Vážení,
vracím se od fora po několika týdnech, které jsem trávil po cestách Evropou (Podkarpatská Rus - Švýcarsko a okolí). Hrady se zabývám víc jak 40 let a za tu dobu jsem také mnohé objevil (Konvalinkový vršek, Loubí atd. , m.j. i hrad nad Turnovem u Hlavatice). V poslední době je to opevněná lokalita nad osadou Vranov u Mimoně. Jde o příkopem částečně opevněný kužel a na vršku zbytky otesaných skal. Na této lokalitě byli dva profesionální historici - Mgr. Peša to určil jako hrad a PhDr. Gabrilel jako lom a cestu. Cesta to samozřejmě není, protože její úvoz nikam nevede a lom v tomto místě také žádný není, ten je o kousek dál.
Aby se dalo uvažovat o historické lokalitě, je nutné ji datovat, což se bohužel nepodařilo. Mgr. Peša to podle způsobu tesání dává do středověku, ale podle mého je to málo pádný doklad. Pokoušel jsem se tam i něco hledat, tedy myslím keramiku, ale marně. Lokalita zatím mlčí.
Přesný popis: od horního konce Vranova vede značená turistická cesta na Juliinu vyhlídku. Asi 200 metrů od kraje lesa je na levé straně cesty zbytek drtičky, tedy velmi viditelná terasa z hrubých kamenů a betonů. Tady je třeba se otočit zády ke stěně terasy a vršek přes údolí je ona lokalita. Je třeba však kousek popojít a sedlem na lokalitu vystoupat.
Fotky jsou na stránce
www.randus.wz.cz v Českolisku a fotografie Mimoně.
Záhadné hrady jsou tu i další, byla zmínka o Schlossberku u Rousínova, to jsem hledal velmi dlouho, dnes je to již všeobecně známá lokalita Rousínovský hrádek (historie, resp. popis, najdete v penzionu Milštejn, což je opis mých článků z Českolipského deníku). Tady viditelné stopy upomínají na 13. století, což potvrdil i PhDr. Gabriel, ale archeologické nálezy jsou mnohem pozdější, asi 15.-16. století. Dokonce tu stály nejméně tři generace kachlových kamen. Proč, to je záhada.
Pak tu máme tajemnou tvrz na Kobyle, dosud neobjevenou.
Zajímavý je i případ tzv. hradu Vitkovce u Holan. Ten PhDr. Gabriel pojmenoval jako Milčany II., ale trochu pozapomněl, že sám dokázal podle archeologie, že oba hrady (tedy nedaleké Milčany a to, čemu se říká Vítkovec) existovaly skorou současně. To, že to není Vítkovec, je jasné podle toho, že Vítkovec je listinně znám až ze století 16., ale tato lokalita podle archeologie a stavu zdiva z přelomu 14. a 15. století. Tady bych znovu uvedl na scénu Jiljov, jehož listinná existence dle predikátů takřka na chlup souhlasí s tím, jak lokalitu datoval PhDr. Gabriel. navíc Jiljov jako predikát se vyskytuje mnohdy v souvislosti z Hostíkovicemi nebo dokonce Nedamovem, což je lokalita jako Hostíkovice skoro vedle. Bohužel Gabrielovu klamnou informaci použil PhDr. Durdík a hrad ve svém jinak vynikajícím díle České hrady nazval Milčany. Ale ty stojí i podle Gabriela jinde.
Tohle bych PhDr. Durdíkovi samozřejmě nezazlíval, ale jen bych na tomto případu uvedl vcelku opomíjenou skutečnost v historických pracech. Řekl bych nyní "učenou" větu - čím se autor zabývá větším celkem, tím se mu víc projevují regionální chyby. A to je problém Palackého, Sedláčka, akademických Hradů, zámků a tvrzí a teď i nově PhDr. Durdíka.
Trochu jsem utekl od tématu, ale ne zas tolik, abych neupozornil na velni ošidnou problematiku hledání názvů k některým lokalitám. Na závěr uvedu několik - zámek Vřísek, Jiljov u Sádek, Fredewald u České Kamenice atd.
To je Tvůj pohled na existenci šlechtických sídel... málokteré přežilo "řádění" husitů. 
