Zrovna Annales jsou do češtiny přeložené docela hezky. Jinak na výčet antických zpráv o českých zemích se zaměřuje jedna kniha, jejíž název si nemůžu vybavitIngolf píše:Třeba výtah z Tacitových Annales ohledně bitvy Arminia s Marobudem jsem našel jen v jedné slovenské knize, kde jinak autor tvrdil, že jméno Kvád je totožné se jménem Chorvat, tudíž Kvádové byli Slované..Raptor píše: Hlavních narativních pramenů (historií a kronik) si vybavuju tak 25, z toho přeloženo do češtiny bylo snad 7, takže žádná sláva. Buďme rádi, že to ostatní je k dispozici aspoň v angličtině (třeba arabský prameny tohle štěstí nemívají ). Osobně bych uvítal v češtině třeba Paula Diacona (Dějiny Langobardů) nebo aspoň část Fredegara (i když to je tady trochu mimo téma).
S tou Fritigil je to těžké. Konverze v Panonii je samozřejmě mnohem pravděpodobnější, k něčemu podobnému ostatně došlo u Vandalů a o kus dále (v Moesii) u Gótů. U Gótů máme proces christianizace popsán nejlépe. Konverze etnika žijícího mimo římskou říši ke křesťanství by nebyla v globálním měřítku ničím ojedinělým... Ale zrovna u Germánů to běžné nebylo.Ingolf píše:To umístění Markomanů mě zajímá taky, nejvíc u královny Fritigil. Kdyby žila na území dnešního Česka, tak jde o první doložený kontakt s křesťanstvím.. Nejvíc lidí ji ale klade někam do Rakouska, nevím přesně proč, někdo se odvolává na krále Attala, který tam byl přesídlen kolem r. 250, ale to není žádná přímá souvislost..Raptor píše:1) Celé Čechy ovládli Hermunduři - to nepokládám za moc pravděpodobné
2) Část Markomanů zde zůstala a byli závislí na markomanském centru na Moravě
3) Část Markomanů zde zůstala a byli nezávislí - To vidím jako snad nejpravděpodobnější
4) Přišel sem jiný kmen či kmeny odněkud ze severu (Ptolemaiovi "Baenoachaemae" bývají srovnáváni s "Chaemae" v německém Polabí).
Markomanské osídlení v Čechách po Marobudovi zpochybňuješ opakovaně, mě to takhle přímo napadnout nenapadlo.. Podle archeologie by tu měla panovat od Marobuda do dalších dob nějaká kontinuita (žárová pohřebiště, ale hlavně chaty se šesti nosnými kůly), projedu literaturu a kleknu na to..
Markomanské osídlení v Čechách po Marobudovi nezpochybňuju, zpochybňuju, že tam zůstávalo politické centrum jejich kmene do 2. století. Nejpádnějším argumentem jsou tu asi ty "markomanské války" vedené na Moravě.
Však u velké Moravy přinejmenším Třeštík zpochybňoval její "státnost". Raně přemyslovské Čechy měla činit "státem" v podstatě hradská soustava, ale to se týká pouze Čech samotných, ne území dobytých na východě - ta byla nejspíš spravována podobně jako za velké Moravy a svým způsobem podobně jako za Marobuda.Ingolf píše:Bylo by to podobné expanzi velké Moravy a hlavně přemyslovského raného státu směrem do dnešního Polska, to jo..Raptor píše:Marobudova říše, stejně jako ta Arminiova, byla pouze konfederací kmenů spojených společnými zájmy. Tedy ne státem. Pohromadě ji mohl držet klidně strach z vnějších nepřátel. Nějaké další války (v písemných pramenech nedoložené) určitě Marobud vedl (trvalý mír ostatně není v dějinách příliš běžným stavem). Ale ty mohl svádět klidně někde v Pobaltí či na Visle, a unikat tak pozornosti našich pramenů. Ostatně někdy touto dobou mohla taky padnout do područí Germánů Morava a Slovensko (i s místními Kotiny a Osy).
Přesně tak.Ingolf píše:I ta Velká Morava na mě působí víc státně a přemyslovská „říše“ byla řízená centrálně z Prahy.. Respektive pevnou moc třímali Přemyslovci v okolí Prahy, kořistnický způsob vykonávali v Polsku, a i v případě pozdějšího ovládnutí Moravy pocházely jejich největší zisky z mýtného nebo tržních poplatků, ne z přímých výnosů z půdy.. A to je přemyslovský stát mnohem více státem než Marobudova říše..Raptor píše: Obávám se, že v Marobudvě říši chyběly i některé prvky, jež Dobiáš uvádí. Různé definice státnosti často staví na územním vymezení a správních orgánech, které se k němu vážou. Markomani ale působí jako klasický kmen spojený domnělou příbuzností a schopný migrovat z místa na místo. Dá se předpokládat, že vnitřně se členili spíš na nějaké "klany" než na "kraje" a tomu odpovídal i charakter jejich šlechty.
To je dobrá úvaha. Pak by bylo asi opravdu nejlepší uvažovat o nějakém podmaněném obyvatelstvu.Ingolf píše:Ale proč hroby beze zbraní jsou jen na okraji sídelního území?Raptor píše:Absence zbraní v hrobech může být dána i rozdílným nakládáním s nimi, třeba jejich přenecháváním potomkům. Nebo vírou, že v zásvětí nebudou zbraně potřeba (ale to bych čekal spíš u Keltů než u Germánů).Ingolf píše:Pak jsou bohaté hroby s importy, ostruhami nebo picími rohy, ale beze zbraní a na někde i okraji sídelního území (Zliv na Jičínsku, Straky na Nymbursku). Lze spekulovat, že jde o starší, rodovou aristokracii.
Já bych spekuloval o členech vedlejších kmenů, které byly připojeny k říši nebo které se samy připojily. A ještě mě napadlo, jestli nejde o zbytky původních obyvatel, protože některé hroby jsou na starších pohřebištích (např. v Noutonicích, i když tam jde o pohřebiště z doby bronzové). Jinak ale picí rohy jsou záležitostí Germánů, je to jenom nápad.
Rodová šlechta mohla zbraně předávat dál, družiník, jehož životem byl boj a služba vládci, měl meč poeticky řečeno za nejbližšího druha, ten by si ho vzal i do hrobu..
V podstatě jo. Akorát je problém, že to nemáme doloženo nikde jinde. Nikde se nepíše, že král Marobud založil město Marobudum nebo že v něm sídlil. Máme akorát jednu položku na mapě vzniklé víc než sto let po Marobudově smrti. Ale zas... proč o tom pochybovat? Co jiného to může být než Marobudovo někdejší sídlo?Ingolf píše:Co to znamená v překladu?, „Marobudovo“?Raptor píše: Ptolemaios zachytil "město" jménem Marobudum,
Souhlas. Ostatně něco jako družinu Caesar i u Keltů. Tím 3. stoletím jsem myslel hlavně rozmach onoho způsobu života, kdy je družina loajální výhradně svému pánovi (s nadsázkou: nemá kmen), kdy se jednotliví předáci trhají od svých kmenů a zakládají si drobná panství (Gótové v Rumunsku měli takových snad šest) případně žijí čistě jen z kořisti jako bandité a piráti. Nějakou předehru to ale mělo určitě už od přelomu letopočtu (ostatně je to Tacitus, kdo zmiňuje ty muže vystupující z řady na sněmu a tázající se, kdo půjde s nimi na výpravu).Ingolf píše:Ono i české slovo druh (a ruské drug) má pocházet z gótštiny.Raptor píše: On ten "družinní" způsob života je typický až pro pozdější období, zhruba od 3. stol., a je ve velké míře spojen s východními Germány (Góty, Gepidy, Vandaly, Burgundy apod.).
Mohl mít Marobud aspoň osobní gardu, když ne klasickou družinu?, já bych to předpokládal.. Nebo mohla fungovat družina v rámci kmene, dokud se netrhla, nebo dokud kmen neovládla..
Díky!Ingolf píše:Je to Cassius Dio, LXXI, 20. Má to Dobiáš v poznámkách na str. 262 a text je psaný řecky a alfabetou, takže z toho nic nevyčtu..Raptor píše:Nevíš náhodou, jaký pramen zmiňuje plán Kvádů táhnout k Semnonům? Cassius Dio?