Byli jsme dneska na výletě na místo bývalého kláštera Ostrov u Davle, pořádalo to muzeum v Jílovém, byla to obdoba tohoto výletu -
http://www.archeologienadosah.cz/vylety ... -sv-kilian" onclick="window.open(this.href);return false;
Šlo se přes bývalé středověké město na cíp, kde se stéká Vltava se Sýzavou, odtamtud se jelo lodí na Ostrov.. On je jinak úplně nepřístupný a nedá se tam dostat jinak než na lodi, což by stálo z Davle asi nehoráznou cenu..
Klášter byl založem r. 999, popleněn by za vpádu Braniborů r. 1278, pak byl přestavován goticky, ale před dostavbou podlehl husitům (naštěstí to byli Pražané, takže ti klášter neměli poteřbu úplně srovnat se zemí). Konvent se myslím v 16. stol. odstěhoval do svého probošství ve Svatém Janu pod Skalou.
R. 1292 se ještě uvažovalo o předání kláštera cisterciákům, ti ho prohlédli a odmítli jako nevhodné místo a založili klášter dále po toku Vltavy ve Zbraslavi.
Mě ale víc zaujalo to ztracené středověké město neznámého jména, dnes na lokalitě zvané Sekanka. Původně byly valy považované za valy slovanského hradiště, a vykopané základy budov byly považovány za slovanské polozemnice.
Jenže jak se lokality ujal archeolog Richter, zjistil, že v obydlích chybí topeniště, a když někde bylo, zjistilo se, že propadlo i s jinými věcmi odněkud seshora. Jinými slovy ten zemní prostor nebyl polozeminicí, kde je na podlaze obytná část, ale podzemí bylo sklepem obytného, patrového domu.. A valy jsou zanesené hradby, jak jsou známy z jiných měst.
Město padlo r. 1278 za vpádu braniborských vojsk, bylo popáleno, takže archeologům se naskytl zakonzervovaný stav středověkého města, což dneska kvitovali s povděkem slovy, že katastrofy jsou pro archeology příznivou událostí
Oheň třeba spálí dřevo ve zdi, ale v té spálené, ohněm zpevněné zdi se zachoval otisk toho dřeva.. Archeologové Vízner a Šmerák tak vydali dílo o Sekance s názvem Pompeje nad soutokem Vltavy a Sázavy. Pro archeologii vrcholného středověku je toto město unikátním materiálem..
Sekanka je chápaná jako hospodářské zázemí kláštera, benediktini taková obchodní a řemeslná sídliště u klášterů mívali. Nicméně průvodci přišli s jinou alternativou, teoreticky mohlo jít o klasické založení města Přemyslem Otakarem II. Město leželo blízko nalezišť zlata, z Jílového vůbec myslím největší nález zlata z celých Čech, mohlo tedy jít o prospektorský záměr. Město leželo na spojnici dvou obchodních cest, linecké a pasovské, bylo tedy obchodním centrem.
R. 1278 nebylo město na rozdíl od kláštera obnoveno – to vede k teorii, že město vysadil Přemysl natruc klášteru, asi jako mohl vysazovat města na jihu Čech natruc Vítkovcům.. Proto by po Moravském poli neměl nikdo zájem na obnově, natož mniši, z jejichž dochovanách pramenů není nikde po městu stopy..
To by si církev protiřečila, že... 
](./images/smilies/eusa_wall.gif "Brick wall"){kind=small}
