Přemysl Otakar I.

[acoma]

Přebíhal nejen mezi dvěma římskými králi, ale přebíhal i mezi dvěma manželkami podle toho, co bylo zrovna výhodnější. Získal pro nás Zlatou bulu sicilskou. Již za svého života nechal syna korunovat tzv. mladším králem. Byl skvělý diplomat a možná tak trochu předváděl českou povahu v praxi.

[Ježek]

Hodnotit ho není jednoduché. Jistě byl schopný, ale také prchlivý. Poprvé se objevuje v roce 1179 jako 1. moravský markrabě ve službách bratra Bedřicha. V jeho službách dále zůstaval. Táhl v roce 1185 na Moravu, utkal se s Konrádem Otou, po jeho nástupu na trůn mizí opět ve vyhnanství, kde se již dříve oženil s Adlétou Míšeňskou.
V roce 1192 sesadil Václava a stává se knížetem. Zapojil se ovšem do proticísařské koalice podporované anglickým králem a byl sesazen. Následovalo již 3x vyhnanství.
Napodruhé se stal knížetem až v roce 1197, kdy mu bratr Vladislav Jindřich ( http://www.e-stredovek.cz/kniznica.php? ... remyslovec) přenechal knížectví, od té doby byl Jindřich vládcem na Moravě.
Na konci 12. a začátku 13. st. musí Přemysl výrazně upevnit svoji moc - na Moravě umírají po meči poslední moravští Přemyslovci, kteří ale i tak museli být výrazně omezení.
Začíná válčit v Německu, kde se dle prospěchu (ovšem zůstal na prohrávající straně jako téměř jediný) kloní jak k Filipu Švábskému, tak i k Otovi Brunšvickému. Oba mu potvrdili dědičnou korunu. Na konci roku 1211 jako jeden z prvních se přiklání na stranu mladého sicilského krále podporovaného papežem Inocentem III. Tím je Fridrich II - Div světa. Zřejmě zde dostává jako znak lva (možná černého). Později je mu královský titul a řada dalších výsad potvrzena Zlatou bulou Sicilskou.
Ve stejném desetiletí řeší stabilitu království. Zavrhuje manželku Adlétu a prvorozence Vratislava. Žení se s uherskou princeznou Konstancií a později zavádí primogenituru, tím, že nechává králem zvolit syna Václava. Domnívám se, že to je důvod pro rebelii Děpolta a domnívám se, že Děpolt plánoval převzetí trůnu, ale nezískal podporu šlechty, která byla s vládou Přemysla spokojena - že by uznal její "konfiskace" během předchozího období slabé panovnické moci? Navíc šlechta začíná zastupovat stát v Říši. Děpoltici jsou vyhnání a ve Slezsku umírají.
Tudíž - počátky silného českého knížectví jdou ruku v ruce s existencí jen jedné vládnoucí rodiny. Pokud by nevymřely ostatní větve Přemyslovců (Soběslavovci, Jindřich Břetislav, Děpoltici), ani Přemysl by nedokázal z nestabilního knížectví vytvořit prosperující království.

[acoma]

To, že zavrhuje první manželku a děti počaté v tomto manželství, mi přijde fakt zlý.

[Viola]

To, že zavrhuje první manželku a děti počaté v tomto manželství, mi přijde fakt zlý.

FAktem je, že na důvodu, proč to udělal, se zatím historici neshodli, resp. žádný kloudný důvod snad ještě uveden nebyl. Nejenže je to kruté (to bych i vzhledem k době a ke stylu vlády pochopila), ale dost nepochopitelné - vždy Adlétu kdysi snad i miloval (pravděpodobně se brali z lásky), navíc proč by zavrhoval i syna??!! A samozřejmě to byl risk - Konstancie mohla být neplodná - pak měl snad v plánu povolat Adlétu i s dětmi zpátky? A co potom Konstancie, kterou snad miloval také?? Neřešitelná otázka...
Někde se uvádí, že to bylo proto, že Konstancie byla dcerou krále, kdežto Adléta "jen" vévody... Přitom ale Wettini nebyli žádní chudáčci...

[Ježek]

Léta 1197 až cca 1211(2). Začátek II. a definitivní vlády Přemysla I.
Vymírají údělníci
Ustavuje se pozemková šlechta
Za pár let začnou na německém právu vznikat města a vesnice.
-> převratná doba s mnoha otazníky.

zakročil Přemysl proti šlechtě, která za uplynulé století rozbrojů a bratroválek často si sama přivlastňovala knížecí majetky?
Jakto, že si Přemysl dokázal počínat tak suverénně, jak v Říši, tak doma, kde zlikvidoval Přemyslovskou opozici, moravští Přemyslovci přišli na "buben" a vymřeli?

Zřejmě respektoval zisky "šlechty" a zašel dál. V roce 1211 se šlechta již objevuje jako partner, jako zástupce české země.
Pokud se dá rebelie Děpolta III. chápat jako pokus o převrat, dojela na nepodporu šlechty, která byla s vládou Přemysla I. spokojena a knížecí alternativu (Děpolt by byl zřejmě krokem zpět - knížecí zpátečník v královské éřě) nechtěla. Těžko se v spokojené atmosféře hlásá a ještě lepší...

Tedy můj problém je v tom, že nemám a zřejmě ani neexistuje tolik pramenů, aby vyjasnilo dobu, kdy umíralo knížectví a vznikalo knížectví. Právě ty procesy a události formování nového "státu" nemám.

[acoma]

Nevim, jestli prsten nalezený v jeho hrobě byl s turmalínem nebo jakým kamenem, ale moc se mi líbí.

[Viola]

Často je mu vyčítáno neustále lavírování na hraně a přebíhání k výhodnějším soupeřům, toto bylo však důsledkem situace (spor s Wettiny), a ne vypočítavého kalkulu - aspoň podle mě tedy většinou. Za třicet let vlády dostal český stát z marastu mezi nejvýznamnější země Říše, aby tam - a to je hlavní - mohl zůstat. Asi byl i trochu despotický a autoritativní, ale udělal toho opravdu dost...

[acoma]

Podle Vlčka a dochované kostry byl Přemysl Otakar I. vysoký 168 cm a svalnatý. Mnoho času strávil v sedle koně. Lebka vypadá na první pohled žensky, králův obličej byl žensky jemný -"zřejmě dědictví sličné matky".

[Viola]

zakročil Přemysl proti šlechtě, která za uplynulé století rozbrojů a bratroválek často si sama přivlastňovala knížecí majetky?
Jakto, že si Přemysl dokázal počínat tak suverénně, jak v Říši, tak doma, kde zlikvidoval Přemyslovskou opozici, moravští Přemyslovci přišli na "buben" a vymřeli?

Zřejmě respektoval zisky "šlechty" a zašel dál. V roce 1211 se šlechta již objevuje jako partner, jako zástupce české země.
Tedy můj problém je v tom, že nemám a zřejmě ani neexistuje tolik pramenů, aby vyjasnilo dobu, kdy umíralo knížectví a vznikalo knížectví. Právě ty procesy a události formování nového "státu" nemám.

To je otázka. Tak především většina jeho konkurentů z hlavních linií, resp. jeho silných soupeřů z linií vedlejších vymřela (Konrád, Jindřich Břetislav, předtím i Soběslav nebo koneckonců i Bedřich) nebo byla uvězněna (Václav v Míšni), s bratrem Vladislavem se smířil (co by se stalo, kdyby se nesmířili? Že by další domácí válka?) - asi tu bude hrát roli Přemyslova vitalita.

Přemysl navíc podle mě úžasně chytl za pačesy příležitost, která se mu naskytla v Říši - lavírováním na hraně a výbornou diplomacií dokázal Čechy v říšských zmatcích pozvednout na výsluní.

Zlepšení pozice šlechty - no kdoví, jak píšeš, Ježku, žádoucích pramenů je pramálo, ale dá se to předpokládat - že by Přemysl chytil trend nebo prostě jenom logicky akceptoval mocenské rozložení v zemi? Je taky možné, že mu dost šlechticů, kteří se předtím podíleli na jeho porážce a později se z obavy před Přemyslovou pomstou přidali na stranu Vladislava, bylo svým způsobem zavázaných, pokud vůči těmto předákům neuplatnil represe - aspoň já o žádných nevím.

[Viola]

Lidičky, prosím, nevíte kolikrát byl korunován Přemysl I., kde a kým? Já zatím našla jen 2x, ale potřetí přeci musel být s Konstancií - nebo ne? Nějak mi nestačí literatura .

[Katerina]

Mám dotaz - 2 po sobě jdoucí Přemyslovy pobyty ve Kníně 1218 a 1219 - kde také vydával listiny ... to byl nějaký pravidelný sněm nebo jen zastávka na bjíždce království ?? Co jsem se koukala byl tam v té době jen dvorec .. ???

[Napo_Leon]

Lidičky, prosím, nevíte kolikrát byl korunován Přemysl I., kde a kým? Já zatím našla jen 2x, ale potřetí přeci musel být s Konstancií - nebo ne? Nějak mi nestačí literatura .

Přemysl I. byl korunován dvakrát - poprvé v Mohuči (možná v Boppardu) 8. září 1198 nejspíše arcibiskupem z Tarentaise jménem Aimo, který zastupoval mohučského arcibiskupa, který tehdy válčil na křížové výpravě. Podruhé před obleženým Merserburkem papežským legátem jménem Guido 24. srpna 1203. Konstancie nebyla korunována na českou královnu.

Co se týče rozvodu s Adlétou, tak tam nejspíše hrála roli Přemyslova zahraniční politika a výhodná možnost sblížení s uherským králem Emerichem přes jeho sestru Konstancii. Pořád ty sňatky byly politicky motivovaný a i když měl Přemysl s Adlétou čtyři děti, tak jí nemiloval a mohl jí snadno opustit.

Zastávky v Kníně byly jen pravidelnou objížďkou, sněmy se tehdy scházely ještě nepravidelně a většinou v Praze.

[Ježek]

Mám dotaz - 2 po sobě jdoucí Přemyslovy pobyty ve Kníně 1218 a 1219 - kde také vydával listiny ... to byl nějaký pravidelný sněm nebo jen zastávka na bjíždce království ?? Co jsem se koukala byl tam v té době jen dvorec .. ???

Bylo to jedno z míst, loveckých letovisek, kde Přemyslovci trávili zimu. Václav tam je doložen se svými syny a není obklopen elitní šlechtickou representací země.
Sněmy se konaly často v Sadské a nebo ad hoc na válečných výpravách, což bylo pochopitelné, když šlechta se jich hojně účastnila (Dobenina 1068).

[Katerina]

Díky, díky.

A ted ještě - měl Přemysl v letech 1221-243 nějaký důvod být tak naštavaný na Štaufy - že by odsouvcal svatbu svého dědice Václava ???

Kvůli ANežce to snad nebylo, ta se vrací do Prahy až 1225 , tedy rok po svatbě .

nemůžu dohledat, že yb se zrovna v tomto období dělo něco až tak moc zásadního , co by na překážku - kromě smrti Přemkova bratra VLadislava JIndřicha - já vím, že se dodržovaly nějakéty smutky, ale kvůli bráškovi - i když ho měl rád ???

[Napo_Leon]

Spory tam mezi Přemyslem a Friedrichem II. tam byly. Ohledně zmařeného sňatku Anežky s Jindřichem a taky toho, že se kdysi tak mocné spojenectví začalo uvolňovat a ochladlo. Sňatek Václava a Kunhuty proběhl někdy kolem roku 1224, kdy bylo oběma 18-19 let, tedy na tu dobu již poměrně pokročilý věk. Tohle zasnoubení nikdo nezpochybňoval, takže na něj nebylo potřeba nějak tlačit. Proto pozdější datum sňatku.

[Katerina]

Spory tam mezi Přemyslem a Friedrichem II. tam byly. Ohledně zmařeného sňatku Anežky s Jindřichem a taky toho, že se kdysi tak mocné spojenectví začalo uvolňovat a ochladlo. Sňatek Václava a Kunhuty proběhl někdy kolem roku 1224, kdy bylo oběma 18-19 let, tedy na tu dobu již poměrně pokročilý věk. Tohle zasnoubení nikdo nezpochybňoval, takže na něj nebylo potřeba nějak tlačit. Proto pozdější datum sňatku.

No , právě , na to se ptám - protože byly oba už docela staří na ´ženicha nevěstu" - Kunhuta dokonce i starší než Václav - pokud beru rozpětí, které se u ní ohledně narození udává - tak to máme - 1199 - 1202 - takže v době sňnatku jí bylo nejméně 22 a nejvíce 25 let, a to už je docela dost - na středověkou nevěstu -devatinácltiletý Václav, to ještě šlo, ale chtěli a potřebovali děti .. neměli sice jak říkáš kam spěchat , ale dlouho čekat také ne -

mně spíš šlo o to, že v tom roe 1221 - nechává Přemysl Václava pečetit i svědčit , dává mu titul plzeňského a budyšínského vévody, takže ho mohl rovnou i oženit - v sedmnácti už by na to věk měl.
Ale nechci z toho dělat nějakou záhadu - nejspíš Přemyyssl, který měl své zkušenosti , čekal až Václav bude skutečně dozrálý, což bylo rozumné.

S Anežkou se to událo až po svatbě , takže tím to nebude.

[Napo_Leon]

Anežka si Jindřicha nevzala, byli pouze zasnoubeni.

[Katerina]

Anežka si Jindřicha nevzala, byli pouze zasnoubeni.

No vždyt jo, vždyt to píšu , vrácení Anežky do Prahy - po zrušeném zasnubení bylo 1225 - a svatba Václava s Kunhutou 1224 takže rok předtím, rozezlený Přemysl vlítl do Rakous až poté, je ovšem otázka, zda by odmítnutí Anežky mělo nějaký vliv na svatbu Václava a Kunhuty ..

[Napo_Leon]

Anežka si Jindřicha nevzala, byli pouze zasnoubeni.

No vždyt jo, vždyt to píšu , vrácení Anežky do Prahy - po zrušeném zasnubení bylo 1225 - a svatba Václava s Kunhutou 1224 takže rok předtím, rozezlený Přemysl vlítl do Rakous až poté, je ovšem otázka, zda by odmítnutí Anežky mělo nějaký vliv na svatbu Václava a Kunhuty ..

Ale to je fuk.

O Přemyslovi napsal výtečnou monografii Josef Žemlička, doporučuju, tam rozvádí svým nezaměnitelným způsobem i sociální a hospodářské problémy čtivě a výstižně. A hlavně zajímavě, což většině dnešních historiků nic neříká.

[Katerina]

Anežka si Jindřicha nevzala, byli pouze zasnoubeni.

No vždyt jo, vždyt to píšu , vrácení Anežky do Prahy - po zrušeném zasnubení bylo 1225 - a svatba Václava s Kunhutou 1224 takže rok předtím, rozezlený Přemysl vlítl do Rakous až poté, je ovšem otázka, zda by odmítnutí Anežky mělo nějaký vliv na svatbu Václava a Kunhuty ..

Ale to je fuk.

O Přemyslovi napsal výtečnou monografii Josef Žemlička, doporučuju, tam rozvádí svým nezaměnitelným způsobem i sociální a hospodářské problémy čtivě a výstižně. A hlavně zajímavě, což většině dnešních historiků nic neříká.

Tu já mám, a načtenou samozřejmě .. ale jeden musí být opartný .. viz ten dopis papeži..