, øímským a èeským králem Václavem jmenován jako jeho øíšský generální zástupce pro Itálii, neváhal se proti svému královskému pøíbuznému postavit vedle Rožmberkù do èela odbojné panské jednoty v r. 1394. Za tyto "zásluhy" obdržel úøad hejtmana Èeského království. Co více dodat pro dokreslení charakteru tohoto Lucemburka?
Øímským králem se stal v r. 1410...

[Przemysl de Nyestieyky]

...neváhal se proti svému královskému pøíbuznému postavit..

Možná mìl být dùslednìjší... možná že by byl schopnìjší než Václav IV., i když se jeho bratr markrabì Prokop zdá být "rozumìjší"...?
(A neøíkám to pro svoji zaujatost vùèi Václavovi, ani proto, že byl Jindøich Nístìjka z Valdštejna oblíbencem a vìrným dvoøanem markrabìte Jošta. )

[Jiří Motyčka]

...možná že by byl schopnìjší než Václav IV...

Ano, to nelze vylouèit. Když mnì ale, nemùžu si pomoct, povahovì pøipadá trochu podobnej svému bratranci Zikmundovi Lucemburskému, a to navzdory tomu, že otcem Jošta Lucemurského byl Jan Jindøich...

[acoma]

http://www.kosmas.cz/detail.asp?cislo=131521

[acoma]

[
Øímským králem se stal v r. 1410...

Moc si tu funkci neužil, což jsem nevìdìla. Zvolen byl 1. øíjna 1410 a 18. ledna 1411 umøel.

[Katerina]

Malá zajímavost k Joštovi - on, jeho bratranec Jan z Barry (oba vnuci Jana Lucemburského) a vévodkynì Marie z Baru spolu objednali a byl jim dedikován politicky ladìný spis Jana z Arrasu , který byl dokonèen cca v roce 1393 o hadí víle Meluzínì , zakladatelce rodu Valois a Lucemburkù.
Hodnì struènì jde o genealogicko, propagandistickou skladbu a oslavu Meluzíny a jejích 4 synù - budoucích vládcù Kypru, Armenie, Lucemburska a Èech !
Pro nás je jsou zajímaví 2 mladší synové víly Meluzíny - Antoine a Renauld, kteøí si v bojích a záchranou osiøelých princezen vyslouží jejich ruku a Antoine se stane lucemburským hrabìtem, Renauld èeským králem poté co zvítìzí nad krakovským králem, který oblehne Prahu ! a pøi tom zabije èeského krále. Renauld ho porazí a pak se ožení s èeskou princeznou Eglantine.
Oba jsou samozøejmì dokonalými rytíøi , skvìlými bojovníky, a velmi krásní, až na to, že jejich ne-lidský pùvod po matce Meluzínì se u nich projevil tak, že Antoinovi vyrùstá z tváøe lví tlapa a Renauld, èeský král má jen jedno oko.
Je zde hodnì odkazù na soudobé události, ale samozøejmì není možno dosazovat za literární postavy historické osobnosti.
Jošt se tedy na tomto projektu, oslavujícím Lucemburskou dynastii podílel jako jeden ze zadavatelù, zdá se , že si podobnì jako bratranec Karel uvìdomoval sílu propagandy a umìl ji používat. Na rozdíl od Karla, který posiloval spíš instituci panovníka , Jošt akcentoval rodovou výluènost.
Cítil se zøejmì hlavnì Lucemburkem, ne už tolik Pøemyslovcem.

[acoma]

Ty jo. O Meluziínì jsem vìdìla, ale ne, že objednavatelem byl Jošt. Kdes to vyšárala?

[Katerina]

Ty jo. O Meluziínì jsem vìdìla, ale ne, že objednavatelem byl Jošt. Kdes to vyšárala?

Zase v jednom historickém sborníku - Historica Mediaevalia - ale jak jsem psala neobjednával si to sám, ale spolu s bratránkem z Barry.

Ten jednooký švarný Renauld jako èeský král - to je dobré, že ?

[Ježek]

Meluzína je víceménì nosným tématem dnešní francouzské historiografie (nevím, proè), zabývající se støedovìkem. J. Le Goff se tím zabývá v knize Za jiný støedovìk, v Èechách má tento proud - historická antropologie také své následovníky - Nejedlý, Nodl. To ale jen na okraj, klidnì se o tom mùžeme bavit v jiném tématu.

[Katerina]

Tak ještì nìco k Joštovi :

Roku 1371 se podle závìti svého otce Jana Jindøicha mìl stát markrabím Moravy se všemi právy a statky , kromì tìch, které byly odkázany jako údìl obìma mladším bratrùm - Prokopovy a Janu Sobìslavovi.

Roku 1380 se Jošt pokusil rozšíøit své právo po celé Moravì a dostal se tak do sporu s olomockým biskuptvím a hned na nìj byla uvalena klatba a nad celou Moravou interdikt. Jošt se s olomouckými narovnal, a tak bylo obé zrušeno.

Jenže hned rok na to se Jošt dostává do sporu, a hned váleèného s bratrem Prokopem o údìl nejmladšího Jana Sobìslava a celé to skonèilo opravdu spravedlivì. Václav IV. spolu s Albrecchtem III. a Vilémem Míšenským rozhodli, že si oba mají bratrùm údìl rozdìlit. Jan Sobìslav byl v té dobì biskupem v Litomyšli.
V roce 1395 se dostává pro zmìnu do rozepøe pøímo s Václavem IV., které vyøeší vojenskou smlouvou s Albrechtem IV. proti Václavovi IV.
1401 - JOšt vytváøí branný spolek s panskou Jednotou v Èechách a míšenskými makrabími a jako pøedstavitel spolku jedná s øímských králem Ruprechtem o vpádu do Èech.
Pak se pro zmìnu smiøuje s Václavem a uzavírá smlouvu proti Zikmundovi.
V mezidobí se bratranci také navzájem zajímali, vìznili a propouštìli ze zajetí, uzavírali mezi sebou spolky vždy proti jednomu z nich.
Tentam je vzorná a týmová spolupráce pøedchozích tøí lucemburských generací. Možná i tato vzájemná nesvornost pak vedla k ukonèení jejich silné pozice v evropské politice. A Jošt jak je vidìt z pøedchozího se na tom z velké míry podílel.

[Ježek]

Právì neshody Jošta s Prokopem o špatné rozhodnutí v otcovì testamentu (a nebyl jeden) vedli k tomu, že se oba dostávali také do sporù mezi Václavem, Zikmundem a Panskou jednotou a èasto na opaèných stranách.

[Przemysl de Nyestieyky]

http://www.kosmas.cz/detail.asp?cislo=131521

Knížku jsem si koupil pøímo v Matici Moravské, která ji vydala r. 2002 (v Kosmase neustále vyprodána), ale nejspíš ji už nìjaký badatel pøede mnou prohlížel.
Autor Václav Štìpán se v ní zmiòuje, že ji dìlal na popud samotného J. Spìváèka, kterému je kniha také vìnována. Oproti Spìváèkovì trilogii jsou poznámky øazeny za kapitolou a ne pod èarou, což je kvùli neustálému listování ponìkud nepraktické.
Obèas jsem ztrácel kontinuitu popisovaného dìje, takže se mi Spìváèek èetl o nìco lépe - pøesto: je to pøíjemnì podrobná a vìcná kniha. Je to nedocenitelná práce, která tu chybìla!
Co mì však není pøíliš po srsti, je autorova tendence vidìní arcibiskupa Jana z Jenštejna v negativním svìtle.
Pak bych mu ještì vytknul drobné nepøesnosti v genealogických otázkách v pøípadì Valdštejnù nebo nesprávné zámìny jmen v pøípadì pánù ze Železnice (Jarek totiž není Janek, jak se autor domnívá...)

[acoma]

a co ses dozvedel noveho???

[Przemysl de Nyestieyky]

a co ses dozvedel noveho???

Moc brzo na to, abych to už mìl pøeètený, ale vlastnì to, že za všechno mùže velkou mìrou Jenštejn.

[acoma]

Kdo za co mùže, nevím, ale vím jak Jošt vypadal.
výška cca 183 cm, robustnìjší stavba tìla, podle svalových úponù vyvinutìjší svalstvo. Lebka støednì dlouhá, nízká, s úzkým èelem. Oblièej nízký s vysokými oènicemi a širším nosem. Zachovalé zbytky vlasù a vousù jsou støednì až tmavì hnìdé. Krevní skupina A, na kostøe dìdièné znaky spoleèné èlenùm rodu Lucemburkù a také degenerativní produktivní zmìny a osteoporóza (v dobì smrti bylo Joštovi 57 let). Jošt podle nálezù v dobì rùstu prodìlal silný stres - zøejmì horeènaté onemocnìní.
podle odlitku Joštovy lebky a dobového zobrazení v Gelnhausenovì kodexu zhotovila Dr. Veselovska (Antropologický ústav Ruské akademie vìd v Moskvì) Joštovu bustu... viz. obrazek

[Katerina]

Ty jo. O Meluziínì jsem vìdìla, ale ne, že objednavatelem byl Jošt. Kdes to vyšárala?

Zase v jednom historickém sborníku - Historica Mediaevalia - ale jak jsem psala neobjednával si to sám, ale spolu s bratránkem z Berry.

Tak pro Vaši infromaci, z èlánku už je kniha, a výtvarnì nádherná (bohužel 420 CZK) Prohlížela jsem si jen obrázky skoro 45 minut.

Jošt je tam vyobrazen také, barevnì, ale je ve tváøi takový nìjaký celý èerný. Vlasy a vousy též, že by dìdictví Pøemyslovcù - resp. Elišky ?

Zajímavé je, že k pùvodu od Meluzíny, který takto "propagangisty" využila až Janova vnouèata se hlásil už Janùv otec Jindøich VII. na klenotu pøilby nosil meluzínu, v podobì okøídleného vodního hada. Jan sám také a pozdìji i jejich pøíbuzní z vedlejší francouzské lucemburské vìtve Jan a Petr Lucemburský.

[Katerina]

Ještì k Joštovi. Zajímavé je, že patøil ke vzdìlancùm své doby. Prý mìl rozsáhlou knihovnu se spoustou spisù, sám také rukopisy opisoval, dopisoval si s italskými humanisty a Mistr Jan Hus mu zaslal jeden z Wiklefových spisù, asi jako dárek.

[Bertoldus, frater Templi]

O Meluzínì a celém tom mýtu toho napsal mnoho Martin Nejedlý, Støedovìký mýtus o Meluzínì a rodová povìst Lucemburkù (vyšlo loni), pøedtím Fortuny kolo vrtkavé - mìlo by to všechno být na stránkách Kosmase. Štìpánùv Jošt je úmorná èetba, louskal jsem to na lodi z Moreje a to už byla opravdu zoufalost.