Židé ve středověku

Společenské uspořádání (obecné trendy), každodennost, kultura a umění, vojenství ...
Uživatelský avatar
Ingolf
Vévoda
Příspěvky: 1404
Registrován: 24 srp 2008 12:16
Has thanked: 4 times
Been thanked: 45 times

Re: pronásledování...

Nový příspěvek od Ingolf »

Jiří Motyčka píše: Nedávno jsem v LN četl zajímavou úvahu na toto téma. Nenávist (antisemitizmus), někdy "jen" podvědomá nežidovské majority k židovské minoritě, která mj. zapříčinila holocaust i židovskou diasporu, je dána intelektuálními schopnostmi, jimiž mnoho Židů disponuje. Teď nemám na mysli zdaleka jen jejich pradávný talent k finančnictví, ale především advokáty, lékaře, vědce, fyziky (Einstein), matematiky, biology, spisovatele, atd. Uvedený článek to vysvětluje, zjednodušeně řečeno, jejich genetickou výbavou. Dále se tam uvádí, jaké nepatrné procento tvoří Židi z celkové světové poulace, ale celých 25% :!: z celkového počtu držitelů Nobelovy ceny jsou Židé.
Tahle zpráva úplně bezděčně, a přitom jasně a krásně sděluje ještě něco jiného. Jak vnímá židovskou identitu dnešní svět – geneticky. a) Židem je ten, kdo má židovský původ skrze své geny. b) Jejich geny předávají nositeli vysoké intelektuální schopnosti. A přijímáme genetické členění národů a ras tak samozřejmě, že málokoho napadne, že středověk to viděl jinak.
Středověk nahlížel na Žida přes jeho náboženství, jazyk a historický původ. Žid mohl přestoupit na křesťanskou víru a stát se členem většinové společnosti, nehledě na jeho židovské geny, které mohly sahat třebas až k Abrahámovi.
Středověk zastával názor, že národy vzniknuly z jazyka, nejčastěji, že zmatením jazyků po stavbě Babylonské věže, a že první pár lidský byl jeden, že z Adama a Evy pocházejí všichni lidé. Hledat rozdílný rasový nebo etnický původ nebylo v mentální výbavě středověkého člověka.
Ještě v zákonech americké Virginie z r. 1670 je otrok definován jako „nekřestan“. Zatímco my bychom na lodích vezoucí otroky z Afriky viděli zcela jasně „černochy“, staří Američané na lodích viděli „pohany“.

V pojetí národa a jeho definici lidé tehdy tápali asi ještě více než my, jasným měřítkem byl jazyk, který odlišoval, ale co ylo pouze vlastní, to jde definovat těžko. Romantismus okolo r. 1800, rané stadium nacionalismu, hledal „duši národa“, „národní vlastnosti“, psaly se romány o historických osobnostech spjatých s tím jakým národem, hledal se Ztracený ráj, Zlatý věk národa nebo přímo lidstva.. Současná doba byla prezentována jako úpadek, chýlení se ke katastrofě. Tento nacionalismus si Židů ještě příliš nevšímal, jeho další stadium už ano a s tragickými důsledky.

19. století zažilo rozmach vědy, která nahradila ve vysvětlení světa náboženství. Otázky původu a členění lidí se chopila biologie, která nejprve nižší formy života rozčlenila do kategorií. Dopad na společnost pak měl Darwinova teorie o vývoji druhů a z ní odvozený „sociální darwinismus“, podle kterého přežívají a uspívají ti nejsilnější a nejchytřejší. A to se netýká ani tak tolik jednotlivce, jako jeho celého druhu, u člověka rasy nebo národa.
Antropologové obecně stáli na straně dělení lidí a hledání odlišností, zatímco filologové zdůrazňovali příbuznost jazyků, a tím i národů. Objev sanskrtu a jeho příbuznost s evropskými jazyky vedla britské a další vědce, aby britská politika vůči své největší kolonii Indii probíhala více rovnocenně. Jejich hlas byl nicméně přehlušován a jejich objevená hypotetická árijská rasa mluvící praindoevropským jazykem se vposled stala ideálem až těch nejkrajnějších rasistů a antisemitů.
Základní původ lidstva se navíc už neodvozoval od dělení jazyků, ale od dělení biologického. Národ podle tehdejší vědy tedy nevznikl z jazyka, ale samostatně a jazyk se vyvíjel společně s národem. Štěpení původních národních skupin se promítlo do štěpení jazyků, jejichž příbuznost lze vědecky dokázat. Národ se začal chápat podobně jako živočišný druh, který dědí své fyzické i psychické vlastnosti od předků. Národům se začaly přiřazovat dědičné psychické vlastnosti – Židům často ty nejhorší (nebo na druhou stranu, že židé jsou geneticky vybavení ke špičkovým intelektuálním výkonům, jak je uvedeno v tom článku). Na základě fyzických parametrů se pak odhadoval poměr těch kterých genů, a tím i vlastností a schopností. Kriminalistika se podle parametrů obličeje snažila určit „zločinecký typ“, což je metoda, nad kterou dnešní rozumný člověk kroutí hlavou..
Členění do ras vedlo k názoru, že ty vznikaly nezávisle na sobě. Že různé rasy pocházejí z různých opic, že černoši jsou blíž k opicím než k lidem – teorie o původu všech lidí z Adama a Evy brala za své. Lidé různých ras se mohou křížit, což rasisté museli uznat, a zároveň zavrhovat, protože to kazí dobré na rase. Např. ideologický předchůdce vyhlazovacích táborů a lebensbornů Lanz von Liebenfels tvrdil, že míšením s nižšími rasami ztratili Árijci jasnovidné a vůbec božské vlastnosti.
Vyplývalo z toho všeho, že jedinec je členem národa podle genů, že se jím rodí a zůstává, i když změní jazyk, občanství a náboženství, pořád bude čech, byť třeba vídeňský nebo německý. Žid už neměl možnost konvertovat a splynout. Nacisté i u potomků asimilovaných Židů zkoumali, v jak vzdáleném pokolení se vyskytnul židovský předek. Hitler na otázku, jestli je ochoten uznat, že mezi Židy mohou být dobří lidé, odpověděl, že Žid má své vlastnosti vrozené a neměnitelné, že že jako myš na poli umí jen jíst lidem obilí, tak i židi umí jenom žít práce ostatních. Jednota původu člověka a jeho vlastností tady měla status definitivní platnosti.
19. století přineslo jasné vymezení toho, kdo je Žid a kdo ne, podporováno jistotu exaktnosti vědy mohli nacionalisté přejít od romantického snění o ztraceném Zlatém věku k pohledu do budoucna, od tesknění k akci, od uzavírání se do své týrané duše k otevření se ven – k otevřené agresi. Postavení středověkých židů bylo nesnadné a proměnlivé, v 19. století začal útlak systematický.
Uživatelský avatar
Ingolf
Vévoda
Příspěvky: 1404
Registrován: 24 srp 2008 12:16
Has thanked: 4 times
Been thanked: 45 times

Re: pronásledování...

Nový příspěvek od Ingolf »

Ingolf píše: Ještě v zákonech americké Virginie z r. 1670 je otrok definován jako „nekřestan“. Zatímco my bychom na lodích vezoucí otroky z Afriky viděli zcela jasně „černochy“, staří Američané na lodích viděli „pohany“.
Zotročení černochů, tahle černá kapitola západní civilizace, byla produktem dálkové námořní expanze vedené zprvu Portugalci. Portugalsko se r. 1253 osvobodilo od Maurů, r. 1415 přešlo do protiútoku, když nečekaně obsadilo marockou Ceutu. Zřejmě z výslechu zajatců se dozvěděli o bohatství afrických nalezišť zlata (z afrického zlata razil už Fridrich II. na Sicílii) a koření. Guvernérem Ceuty se stal syn krále Jana II. Jindřich zvaný Mořeplavec. Toho r. 1417 papež jmenoval velmistrem Kristova řádu (založen století předtím pro portugalské templáře, jejichž řád byl rozpuštěn). R. 1443 Portugalci obepluli Zelený mys, nejzápadnější výběžek Afriky, a papež přiznal Portugalcům právo na tato nová území. Téhož roku přivezli prvních 200 černošských otroků.
Zotročování „saracénů, pohanů a jiných nepřátel křesťanstva“ požehnal Portugalcům r. 1452 papež Mikuláš V. bulou Divino Amore Comunity (jak vidno, papežský stát Portugalsko delší dobu protěžoval, namísto jemu nepřátelskému obchodnímu spojení Benátek s Egyptem vznikala nová obchodní tepna Guinea – Lisabon – Nizozemí).
R. 1492 došlo k jednomu z největších exodů židovského obyvatelstva, Ferdinand Aragonský a Isabela Kastilská nařídili vyhnání Židů ze Španělska. Ze 180 tisíc běženců přijalo plné dvě třetiny Portugalsko. Mimo složení vstupního poplatku Židé museli do určité doby přestoupit na křesťanství a pak si užívali jakž takž rovného postavení. Ti, kteří odmítli, byli spolu s černochy prodáváni do otroctví.
Rovnice otrok rovná se černoch a opačně je viděním moderní doby, středověk měl rovnici otrok rovná se nekřesťan (vzpomeňme i konflikt sv. Vojtěcha kvůi prodeji křesťaských otroků Maurům kolem r. 1000, 500 let poté se pohled ještě nezměnil). Náboženské dělítko převažovalo nad etnickým u černochů stejně jako Židů.
Uživatelský avatar
Ježek
Král
Příspěvky: 4263
Registrován: 01 lis 2005 19:01
Bydliště: Železné Hory/Praha
Has thanked: 174 times
Been thanked: 43 times

Re: Židé ve støedovìku

Nový příspěvek od Ježek »

Konečně se dostávám k resumé přednášky P. Elbla z II. brněnského medievistického pátku 6.V. 2011 týkající se pogromu a vyhnání Židů z Rakouska v letech 1420 - 1421 (který proslul jako Wiener Gessera).

Dřívější bádání to spojovalo z osobností Albrechta jeho fanatismem, obecně protihusitskými náladami v roce 1420 a snahou v tváří v tvář sousední heretické zemi a "očistu" své vlastní. Co přednášející nezpochybnil, byla spolupráce vévody s vídeňskou teologickou fakultou, která dodala argument (důkaz nelze říci) - obvinění z kažení hostie a spojenectví s husity. Není si ale jist, kdo celý pogrom inicioval, samotným protihusitským náladám nepřikládá větší váhu. Spíše se domnívá, že Albrechta takto řešil budoucí výdaje (navíc berně od Židů se od počátku století snižovaly) - peníze na svatbu s dcerou Zikmunda, peníze na tažení proti husitům. Měl se zachovat jako cynický pragmatik, nikoliv jako náboženský fanatik.

K průběhu - v květnu 1420 byli pochytáni téměř všichni židé ve vévodství, kteří měli přestoupit na křesťanskou víru a vykoupit se. Někteří tak pochopitelně neučinili, ti byli v březnu 1421 upáleni. Řada také utekla do Štýrska, Uherska a v malé míře také na Moravu.
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
Uživatelský avatar
Ingolf
Vévoda
Příspěvky: 1404
Registrován: 24 srp 2008 12:16
Has thanked: 4 times
Been thanked: 45 times

Re: Židé ve støedovìku

Nový příspěvek od Ingolf »

Ježek píše:týkající se pogromu a vyhnání Židů z Rakouska v letech 1420 - 1421 (který proslul jako Wiener Gessera).
Existuje nějaký obecný pojem pro pogrom ve středověku?, tohle nejužívanější slovo je až z 19. století z Ruska, asi to bude nějak vyplývat ze slova pohroma, tam ta vlna pogromů byla největší v dějinách před holocaustem.
Vyhnání Židů se může vždycky nazvat jako exodus, podle starozákonního předobrazu, pojem pogrom se používá se zpětnou platností.
Uživatelský avatar
Ježek
Král
Příspěvky: 4263
Registrován: 01 lis 2005 19:01
Bydliště: Železné Hory/Praha
Has thanked: 174 times
Been thanked: 43 times

Re: Židé ve støedovìku

Nový příspěvek od Ježek »

Ingolf píše: Existuje nějaký obecný pojem pro pogrom ve středověku?
Dle mne se to řešilo opisy, jako vraždění židů a td.

Každopádně první pogromy zfanatisovaným účastnictvem lidové křížové výpravy. Záhy se toho ujímá i světská moc - první křižáci vybírají od židů na své cestě výpalné. A také církev. Ve Wüzburgu je kostel Neposkvrněného početí PM z poloviny 12. století, který je postaven na místě dřívějšího židovského osídlení. Patronicium má svoji krutou symboliku - neposkvrněné početí židé odmítají, neboť podle nich byl Ježíš obyčejným smrtelníkem.
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
Uživatelský avatar
Ingolf
Vévoda
Příspěvky: 1404
Registrován: 24 srp 2008 12:16
Has thanked: 4 times
Been thanked: 45 times

Re: Židé ve støedovìku

Nový příspěvek od Ingolf »

V kronice galorománského biskupa Řehoře z Tours z 6. století je dost náboženskch polemik, nejvíce proti ariánům, proti Židům také trochu. Jedna teologická disputace se udála na dvoře krále Chilpericha, Řehoř a jakýsi Priscus proti sobě používají argumenty Starého a Nového zákona. Řehoř končí slovy: "Přestože jsme mu říkali toto i jiné věci, nedal se ubožák k víře nijak pohnout." Prostě dobrý Žid je pokřtěný Žid.. Dále se píše, že Chilperich nechal Prisca zavřít do vězení: "nemohl-li jej totiž pohnout k víře dobrovolně, chtěl jej přimět k poslušnosti a víře třeba proti jeho vůli."
V první knize kroniky, kde zabíhá do biblických časů, píše o Kristovi, že "když prokázal, že on je Bůh, tu vzpláli Židé hněvem, jejich závist se probudila a jejich mysl ... usiloivala o to, aby nespravedlivě zahubila spravedlivého."

Pokud se o Židech vyjadřuje jinde než v přímých náboženských souvislostech, tak se po nějaké době četby vytříbí dojem, že je zmiňuje jakoby mimochodem, ale vždy v nějakém negativním kontextu, že chtěl působit podprahově..
Na biskupu Cautinovi "nebylo nic svatého, nic, co by mělo nějakou váhu. ... Zato Židům byl velmi milý a byl jim zcela oddán, ne ovšem pro spásu duší, jak má být snahou pečlivého pastýře, ale protože od nich nakupoval zboží." Jiné židovské zboží mělo sloužit k nekalému účelu, protože když onen Cautinus umřel, žadatelé o biskupský stolec chtěli přesvědčit krále různými způsoby, včetně úplatků, takže: "Také kněz Eufrastius ... nakoupil u Židů mnoho drahocenných věcí a poslal s nimi svého příbuzného Beregisila ke králi, aby tak úplatky získal, co nemohl získat zásluhami."

Jinde jakýsi Leonast přijde o zrak, lékaři si neví rady, tak prosil v bazilice sv. Martina a na světcův svátek se mu zrak navrátil, a "býval by zůstal zdráv, kdyby po zázraku božím nebyl volal na pomoc ještě onoho Žida. takové totiž kárá apoštol, když říká: "Netáhněte jha s nevěřícími. Neboť jaký jest spolek spravedlnosti s nespravedlností?"" Z tohoto úryvku se můžeme dozvědět, že mezi Židy ve franské říši byli i lékaři, a je to ukázka, kolik se toho dá zamlčet, pokud o někom píšu tendenčně negativně a vyjde to najevo jenom mimochodem..

Pak je tu podeřele popsaná událost o konfliktu v Clermontu. Jeden Žid požádal biskupa Avita o křest, tak se také stalo. Novokřtěnec šel ve velikonočním průvodu s ostatními křesťany, a z nějaké brány jej jeden ze Židů polil smrdutým olejem. Dav jej chtěl ztrestat, biskup tomu zabránil.. Ale jiný den: "Když za zpěvu hymnů kráčel biskup z hlavního chrámu do baziliky, vrhlo se všechno to množství lidu, které jej následovalo, na židovskou školu a do základů ji zničilo. ... Den nato poslal biskup k Židům posly a vzkázal: "Já vás nenutím silou, abyste vyznávali Syna božího; ale jenom jej zvěstuji a sypu do vašich srdcí sůl moudrosti. Neboť jsem pastýř nad ovečkami Páně ustanovený. A o vás řekl onen pravý Pastýř, který podstoupil pro nás muka, že má i jiné ovce, které nejsou z jeho stáda, a že je musí přivést zpátky, aby bylo jedno stádo a jeden pastýř. A proto chcete-li věřit jako já, buďte jedno stádo, které střežím. Jestli však nechcete, opusťte toto místo!"" "Židé se pak dlouho rozčilovali a dlouho váhali, až pak třetího dne - věřím, že jen vyslyšené prosby biskupa je sjednotily - poslali biskupovi vzkaz - ... žádáme, abychom byli omyti křtem." a "Kdo však křest odmítli, odtáhli z města do Marseille."
A tady by stálo zato znát i popis událostí z druhé strany - biskup je podle Řehoře čistý, zabrání lynčování Žida, ale průvod, kterému jde jiného dne v čele, srovná se zemí židovskou školu. Biskup "nenutí silou", ale na konci téhož vzkazu dá ultimátum, že mají přijmout křest, nebo odejít.. Že konverzi způsobily podle Řehoře biskupovy modlitby, to vyznívá ve světle událostí jako alibismus..

Králi Guntramnovi v Orleansu provolávali slávu všechny tamní národy, včetně Židů. Král na to konto řekl při hostině: "Běda národu židovskému, špatnému a proradnému, vždy k úskokům připravenému! Vždyť na mne ve svých lichotivých ochvalách dnes volali, aby mne všechny národy uctívaly jako pána, jen proto, abych dal příkaz obnovit z veřejných prostředků jejich synagógu, ktertou křesťasné nedávno rozbořili. To ale podle pokynů Páně nikdy neudělám!" A Řehoř ho chválí: "Ó slavný a obdivuhodně dobrý král! Tak prohlédl lstivost kacířů, že mu nebyli s to ani zatajit, oč později chtěli požádat!"
Zase se nabízí otázka, jak by Řehoř reagoval, kdyby Židé krále nevítali vstřícně..,

Celé vyznění není nijak nové, Židé jsou představeni jako ti, kdo zradili Krista, ale které potřeba argumenty, nebo i násilím pohnout ke křtu. Násilí proti Židům vychází z náboženských pohnutek (výjimkou je situace, kde židé byli zavražděni svými dlužníky). Jinak lze jen opakovat staré známé, že středověk neznal Židy v kategorii dnešní etnicity, ale v kategorii náboženské. Pokřtěný Žid se stává součástí věšinové společnosti (která z hlediska etnicity je splýváním Galorománů a Franků).
slavicekvac
Vévoda
Příspěvky: 1785
Registrován: 28 říj 2009 11:55
Bydliště: Kladno
Been thanked: 3 times

Re: Židé ve støedovìku

Nový příspěvek od slavicekvac »

Ježek píše:
Ingolf píše: Existuje nějaký obecný pojem pro pogrom ve středověku?
Dle mne se to řešilo opisy, jako vraždění židů a td.

Každopádně první pogromy zfanatisovaným účastnictvem lidové křížové výpravy. Záhy se toho ujímá i světská moc - první křižáci vybírají od židů na své cestě výpalné. A také církev. Ve Wüzburgu je kostel Neposkvrněného početí PM z poloviny 12. století, který je postaven na místě dřívějšího židovského osídlení. Patronicium má svoji krutou symboliku - neposkvrněné početí židé odmítají, neboť podle nich byl Ježíš obyčejným smrtelníkem.
Mícháš dohormady dvě různé věci - neposkvrněné početí je Panny Marie, početí Krista je z Ducha svatého. U Panny Marie to znamená že byla uchráněna dědičného hříchu, u u Ježíše, že byla Maria panna před porodem, při porodu a po porodu. Svůj díl chromozomů obdržel Ježíš v Duchu svatém. Takže neposkvrněné početí se netýká víry v Ježíšovo božství, ale stavu panny Marie při jejím početí. Jak byla připravena na své mateřství, na zrození Ježíše. Uchráněním dědičné viny. Žádné kostely nemají zasvěcení, které by nějak vyjadřovalo Ježíšovo početí z Ducha svatého.
Je to jen obvyklé matení dogmat dohromady. To neznamená, že by židé neodmítali ježíšovo božství, to ano, jako muslimové. Jen to nemá tento uvedený původ.
Uživatelský avatar
Ježek
Král
Příspěvky: 4263
Registrován: 01 lis 2005 19:01
Bydliště: Železné Hory/Praha
Has thanked: 174 times
Been thanked: 43 times

Re: Židé ve středověku

Nový příspěvek od Ježek »

Minulý víkend na konferenci byla zajímavá přednáška o židech ve středověku. Zaujalo mne především Augustinovo pojetí - židé byli samozřejmě chápáni jako tvrdohlaví a pyšní, jelikož odmítali přijmout křesťanství. Na druhou stranu byli považováni za "knihovníky křesťanství". Středověcí učenci jako je Augustin brzy postřehli, že židé mají totožné texty, jako křesťané, to bylo učencům důkazem, že jejich učení je správné. Existence židů paradoxně potvrzovala správnost křesťanství.
Historia to relacja, większością kłamliwa, ze zdarzeń, większością nieistotnych, zdawana nam przez historyków, większością durniów.
Uživatelský avatar
Ingolf
Vévoda
Příspěvky: 1404
Registrován: 24 srp 2008 12:16
Has thanked: 4 times
Been thanked: 45 times

Re: Židé ve středověku

Nový příspěvek od Ingolf »

Augustin na dlouhou dobu ustanovil, jaký má být postoj křesťana k Židům, ale hlavně pro praxi to vyznívalo dvojznačně. Židé měli v dějinách funkci předchůdců křesťanství (jako monoteisti) a funkci zvěstovatelů Mesiáše (Izajáš předpověděl, že panna počne a porodí). Ale pak přišel rozpor, Mesiáš přišel, dokonce přímo mezi Židy, a ti ho odmítli..
Druhý rozpor vychází z prvního. Bůh v reakci na odmítnutí Krista Židy ukazuje dvě své stránky, na kterých se lidem názorně ukazuje Boží vůle. První je trestající - Židé přišli o chrám, o Jeruzalém, a musí se toulat po světě. Ale pak se projeví druhá stránka Boha, ta milosrdná - Židé se navrátí k Bohu a budou vykoupeni. A z toho vyplývá třetí rozpor - Židé nesmí být zabíjeni, protože čekají na to, až je Bůh vykoupí; konverzi je ale třeba pomoct, a tak křesťané vysílají misionáře a činí nátlak, někde skrytý, někde otevřený; a další věc, co když už se blíží konec světa, jehož předzvěstí je konverze Židů (popř. ve vrcholném středověku i Mongolů, a naopak vyhubení Saracénů a Turků), a Židé odmítají? - pak nastane represe a nucené konverze, v extrému pogromy..
Augustinovo pojetí Židů je pro přítomnost shovívavé, ale pro budoucnost konfliktní, Židé nemají jinou možnost než konverzi..
slavicekvac
Vévoda
Příspěvky: 1785
Registrován: 28 říj 2009 11:55
Bydliště: Kladno
Been thanked: 3 times

Re: Židé ve středověku

Nový příspěvek od slavicekvac »

Ježek píše:Minulý víkend na konferenci byla zajímavá přednáška o židech ve středověku. Zaujalo mne především Augustinovo pojetí - židé byli samozřejmě chápáni jako tvrdohlaví a pyšní, jelikož odmítali přijmout křesťanství. Na druhou stranu byli považováni za "knihovníky křesťanství". Středověcí učenci jako je Augustin brzy postřehli, že židé mají totožné texty, jako křesťané, to bylo učencům důkazem, že jejich učení je správné. Existence židů paradoxně potvrzovala správnost křesťanství.
Augustin byl překvapen protože se k tomu dostal až dost dlouho. Starý Zákon byl vždy integrální součástí křesťanství, například zásadně Matoušova evangelia.
slavicekvac
Vévoda
Příspěvky: 1785
Registrován: 28 říj 2009 11:55
Bydliště: Kladno
Been thanked: 3 times

Re: Židé ve středověku

Nový příspěvek od slavicekvac »

Ingolf píše:Augustin na dlouhou dobu ustanovil, jaký má být postoj křesťana k Židům, ale hlavně pro praxi to vyznívalo dvojznačně. Židé měli v dějinách funkci předchůdců křesťanství (jako monoteisti) a funkci zvěstovatelů Mesiáše (Izajáš předpověděl, že panna počne a porodí). Ale pak přišel rozpor, Mesiáš přišel, dokonce přímo mezi Židy, a ti ho odmítli..
Druhý rozpor vychází z prvního. Bůh v reakci na odmítnutí Krista Židy ukazuje dvě své stránky, na kterých se lidem názorně ukazuje Boží vůle. První je trestající - Židé přišli o chrám, o Jeruzalém, a musí se toulat po světě. Ale pak se projeví druhá stránka Boha, ta milosrdná - Židé se navrátí k Bohu a budou vykoupeni. A z toho vyplývá třetí rozpor - Židé nesmí být zabíjeni, protože čekají na to, až je Bůh vykoupí; konverzi je ale třeba pomoct, a tak křesťané vysílají misionáře a činí nátlak, někde skrytý, někde otevřený; a další věc, co když už se blíží konec světa, jehož předzvěstí je konverze Židů (popř. ve vrcholném středověku i Mongolů, a naopak vyhubení Saracénů a Turků), a Židé odmítají? - pak nastane represe a nucené konverze, v extrému pogromy..
Augustinovo pojetí Židů je pro přítomnost shovívavé, ale pro budoucnost konfliktní, Židé nemají jinou možnost než konverzi..
V tom se Augustin nepochybně mýĺil. II. Vat koncil stanovil jasně: kdo žije podle svědomí a poznané pravdy, může být v Božím milosrdenství spasen. My nemůžeme nekonečnost Božího milosrdenství omezovat svým náhledem.
Uživatelský avatar
Ingolf
Vévoda
Příspěvky: 1404
Registrován: 24 srp 2008 12:16
Has thanked: 4 times
Been thanked: 45 times

Židé ve franské říši

Nový příspěvek od Ingolf »

Židy v merovejské franské říši kolem r. 600 zachytil kronikář Řehoř z Tours (to jsem rozebíral výše), zřejmě se jednalo o přetrvávání osídlení z dob římské Galie. Řehořův zájem si zasloužili, když potřeboval napadnout jejich náboženství. Zprávy z dob karlovské dynastie se liší záběrem, Židé jsou uváděni jako dálkoví obchodníci, leckdy tedy nejde ani o místní židy, ale o cizí kupce. Po rozpadu římské říše Židé zůstali roztroušení kolem Středozemního moře a dokázali fungovat jako obchodníci v křesťanských stejně jako muslimských zemích.
Tak Žid jménem Izák dovezl r. 802 Karlovi Velikému dar od bagdádského chalífy Harúna ar-Rašída, a tím darem nebylo nic menšího než slon Abú al-Abbás (jméno nesl po dynastii Abbásovců). Diplomatické styky mezi franskou a arabskou říší probíhaly na úrovni poselstev, přičemž cesta tam a zpátky trvala plus mínus čtyři roky, mnohdy poslové na cestě zahynuli. To byl i případ našeho poselstva, za které předání darů dokončil právě Izák. Židé provozovali obchodní styky pro elitu Východu a Západu, obchodovalo se s kořením, vonnými mastmi, hedvábím, drahokamy i sklem nebo s náboženskými předměty.
Další zpráva pochází z listin Karla Velikého. Karel vládl říši prostřednictvím tzv. kapitulářů, kam po projednání na sněmech psal jejich závěry. Nařízení měly formu jednorázových povelů nebo formu trvale platnou, šlo tedy o snahu o zákon. Slovo pochází z latinského capitularius, překlad jsme nehledal, osobně si to překládám jako "rozkaz".
V kapituláři z Nimwegenu r. 806 pochází nařízení ohledně Židů. Židé se nemají vychloubat, že mohou vše získat - zase narážka na obchodní schopnosti. Dále kapitulář varuje před znesvěcováním sakrálních předmětů Židy - to nevím, jestli se tu ozávý první obava typu, že židé znesvěcují hostie, nebo jestli je to obava, že když židé obchodují se sakrálními předměty (procházejí i Palestinou nebo Jeruzalémem cestou na západ), tak s nimi nenakládají, jak je potřeba.. Obchodní aktivity nebo náboženství židů Karel nijak v nereguluje (alespoň co se zachovalých pramenů týče).
V jiném nařízení Karel zakazuje Židům, aby nutili své zaměstnance pracovat v neděli. Pokud se tak stane, Žid bude potrestán a křesťan přijde o mzdu.
Útoky na židovské obchodníky se vystupňovaly na dvoře Karlova nástupce Ludvíka Pobožného, ten židy i jejich vystupování toleroval. Na židy k nelibosti dvora a umírněných útočil lyonský arcibiskup Agobard. Opakuje tak postoj Řehoře z Tours, to byl zase biskup a oba akcentují náboženské hledisko vůči židům. Postoj vůči židům probíhal mezi náboženským odmítnutím a ekonomickým a obchodním využíváním.
Uživatelský avatar
Ingolf
Vévoda
Příspěvky: 1404
Registrován: 24 srp 2008 12:16
Has thanked: 4 times
Been thanked: 45 times

Re: Židé ve středověku

Nový příspěvek od Ingolf »

Karel IV. zanechal jednu tmavou stopu v podobě listiny městu Norimberku, který předem omilostnil, pokud by došlo k pogromu. To se chápe jako bianco šek k provedení toho pogromu. Větší dopady na židy měla pak politika Václava IV., což se dá chápat jako větší zlo, které ale zaniká v celkově nedobré Václavově politice (kdežto u Karla to je spíš ta skvrna na jinak dobré pověsti - necháme stranou, že Karel jednal vcelku cynicky pragmaticky a postoj k židům je právě toho výrazem), nebo jako vrchol procesu, který Karel začal.
Karlova a Václavova politika vůči židům byla spjatá s politikou vůči městům, která si tito Lucemburkové předcházeli. Jednak šlo přímo o finance, resp. ničení dluhopisů, které měla města a konkrétní měšťané u židů, jednak násilné zásahy vůči s židům spojené s jejich vyhnáním nebo přesídlením byly součástí přestavby měst. Města nárokovala víc a víc prostoru a v místech bývalých židovských čtvrtí od té doby stojí třeba univerzity.

Židé patřili do přímého vlastnictví krále, Pokud král vydal nad židy ochranu, mohlo to být upřímné. Přemysl Otakar II. do listu k ochraně židů zakomponoval i teze papeže Innocence proti pověrám, že židé používají křesťanskou krev k bezbožným rituálům. Židé podle Starého zákona mají zapovězeno konzumovat cizí krev, v důsledku toho jedí košer jídla, takže dávat cizí krev do macesů nebo jinam je prostě proti jejich víře. Další důvod k ochraně židů spočíval v tom, že král mohl disponovat jejich majetkem a v případě nutných finančních výdajů se ho prostě zmocnil. A kdyby těmto židům a jejich majetkům uškodil někdo jiný, okrádal by vlastně krále... A to byl asi přístup Karlův.
Karel se podle Bobkové (Velké dějiny zemí Koruny české IV.a, s. 260) pokoušel pogromům zabránit jen nepřímo nebo vůbec. Když k pogromu došlo, napsal, že židé byli nevinní, a dal městu milost.

Ten Norimberk Karla zajímal hodně a podle toho město dostalo privilegia a milosti. Norimberk patřil původně k baště Ludvíka Bavora, vůči kterému Karel vystoupil jako zvolený říšský protikrál, než se Bavor smrtelně zranil při lovu. V průběhu vlády pak v Norimberku vyrostla Karlova rezidence. Aby Karel získal norimberské měšťany, nechával jim právě majetky tamních židů. 1.1.1349 anuloval hrabatům z Oettingenu dluhy u norim. židů. 6.4.1349 slíbil Arnoldu Seckendorferdovi dům po zavražděných židech. podíl dostali norim. purkrabí a bamberský biskup. A 2.10.1349 následovalo to privilegium, které v případě pogromu dávalo městu milost. Karel tím mj. povolil na místě židovské čtvrti dvě náměstí pro trh a jeden kostel. Pogrom přišel 5. prosince: "Krutý osud několika desítek rodin tak pomohl Karlovi vyřešit sociální napětí ve městě a zajistil mu trvalou podporu vládnoucí městské rady i norimberských purkrabí." (s. 261)
Podle Václava Žůrka (Karel IV. portrét středověkého vládce, s.50): "Přestože Karel obecně i písemně vyzýval k ochraně židů, v praxi se omezil zejména na ochranu svých zájmů. Vynutil si tedy především pokuty a platby za útoky, kterými přišel o své služebníky, a tudíž i o finanční příjem. praktickým projevem této Karlovy politiky byla amnestie od činů způsobených židům, za kterou bylo zaplaceno v podobě pokut."
Politické využití pogromu tedy bylo dvojí. Buď pokuta za násilí na židech, resp. jejich majetku, což přineslo nějaké finance, ale ne tolik, kolik by z židů král sám dostal. Druhá možnost byla se předem v součinnosti s městem dohodnout amnestii, za kterou Karel dostal podporu onoho města.

Bobková i Žůrek ale podotýkají, že Karel měl v říši mimo proklamací velmi omezené možnosti, jak židy ochránit. Za to na území pod přímou, rodovou kontrolou Karla IV. došlo k pogromům pouze v Chebu a Vratislavi. Obě města opět dostala milost po zaplacení pokuty. Jinak útok na židy nenastal ani v Praze, které dal Karel opět předem privilegium "pro případ" pogromu.

***

Václav IV. hledal v říšských městských svazech protiváhu ke šlechtě včetně kurfiřtů, kteří se ho čas od času snažili svrhnout. R. 1385 tak Václav a Švábský svaz dohodli akci, v 37 městech byli jednoho dne zatčeni všichni židé, zabavena hotovost a také zabaveny dlužní úpisy. Dluhy, které měla u židů přímo města byly anulovány (=spáleny dlužní úpisy), dluhy jednotlivých měšťanů byly převedeny na města tak, že měšťan zaplatil 3/4 dluhu, a to přímo městu. Václav dostal nějaký zlomek ze špinavého zisku. Ale nechal se poučit a příští akce už pro něj byly výnosnější.
R. 1390 povolil podobnou akci tentokrát šlechtě, dluhy byly anulovány, resp. zmenšeny a převedeny na krále, který tak získal více peněz než předtím od měst. Když r. 1389 proběhl známý velký pogrom v Praze, nechal Václav pachatele zatknout a pustil je tehdy, když měšťané vydali celý lup do jeho kasy.
***
Židé také ustupovali prostorovým nárokům měst. Města nepotřebovala vyloženě nové měšťanské domy pro - jsme v domě po velké morové epidemii, jež právě rozpoutala pogromy, a která vedla k populačnímu úbytku, města se spíš vylidňovala, než aby pociťovala tlak na pozemky. Ale města stavěla nové budovy, Karel IV. povolil v Norimberku na místě bývalé synagogy postavit kostel Panny Marie, německy Frauenkirche. Kostel byl stavěn od r. 1355 a byl koncipován jako úkryt pro říšské klenoty, než se Karel rozhodl uschovat je na Karlštejně. Na židy dnes upomíná bronzová židovská hvězda ve východním chóru.

Dalším institucí náročnou na stavby byly univerzity. R. 1390 byli židé vyhnáni z Heidelberku kurfiřt Ruprecht I. Falcký do bývalých židovských budov nechal nastěhovat univerzitu založenou r. 1386.
Pak nevím, nakolik to souvisí, Eberhard Würtemberský zvaný Vousatý r. 1477 v Tübingenu vyhnal židy a současně založil univerzitu.
Uživatelský avatar
Ingolf
Vévoda
Příspěvky: 1404
Registrován: 24 srp 2008 12:16
Has thanked: 4 times
Been thanked: 45 times

Re: Židé ve středověku

Nový příspěvek od Ingolf »

Podle obecné teze žili židé ve středověkých městech v ulicích příléhajících k hradbám. Dokladem jsou dodnes ulice nesoucí název Židovská, které skutečně leží u hradeb, ať už zachovalých, nebo bývalých.

Příklady -
Jičín, za blokem domů je ulice Na Příkopech podle zasypaných příkopů za hradbami - https://mapy.cz/zakladni?q=%C5%BDidovsk ... 78926&z=19

Kouřim -https://mapy.cz/zakladni?q=%C5%BDidovsk ... 31138&z=18

Bratislava - oddělená od hradeb velkou silnicí - https://mapy.cz/zakladni?q=%C5%BDidovsk ... 28267&z=18

V Telči je to krátká ulička za ulicí Hradební, tedy byla až za hradbami, ale ochranu poskytovala voda a asi i parkány, které jsou zachovány kus vedle - https://mapy.cz/zakladni?l=0&q=%C5%BDid ... 34985&z=18

V Olomouci je Židovská brána, původem gotická, vedle od židovského osídlení směrem z města - https://mapy.cz/zakladni?q=%C5%BDidovsk ... 50110&z=18

Jinde vede Židovská ulice od náměstí ke hradbám (Jihlava, Cheb, Zhořelec). V Lounech je ulice Židovská v centru, ale synagoga u hradeb - https://mapy.cz/zakladni?planovani-tras ... 70127&z=19

U všech měst je samozřejmě nutno brát v potaz, že ty názvy se mohly měnit. V Olomouci zaniklo židovské osídlení, není tam tedy žádná Židovská ulice, zbyl jen název té Židovské brány. Jinde se mohla stěhovat židovská diaspora do jiné ulice, mohl se z nějakého důvodu přesunout název ulice do vedlejší lokality, ten název mohl mít teoreticky jiný důvod než vyloženě židovské osídlení. Ale asi v polovině těch českých měst je Židovská ulice skutečně nalepená k hradbám.

Důvody jsou asi dva hlavní. Poloha na kraji města měla symbolizovat okrajové postavení tamních obyvatel, takové symbolické vyčlenění. Ještě lépe to ukazují židovské hřbitovy vykázané mimo města. Ten u Jičína je někde v polích, vzdálený vzdušnou čarou asi 1,5 kilometru od náměstí.
Druhý důvod je prozaický, pokud dojde k útoku na město, odnesou to mezi prvními židé a ne bohabojní křesťané.

Když jsem dělal bakalářku na téma město Jičín ve středověku, tak jsem měl kapitolu o židovském osídlení. V Jičíně je ta Židovská ulice, za blokem domů je ulice Na Příkopech, jeden dům v Židovské ulici je dokonce zakončen bývalou baštou, která je do něj vestavěna. V jednom konci Židovské ulice je synagoga, všechno vypadá na první pohled ukázkově. Jenomže není.
Nynější Židovská ulice je novější, starší ležela v místě dnešní Lindnerovy. A to bylo oproti dnešku exponované místo. Ulicí Lindnerovou vedla na náměstí cesta od Prahy, v hradbách vedla branou zvaná Pražská (průběh cesty Jičínem zde - https://mapy.cz/zakladni?planovani-tras ... 60457&z=19 )
Ta Pražská brána byla výjimečná. Všechny ostatní brány nebo branky stály na konci ulic, které vedly přímo rovně z náměstí. Na náměstí vede přímo Valdická brána, jediná zachovalá (resp. dnešní renesanční stojí na místě starší brány), další brána byla na konci Palackého ulice. Jedna branka stála na konci ulice Smiřických a druhá na konci ulice zvané Fortna, což znamená německy právě Branka. Ale ulice z Pražské brány vedla ke gotickému kostelu (a dokud nebyl kostel obestavěn areálem jezuitské koleje, tak ulice pokračovala západně od kostela plynule do dnešní ulice Balbínovy) a cesta na náměstí šla prý tou dnešní Lindnerovou = tehdejší Židovskou. Návštěvníci viděli jako první výstavní Židovskou ulici, židovští obchodníci jako první viděli, jaké zboží kdo veze od Prahy. Z toho ale vychází, že pokud někdo bydlí na takovém významném místě a pokud je jako první na očích pro návštěvníky, tak asi nebude diskriminovanou menšinou..

Jičínské židy postihlo vyhnání židů ze země za Ferdinanda I. Habsburského, pak se vrátili. Albrecht z Valdštejna spolupracoval ve finančních věcech se židem Jakubem Baševim, jehož rodině nechal v Jičíně nějaké nemovitosti včetně pivovaru na náměstí.

Synagoga na kraji Židovské ulice byla postavena ve 2. pol. 18. stol. Na plánu města z r. 1756 je na jejím místě prázdno, k r. 1773 už stála. Tehdy došlo k povyku, protože židé chtěli dát na synagogu židovskou hvězdu, čemuž jičínští zabránili. To umístění hvězdy mohlo být teoreticky něčím jako vysvěcení synagogy nebo slavnostním otevřením, v tom případě by se stavba synagogy doložená mezi lety 1756 - 1773 blížila spíš k tomu pozdějšímu datu.

Ta konfliktní událost z r. 1773 ukazuje na další možný důvod lokalizace Židovské ulice. Ta je v Jičíně sevřena blokem domů nalepených k hradbám a přes ulici blokem domů, za kterými je vnitroblok a dál náměstí. Ulice je tak z obou stran docela dobře chráněná, při možném nepokoji se dá dát uzávěra na obě strany ulice.. Hradby v tom 18. stol. už nebyly schopné odolávat obléhání, pokud se do něj zapojilo dělostřelectvo, takže bitvy se rozhodovaly jinde. Ale pokud se na vás dobývala místní lůza vyzbrojená pracovním nářadím a alkoholem, tak se umístění u hradeb jevilo jako výhodné. A to riziko v Jičíně bylo, když probíhala hilsneriáda, tak profesoři jičínského gymnázia vystoupili proti Hilsnerovi.

Jičín vypadá na první pohled jako modelový příklad, kde je Židovská ulice i se synagogou nalepená na hradby, což by mělo znamenat vyčlenění židů na okraj města a zvýšené riziko při vojenském střetu. Jenže na druhý pohled - je to věc novější doby, ve středověku žili lidé v ulici, kterou vedla hlavní cesta, a umístění u hradeb mohlo znamenat spíš snahu o jejich ochranu..
  • Podobná témata
    Odpovědi
    Zobrazení
    Poslední příspěvek

Kdo je online

Uživatelé prohlížející si toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 0 hostů