Přemysl Otakar I.

[acoma]

Pøebíhal nejen mezi dvìma øímskými králi, ale pøebíhal i mezi dvìma manželkami podle toho, co bylo zrovna výhodnìjší. Získal pro nás Zlatou bulu sicilskou. Již za svého života nechal syna korunovat tzv. mladším králem. Byl skvìlý diplomat a možná tak trochu pøedvádìl èeskou povahu v praxi.

[Ježek]

Hodnotit ho není jednoduché. Jistì byl schopný, ale také prchlivý. Poprvé se objevuje v roce 1179 jako 1. moravský markrabì ve službách bratra Bedøicha. V jeho službách dále zùstaval. Táhl v roce 1185 na Moravu, utkal se s Konrádem Otou, po jeho nástupu na trùn mizí opìt ve vyhnanství, kde se již døíve oženil s Adlétou Míšeòskou.
V roce 1192 sesadil Václava a stává se knížetem. Zapojil se ovšem do proticísaøské koalice podporované anglickým králem a byl sesazen. Následovalo již 3x vyhnanství.
Napodruhé se stal knížetem až v roce 1197, kdy mu bratr Vladislav Jindøich ( http://www.e-stredovek.cz/kniznica.php? ... remyslovec) pøenechal knížectví, od té doby byl Jindøich vládcem na Moravì.
Na konci 12. a zaèátku 13. st. musí Pøemysl výraznì upevnit svoji moc - na Moravì umírají po meèi poslední moravští Pøemyslovci, kteøí ale i tak museli být výraznì omezení.
Zaèíná válèit v Nìmecku, kde se dle prospìchu (ovšem zùstal na prohrávající stranì jako témìø jediný) kloní jak k Filipu Švábskému, tak i k Otovi Brunšvickému. Oba mu potvrdili dìdiènou korunu. Na konci roku 1211 jako jeden z prvních se pøiklání na stranu mladého sicilského krále podporovaného papežem Inocentem III. Tím je Fridrich II - Div svìta. Zøejmì zde dostává jako znak lva (možná èerného). Pozdìji je mu královský titul a øada dalších výsad potvrzena Zlatou bulou Sicilskou.
Ve stejném desetiletí øeší stabilitu království. Zavrhuje manželku Adlétu a prvorozence Vratislava. Žení se s uherskou princeznou Konstancií a pozdìji zavádí primogenituru, tím, že nechává králem zvolit syna Václava. Domnívám se, že to je dùvod pro rebelii Dìpolta a domnívám se, že Dìpolt plánoval pøevzetí trùnu, ale nezískal podporu šlechty, která byla s vládou Pøemysla spokojena - že by uznal její "konfiskace" bìhem pøedchozího období slabé panovnické moci? Navíc šlechta zaèíná zastupovat stát v Øíši. Dìpoltici jsou vyhnání a ve Slezsku umírají.
Tudíž - poèátky silného èeského knížectví jdou ruku v ruce s existencí jen jedné vládnoucí rodiny. Pokud by nevymøely ostatní vìtve Pøemyslovcù (Sobìslavovci, Jindøich Bøetislav, Dìpoltici), ani Pøemysl by nedokázal z nestabilního knížectví vytvoøit prosperující království.

[acoma]

To, že zavrhuje první manželku a dìti poèaté v tomto manželství, mi pøijde fakt zlý.

[Viola]

To, že zavrhuje první manželku a dìti poèaté v tomto manželství, mi pøijde fakt zlý.

FAktem je, že na dùvodu, proè to udìlal, se zatím historici neshodli, resp. žádný kloudný dùvod snad ještì uveden nebyl. Nejenže je to kruté (to bych i vzhledem k dobì a ke stylu vlády pochopila), ale dost nepochopitelné - vždy Adlétu kdysi snad i miloval (pravdìpodobnì se brali z lásky), navíc proè by zavrhoval i syna??!! A samozøejmì to byl risk - Konstancie mohla být neplodná - pak mìl snad v plánu povolat Adlétu i s dìtmi zpátky? A co potom Konstancie, kterou snad miloval také?? Neøešitelná otázka...
Nìkde se uvádí, že to bylo proto, že Konstancie byla dcerou krále, kdežto Adléta "jen" vévody... Pøitom ale Wettini nebyli žádní chudáèci...

[Ježek]

Léta 1197 až cca 1211(2). Zaèátek II. a definitivní vlády Pøemysla I.
Vymírají údìlníci
Ustavuje se pozemková šlechta
Za pár let zaènou na nìmeckém právu vznikat mìsta a vesnice.
-> pøevratná doba s mnoha otazníky.

zakroèil Pøemysl proti šlechtì, která za uplynulé století rozbrojù a bratroválek èasto si sama pøivlastòovala knížecí majetky?
Jakto, že si Pøemysl dokázal poèínat tak suverénnì, jak v Øíši, tak doma, kde zlikvidoval Pøemyslovskou opozici, moravští Pøemyslovci pøišli na "buben" a vymøeli?

Zøejmì respektoval zisky "šlechty" a zašel dál. V roce 1211 se šlechta již objevuje jako partner, jako zástupce èeské zemì.
Pokud se dá rebelie Dìpolta III. chápat jako pokus o pøevrat, dojela na nepodporu šlechty, která byla s vládou Pøemysla I. spokojena a knížecí alternativu (Dìpolt by byl zøejmì krokem zpìt - knížecí zpáteèník v královské éøì) nechtìla. Tìžko se v spokojené atmosféøe hlásá a ještì lepší...

Tedy mùj problém je v tom, že nemám a zøejmì ani neexistuje tolik pramenù, aby vyjasnilo dobu, kdy umíralo knížectví a vznikalo knížectví. Právì ty procesy a události formování nového "státu" nemám.

[acoma]

Nevim, jestli prsten nalezený v jeho hrobì byl s turmalínem nebo jakým kamenem, ale moc se mi líbí.

[Viola]

Èasto je mu vyèítáno neustále lavírování na hranì a pøebíhání k výhodnìjším soupeøùm, toto bylo však dùsledkem situace (spor s Wettiny), a ne vypoèítavého kalkulu - aspoò podle mì tedy vìtšinou. Za tøicet let vlády dostal èeský stát z marastu mezi nejvýznamnìjší zemì Øíše, aby tam - a to je hlavní - mohl zùstat. Asi byl i trochu despotický a autoritativní, ale udìlal toho opravdu dost...

[acoma]

Podle Vlèka a dochované kostry byl Pøemysl Otakar I. vysoký 168 cm a svalnatý. Mnoho èasu strávil v sedle konì. Lebka vypadá na první pohled žensky, králùv oblièej byl žensky jemný -"zøejmì dìdictví slièné matky".

[Viola]

zakroèil Pøemysl proti šlechtì, která za uplynulé století rozbrojù a bratroválek èasto si sama pøivlastòovala knížecí majetky?
Jakto, že si Pøemysl dokázal poèínat tak suverénnì, jak v Øíši, tak doma, kde zlikvidoval Pøemyslovskou opozici, moravští Pøemyslovci pøišli na "buben" a vymøeli?

Zøejmì respektoval zisky "šlechty" a zašel dál. V roce 1211 se šlechta již objevuje jako partner, jako zástupce èeské zemì.
Tedy mùj problém je v tom, že nemám a zøejmì ani neexistuje tolik pramenù, aby vyjasnilo dobu, kdy umíralo knížectví a vznikalo knížectví. Právì ty procesy a události formování nového "státu" nemám.

To je otázka. Tak pøedevším vìtšina jeho konkurentù z hlavních linií, resp. jeho silných soupeøù z linií vedlejších vymøela (Konrád, Jindøich Bøetislav, pøedtím i Sobìslav nebo koneckoncù i Bedøich) nebo byla uvìznìna (Václav v Míšni), s bratrem Vladislavem se smíøil (co by se stalo, kdyby se nesmíøili? Že by další domácí válka?) - asi tu bude hrát roli Pøemyslova vitalita.

Pøemysl navíc podle mì úžasnì chytl za paèesy pøíležitost, která se mu naskytla v Øíši - lavírováním na hranì a výbornou diplomacií dokázal Èechy v øíšských zmatcích pozvednout na výsluní.

Zlepšení pozice šlechty - no kdoví, jak píšeš, Ježku, žádoucích pramenù je pramálo, ale dá se to pøedpokládat - že by Pøemysl chytil trend nebo prostì jenom logicky akceptoval mocenské rozložení v zemi? Je taky možné, že mu dost šlechticù, kteøí se pøedtím podíleli na jeho porážce a pozdìji se z obavy pøed Pøemyslovou pomstou pøidali na stranu Vladislava, bylo svým zpùsobem zavázaných, pokud vùèi tìmto pøedákùm neuplatnil represe - aspoò já o žádných nevím.

[Viola]

Lidièky, prosím, nevíte kolikrát byl korunován Pøemysl I., kde a kým? Já zatím našla jen 2x, ale potøetí pøeci musel být s Konstancií - nebo ne? Nìjak mi nestaèí literatura .

[Katerina]

Mám dotaz - 2 po sobě jdoucí Přemyslovy pobyty ve Kníně 1218 a 1219 - kde také vydával listiny ... to byl nějaký pravidelný sněm nebo jen zastávka na bjíždce království ?? Co jsem se koukala byl tam v té době jen dvorec .. ???

[Napo_Leon]

Lidièky, prosím, nevíte kolikrát byl korunován Pøemysl I., kde a kým? Já zatím našla jen 2x, ale potøetí pøeci musel být s Konstancií - nebo ne? Nìjak mi nestaèí literatura .

Přemysl I. byl korunován dvakrát - poprvé v Mohuči (možná v Boppardu) 8. září 1198 nejspíše arcibiskupem z Tarentaise jménem Aimo, který zastupoval mohučského arcibiskupa, který tehdy válčil na křížové výpravě. Podruhé před obleženým Merserburkem papežským legátem jménem Guido 24. srpna 1203. Konstancie nebyla korunována na českou královnu.

Co se týče rozvodu s Adlétou, tak tam nejspíše hrála roli Přemyslova zahraniční politika a výhodná možnost sblížení s uherským králem Emerichem přes jeho sestru Konstancii. Pořád ty sňatky byly politicky motivovaný a i když měl Přemysl s Adlétou čtyři děti, tak jí nemiloval a mohl jí snadno opustit.

Zastávky v Kníně byly jen pravidelnou objížďkou, sněmy se tehdy scházely ještě nepravidelně a většinou v Praze.

[Ježek]

Mám dotaz - 2 po sobě jdoucí Přemyslovy pobyty ve Kníně 1218 a 1219 - kde také vydával listiny ... to byl nějaký pravidelný sněm nebo jen zastávka na bjíždce království ?? Co jsem se koukala byl tam v té době jen dvorec .. ???

Bylo to jedno z míst, loveckých letovisek, kde Přemyslovci trávili zimu. Václav tam je doložen se svými syny a není obklopen elitní šlechtickou representací země.
Sněmy se konaly často v Sadské a nebo ad hoc na válečných výpravách, což bylo pochopitelné, když šlechta se jich hojně účastnila (Dobenina 1068).

[Katerina]

Díky, díky.

A ted ještě - měl Přemysl v letech 1221-243 nějaký důvod být tak naštavaný na Štaufy - že by odsouvcal svatbu svého dědice Václava ???

Kvůli ANežce to snad nebylo, ta se vrací do Prahy až 1225 , tedy rok po svatbě .

nemůžu dohledat, že yb se zrovna v tomto období dělo něco až tak moc zásadního , co by na překážku - kromě smrti Přemkova bratra VLadislava JIndřicha - já vím, že se dodržovaly nějakéty smutky, ale kvůli bráškovi - i když ho měl rád ???

[Napo_Leon]

Spory tam mezi Přemyslem a Friedrichem II. tam byly. Ohledně zmařeného sňatku Anežky s Jindřichem a taky toho, že se kdysi tak mocné spojenectví začalo uvolňovat a ochladlo. Sňatek Václava a Kunhuty proběhl někdy kolem roku 1224, kdy bylo oběma 18-19 let, tedy na tu dobu již poměrně pokročilý věk. Tohle zasnoubení nikdo nezpochybňoval, takže na něj nebylo potřeba nějak tlačit. Proto pozdější datum sňatku.

[Katerina]

Spory tam mezi Přemyslem a Friedrichem II. tam byly. Ohledně zmařeného sňatku Anežky s Jindřichem a taky toho, že se kdysi tak mocné spojenectví začalo uvolňovat a ochladlo. Sňatek Václava a Kunhuty proběhl někdy kolem roku 1224, kdy bylo oběma 18-19 let, tedy na tu dobu již poměrně pokročilý věk. Tohle zasnoubení nikdo nezpochybňoval, takže na něj nebylo potřeba nějak tlačit. Proto pozdější datum sňatku.

No , právě , na to se ptám - protože byly oba už docela staří na ´ženicha nevěstu" - Kunhuta dokonce i starší než Václav - pokud beru rozpětí, které se u ní ohledně narození udává - tak to máme - 1199 - 1202 - takže v době sňnatku jí bylo nejméně 22 a nejvíce 25 let, a to už je docela dost - na středověkou nevěstu -devatinácltiletý Václav, to ještě šlo, ale chtěli a potřebovali děti .. neměli sice jak říkáš kam spěchat , ale dlouho čekat také ne -

mně spíš šlo o to, že v tom roe 1221 - nechává Přemysl Václava pečetit i svědčit , dává mu titul plzeňského a budyšínského vévody, takže ho mohl rovnou i oženit - v sedmnácti už by na to věk měl.
Ale nechci z toho dělat nějakou záhadu - nejspíš Přemyyssl, který měl své zkušenosti , čekal až Václav bude skutečně dozrálý, což bylo rozumné.

S Anežkou se to událo až po svatbě , takže tím to nebude.

[Napo_Leon]

Anežka si Jindřicha nevzala, byli pouze zasnoubeni.

[Katerina]

Anežka si Jindřicha nevzala, byli pouze zasnoubeni.

No vždyt jo, vždyt to píšu , vrácení Anežky do Prahy - po zrušeném zasnubení bylo 1225 - a svatba Václava s Kunhutou 1224 takže rok předtím, rozezlený Přemysl vlítl do Rakous až poté, je ovšem otázka, zda by odmítnutí Anežky mělo nějaký vliv na svatbu Václava a Kunhuty ..

[Napo_Leon]

Anežka si Jindřicha nevzala, byli pouze zasnoubeni.

No vždyt jo, vždyt to píšu , vrácení Anežky do Prahy - po zrušeném zasnubení bylo 1225 - a svatba Václava s Kunhutou 1224 takže rok předtím, rozezlený Přemysl vlítl do Rakous až poté, je ovšem otázka, zda by odmítnutí Anežky mělo nějaký vliv na svatbu Václava a Kunhuty ..

Ale to je fuk.

O Přemyslovi napsal výtečnou monografii Josef Žemlička, doporučuju, tam rozvádí svým nezaměnitelným způsobem i sociální a hospodářské problémy čtivě a výstižně. A hlavně zajímavě, což většině dnešních historiků nic neříká.

[Katerina]

Anežka si Jindřicha nevzala, byli pouze zasnoubeni.

No vždyt jo, vždyt to píšu , vrácení Anežky do Prahy - po zrušeném zasnubení bylo 1225 - a svatba Václava s Kunhutou 1224 takže rok předtím, rozezlený Přemysl vlítl do Rakous až poté, je ovšem otázka, zda by odmítnutí Anežky mělo nějaký vliv na svatbu Václava a Kunhuty ..

Ale to je fuk.

O Přemyslovi napsal výtečnou monografii Josef Žemlička, doporučuju, tam rozvádí svým nezaměnitelným způsobem i sociální a hospodářské problémy čtivě a výstižně. A hlavně zajímavě, což většině dnešních historiků nic neříká.

Tu já mám, a načtenou samozřejmě .. ale jeden musí být opartný .. viz ten dopis papeži..